Praha - Rodina, přátelé a veřejnost se ve strašnickém krematoriu rozloučili se Stanislavem Stránským. Předseda bývalých politických vězňů zemřel minulý týden po krátké nemoci. Bylo mu 89 let.
Poslední rozloučení se Stanislavem Stránským doprovázela i armáda, se kterou spojil kus života. Po válce v ní chtěl působit, zároveň ale upozorňoval na její zpolitizování komunisty. „Svou podstatou byl voják, byl vychován otcem jako voják, vystudoval vojenskou školu a pak mu komunistický režim neumožnil vykonávat jeho profesi,“ popsal předseda spolku Šalamoun John Bok.
Stránský tak nějaký čas pracoval jako řidič na ministerstvu zdravotnictví, a to ve skupině, která zajišťovala očkování proti tuberkulóze. V roce 1948 emigroval. Do Československa se vrátil o rok později jako kurýr. Režim ho ale zatkl a odsoudil na čtrnáct let. Prošel několika vězeňskými lágry. „Byl to mimořádný a skvělý člověk, pracovitý a oddaný této zemi, ač někdy prožíval velké rozčarování nad tím, co se děje, pořád to byl patriot,“ dodal Bok.
Po listopadu 1989 začal pečovat o památku zemřelých a popravených politických vězňů. S několika kamarády se pustil do pietní úpravy zpustlého hromadného pohřebiště na hřbitově v Ďáblicích. V roce 1994 založil Sdružení bývalých politických vězňů v České republice, kterému předsedal. V roce 2000 dostal od prezidenta Václava Havla medaili Za zásluhy.
