Praha – Zhruba 1 500 studentů soukromé Univerzity Jana Amose Komenského (UJAK) by bylo těžké rozdělit mezi ostatní vysoké školy, kdyby oboru Speciální pedagogika neprodloužila Akreditační komise oprávnění. Myslí si to rektor Univerzity Karlovy v Praze Tomáš Zima. Právě případný přestup studentů z UJAK řešil ministr školství Marcel Chládek s děkany pedagogických fakult veřejných vysokých škol a domluvili se, že fakulty nabídnou odbornou garanci a možnost dostudování pro čtyři stovky studentů z posledního ročníku.
Rektor UK: Uplatnit 1500 studentů z UJAK je technický problém
„Teoreticky mohou požádat někam o přestup, ale jsme uprostřed semestru, na druhé straně se jedná o 1 500 studentů. To když přirovnám, je to třeba jedna z teologických fakult UK a třeba dvě akademie umění, které jsou v Praze. Ono 1 500 studentů někde zabsorbovat je technický problém, stejně jako zajištění kvalitní výuky,“ vysvětlil v ČT Zima.
Podle něj je situace pro studenty vážná, protože vstupovali do magisterského programu s cílem si doplnit kvalifikaci, která jim podle současných pravidel neumožňuje vykonávat učitelské povolání od 1. ledna. Konkrétně pokud nejsou ve výjimce, tedy starší 55 let, rodilí mluvčí apod.
Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy v Praze
"Velmi citlivě vnímáme i to, že tito lidé teď mohou být bez práce a jsou ze škol propouštěni na straně jedné a na straně druhé řada škol se může dostat do personálních obtíží. Právě to je tlak na rychlé řešení a určitě to nikdo nebude oddalovat. Myslím si, že řešení bude v řádu několika týdnů."
Inspirace plzeňskými právy
Zima dodal, že se nabízí několik variant řešení. Jednou z nich byla uplatnění i u studentů plzeňských práv – tzn. odborný dohled konsorcia fakult nebo jedné z pedagogických fakult či vysoké školy nad celým procesem. „Část studentů je totiž před složením státní závěrečné zkoušky a obhajobou diplomových prací, část je zase na začátku studia,“ uvádí rektor Univerzity Karlovy.
A tento postup dnes obhajoval i Chládek. Pedagogické fakulty veřejných vysokých škol poskytnou odbornou garanci, aby mohli studenti speciální pedagogiky na Univerzitě Jana Amose Komenského dokončit své studium. Minimálně studenti závěrečného ročníku by tak mohli na této soukromé vysoké škole získat diplom. O konkrétních podmínkách případných přestupů dalších studentů na jiné vysoké školy se ale bude jednat později.
Naděje na dostudování pro čtyři stovky lidí
V posledním ročníku jsou zhruba čtyři stovky ze 1 418 ohrožených studentů. Ti by mohli dotáhnout studium do konce díky konsorciu ze zástupců pedagogických fakult, které bude odborným garantem kvality. Předsedkyně Akreditační komise Vladimíra Dvořáková je tomuto postupu nakloněna. „Máme i příslib, že univerzita by se na dostudování studentů na jiných fakultách podílela,“ dodal ministr.
Navíc během odvolacího procesu, kdy se bude UJAK snažit zvrátit stanovisko komise o neprodloužení akreditace tomuto oboru, je možné průběžně jednat o případných přestupech dalších studentů na veřejné vysoké školy. „Pokud by všichni nemohli dostudovat na UJAK, rozšířili bychom možnost přijetí na veřejných fakultách,“ řekl Chládek. Akreditace dotčeného oboru bude mezitím posunuta do 31. 12. Do té doby si UJAK podle ministra vyřeší, jak se zbývajícími studenty naloží.
Příběh učitelky studující na UJAK
Problém, který se týká Univerzity Jana Amose Komenského, se na základní škole v Sadské (Středočeský kraj) dotkl dvou učitelek. „Jako ředitelka školy to vnímám jako velký problém, protože obě dvě jsou velmi kvalitní učitelky a působí na naší škole už mnoho let. Takže škola by to pociťovala jako velkou ztrátu, kdyby se s nimi musela rozloučit,“ říká ředitelka Blanka Žánová.
Jedné z nich, Naděždě Prejzové, je 54 let a učí 34 let. Chyběla jí však kvalifikace, konkrétně vysoká škola. „Spíše je to zklamání, protože když už jsem se do toho obula, když jsem začala studovat, tak jsem přes určité problémy studium docela zvládala,“ dodává.
Paní Prejzová se pro UJAK rozhodla z několika důvodů: "Protože to byla vlastně jediná škola, která vyšla vstříc požadavkům mé generace, kdy jsou tam takové předměty, které jsou v mých schopnostech je splnit. A byla to škola, která zajišťovala výuku o sobotách a o nedělích. Což ostatní mají třeba i v pátek, což ne vždy se člověk může uvolnit."
Učitelka se nebojí, že by na jiných školách nezvládla předměty, jako je psychologie, pedagogika, český jazyk. "Ale bojím se předmětů, jako je třeba tělesná výchova. A vůbec na tyto školy se dělají přijímací zkoušky, součástí příjímacích zkoušek jsou právě tyto výchovy. Což třeba na UJAK nebylo," uzavírá.
Akreditační komisi vadí příliš velký počet přijatých studentů a nedostatek učitelů. S tím však vedení univerzity nesouhlasí. Komise chce taky ministerstvu navrhnout, aby univerzitě odebralo oprávnění působit jako soukromá vysoká škola.
JAK UJAK VYSVĚTLUJE ÚDAJNÉ OMYLY ŠÍŘENÉ O SVÉ INSTITUCI, NAJDETE ZDE.
UJAK vznikla v roce 2001 jako Vysoká škola Jana Amose Komenského. Nyní je největší soukromou vysokou školou v ČR. Stabilně na ní studovalo 10 tisíc studentů, nyní se jejich počet snížil na 5,5 tisíce. Kvůli stanovisku Akreditační komise je nyní bezprostředně ohrožena budoucnost více než čtrnácti stovek z nich.
