Psychickými, sociálními a zrakovými problémy podle údajů získaných lékaři z brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny trpí až 20 procent dětí. Může za to nadměrné používání mobilních telefonů a tabletů. Kvůli němu se u předškoláků i žáků základních škol stále častěji objevuje takzvaná falešná krátkozrakost.
Jedenáctiletá Lucie Paseková ve škole stěží dohlédne na tabuli z první lavice. Tráví totiž hraním her s prohlížením internetových stránek až pět hodin denně. Projevila se tak u ní falešná krátkozrakost. Ta je způsobena křečí oční svalu, která vzniká jeho delším namáháním při zaostřování na několik centimetrů. „Je rozdíl mezi prací s počítačem a tabletem či mobilním telefonem. Na počítač koukáme asi ze 75 centimetrů, zatím na druhé dva asi ze 30,“ vysvětlil přednosta Kliniky nemocí očních a optometrie ve Fakultní nemocnici u svaté Anny Svatopluk Synek.
Pro zrak je podle něj nejhorší, když si děti večer zalezou v posteli pod deku a dotykovou obrazovku sledují jen asi z 10 centimetrů. „Děti jsou náchylnější ke zrakovým potížím, ale protože snáze zaostřují než dospělí, tak pro ně není tak velkým problém tablet používat několik desítek minut,“ pokračoval Synek. Právě délka požívání elektroniky je podle něj zásadní. Neměla by totiž přesáhnout 30 až 40 minut. „Tak dlouho trvá školní hodina, takže dítě je schopné se tuto dobu soustředit a příliš se nevyčerpat,“ řekl přednosta. Pak by měla následovat 10 až 15 minutová přestávka.
Také oční lékařka Jitka Kianičková nedoporučuje dlouhodobou práci s elektronikou. „Malým pacientům říkám, ať si dvacet minut hrají s tabletem a pak dalších dvacet minut pomáhají mamince a dají si svačinu,“ popsala svou zkušenost lékařka.
Problémy se zrakem a narušený denní cyklus
Doporučované lhůty ale často děti nedodržují, a tak častěji než v předchozích letech trpí falešnou krátkozrakostí. „Při zaostřování se mění tvar čočky. Při pohledu do dálky se vypoulí a při pohledu nablízko se zploští. Když ale děti dlouho koukají pouze do jednoho bodu v konkrétní vzdálenosti, tak se sval dostane do křeče,“ vysvětlila oční lékařka. Děti pak špatně vidí, protože se jejich oko chová, jako by bylo krátkozraké. Kromě špatného vidění se ale děti mohou potýkat i s dalšími problémy.
„Pacienti mohou mít mlhavé či zdvojené vidění, bolesti hlavy, častěji zánět spojivek a mohou více slzet. S nadměrným používáním tabletů a mobilních telefonů ale souvisí i psychické návykové problémy,“ upozornil Synek. Ty se projevují neschopností dětí reagovat na své okolí a komunikovat s vrstevníky. „Žijí totiž ve virtuálním světě, a tak ztrácejí kontakt a pocit sounáležitosti s tím opravdovým,“ dodal přednosta.
Generace chytrých telefonů a tabletů je také náchylnější k chronickému vyčerpání. Modré světlo, které tyto přístroje vyzařují, totiž negativně ovlivňují biologický rytmus člověka. Naruší pravidelný denní cyklus, protože je děti používají v průběhu celého dne a často i před spánkem. Během něj pak nespí tvrdě, ale pouze povrchně a nedochází tak k dostatečné regeneraci organismu. Děti se pak probouzejí unavené a mají sníženou pozornost.
Z lékařských výzkumů vyplývá, že pro lidský organismus je kromě intenzity světla důležitá i barva tohoto světla. Nejsilnější účinek má světlo modré barvy, které aktivuje na oční sítnici receptory citlivé na světlo. Když jsme světlu vystaveni, tak se opožďuje náš organismus, který je podřízen dennímu biorytmu. Na něm závisí doba bdělosti i spánku, a ten je tak opožděný. Toto světlo vydávají obrazovky počítačů, televizí, chytrých telefonů a tabletů.
Zdroj: svetelneznecisteni.cz
Zmiňovanou falešnou krátkozrakost zjistí lékaři při běžném vyšetření. „Používáme speciální kapky, které dětem kápneme do oka a ony možnou svalovou křeč uvolní,“ řekla lékařka Kianičková. Pokud se potvrdí, že dítě trpí falešnou krátkozrakostí, tak brýle nejsou potřeba. S tímto problémem přijdou k ní do ordinace asi dva až tři malí pacienti měsíčně. Podle Synka v naší republice používá dotykovou elektroniku asi 10 procent předškoláků a téměř 100 procent osmiletých.
Tablety se stále častěji využívají při výuce
Školy začínají digitální pomůcky využívat i při hodinách. Děti s nimi tak pracují ještě déle. „Během výuky je používáme jen pár minut. Chceme je ale využívat více,“ řekl učitel Petr Sedlák z Klasického a španělského gymnázia Brno-Bystrc. Žáci si na nich stahují materiály z internetu nebo sledují videa zobrazující například fyzikální pokusy. Sedlák dodal, že i o přestávkách studenti spolu už moc nekomunikují, ale spíše koukají do obrazovek. „Za poslední dva roky se dost změnily přestávky. Děti už neběhají po chodbách, ale sedí ve třídách s mobily v ruce,“ popsal situaci učitel.
