Praha - Památková inspekce ministerstva kultury, která od pondělí kontroluje opravu Karlova mostu, zatím nenalezla žádná pochybení. První den kontroly ale stavebníci nerozebírali zábradlí ani nevyměňovali kameny, což chtěli inspektoři prozkoumat. Nyní se zabývají dokumentací a na most se v příštích dnech ještě vrátí. Na postup ministerstva si chce ale stěžovat šéf magistrátního památkového odboru Jan Kněžínek. Vadí mu, že inspekce zkoumá postup, na kterém se shodli odborníci.
Kontrola by snad mohla mít do 14 dnů výsledky. Záleží ale na tom, kdy inspekce obdrží závazné stanovisko k prováděcí dokumentaci, kterou si vyžádali na magistrátu. Inspektoři chtějí dokumenty porovnat s reálným stavem, plánují také zkontrolovat místo, kde jsou původní kameny uskladňovány. Pokud by zjistili nějaké nesrovnalosti, mohou udělit pokutu až 500.000 korun.
Kontrola ministerstva má prověřit podezření bývalého zastupitele Prahy 1 Vladimíra Hrušky. Ten se obává, že se při opravě Karlova mostu vyměňuje více kamenů, než by bylo potřeba. Tvrdí také, že dělníci při rozebírání zábradlí používají těžkou techniku, která kameny poškozuje.
Vedoucí památkového odboru magistrátu Jan Kněžínek plánuje sepsání stížnosti. Trvalo podle něj několik let, než desítky odborníků dospěly ohledně technologického postupu opravy k řešení. „Teď přijde někdo z ulice a dlouholetou práci odborníků zpochybní,“ uvedl.
Proti stížnosti Hrušky se ohradil i Daut Kara, zástupce firmy Mott MacDonald, která se na opravě podílí. „Pan Hruška chce jen škodit a jde mu o politické zviditelnění,“ řekl. Dodal, že Hruškovi napsal již před časem dopis. Vyzval ho, ať se přijde na opravy podívat, Hruška prý ale nereagoval.
Kara také nesouhlasí s tím, že by s kameny, které jsou vyjmuty, bylo špatně nakládáno. „Kameny se buď vrátí na původní místo, nebo se použijí jinde. Všechny jsou očíslovány a uloženy v zastřešeném skladu,“ uvedl. Ty, které se nedají dále použít, jsou nabízeny školám či muzeím, z části prý magistrát plánuje výrobu suvenýrů. Jen nepatrné množství skončí podle Kary v drtičce, a to ty, které jsou zcela nepoužitelné.
Stavebníkům také vadí, že jsou kritizováni za používání sbíjecích kladiv. Podle Kary se používají pouze na betonových částech, při uvolňování kvádrů z cementové malty nastupují malé ruční sbíječky. „Tady je jedno, jestli použijeme malé sbíječky, nebo kladivo s majzlíkem,“ dodal. Všichni pracovníci jsou prý navíc zkušení kameníci.
