Česku chybí národní strategie prevence sebevražd a počty lidí, kteří umírají vlastní rukou, je nad průměrem Evropské unie i světa. Informoval o tom Národní ústav duševního zdraví. V průměru zemřou následkem sebevraždy čtyři Češi denně, za celý rok je to přibližně tisíc pět set lidí. U mladých lidí mezi 15 a 29 lety je sebevražda druhou nejčastější příčinou smrti. Riziko sebevraždy zvyšuje duševní onemocnění. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví proto hledají řešení včetně léčby deprese nebo návazné péče.
Podle vedoucího výzkumného programu Sociální psychiatrie z ústavu duševního zdraví Petra Winklera je sebevražda nejčastějším důvodem úmrtí dívek od 15 do 19 let. V České republice je sebevražda příčinou třiceti procent úmrtí mladých žen od 20 do 29 let.
„Vůbec nejvyšší míru sebevražednosti globálně je možné identifikovat u osob starších šedesáti devíti let,“ uvedl Petr Winkler. Na každou dokonanou sebevraždu připadá podle odhadů Světové zdravotnické organizace dvacet pokusů.
Společné prohlášení odborníků
Cyril Höschl a Petr Winkler patří mezi skupinu předních odborníků na prevenci sebevražednosti ze sedmnácti zemí, kteří připravili společné prohlášení, v němž navrhují, jak situaci zlepšit. „Důraz je kladen na prevenci sebevražd prostřednictvím omezování přístupu k prostředkům k vykonání sebevraždy, léčby deprese farmakoterapií a psychoterapií, zajištění návaznosti péče a prostřednictvím dalších preventivních programů,“ doplnil Petr Winkler.
Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví podnikají řadu aktivit pro zlepšení situace. V rámci jednoho z projektů mimo jiné připravují příručku pro novináře.
„Ta by měla poskytnout informace o tom, jak zpracovat zprávy o sebevraždách. Je totiž prokázáno, že necitlivá mediální praxe může vést k vlně nápodobných sebevražd. Zvláště v případech, kdy sebevraždu spáchala mediálně atraktivní osobnost jako například úspěšný fotbalista nebo zpěvačka,“ upozornil Petr Winkler.
Více než války, terorismus a násilí
V České republice je míra sebevražednosti podle posledních srovnatelných dat Světové zdravotnické organizace nad průměrem Evropské unie a výrazněji i nad celosvětovým průměrem. Absolutní počet sebevražd navíc začal v Česku po roce 2008 stoupat poté, co od roku 2000 s jedinou výjimkou v roce 2003 konstantně klesal.
Ročně podle Světové zdravotnické organizace spáchá sebevraždu více než 800 tisíc lidí, denně přes dva tisíce. Podle bývalého prezidenta Světové asociace pro prevenci sebevražd Briana Mishary to je více než zemře celkem ve všech válkách, při teroristických útocích a v důsledku mezilidského násilí.
