Jednal jsem o dědictví, tvrdí Ransdorf o svém zatčení

Nahrávám video

Europoslanec Miloslav Ransdorf (KSČM), kterého se třemi Slováky minulý týden v Curychu zatkla švýcarská policie, údajně chtěl získat informace k dědictví po zesnulé švýcarské občance. Informace o obvinění čtveřice, s níž přišel v pondělí slovenský server Aktuality.sk, se nepotvrdila. Serveru měla obvinění potvrdit mluvčí Vrchního státního zastupitelství v Curychu Corinne Bouvardová.

Policie europoslance ve čtvrtek zadržela ve švýcarské bance spolu se třemi Slováky. Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák v sobotu řekl, že švýcarská policie zadržela čtveřici kvůli podezření, že se v curyšské bance pokusila o převod vysoké částky peněz na základě dokumentů, které neodpovídaly skutečnosti.

„V minulosti se na mne obrátili určití lidé, že mají nepohyblivého známého. Tento známý měl údajně zdědit značné finanční prostředky ve Švýcarsku. Měl k tomu obdržet usnesení švýcarského soudu o tom, že tyto prostředky bude spravovat konkrétní banka ve Švýcarsku. Dále mu tato banka měla údajně posílat pravidelné výpisy účtu, ale jinak s ním nekomunikovala,“ vysvětluje nyní Ransdorf v rozhovoru pro Parlamentní listy.

Dědic se zdravotními komplikacemi, který v případu dosud vystupuje pod iniciálami V. H., má mít podle europoslance české občanství, osobně ho ale prý nezná. „Lidé kolem pana V. H., především jeho manažer, pan P. G. (Peter Guzmický - pozn. red.), se domnívali, že mohu s bankou otevřít komunikaci, a proto mne vybavili plnou mocí, která mne k tomuto jednání opravňovala,“ uvedl již během dne ve svém prohlášení.

Do případu prý vstoupil právě proto, aby mezi bankou a dědicem zprostředkoval kontakt. „Ověření vztahu bank ve Švýcarské konfederaci k dědicům mělo pro mne jako pro politika zásadní význam,“ dodal s tím, že za své angažmá nic slíbeného neměl. Odmítl také, že by šlo o výběr jakékoliv sumy z této banky.

Obvinění v mlze

O tom, že je v případu český europoslanec spolu s dalšími třemi Slováky (včetně Guzmického) obviněný, informoval slovenský server Aktuality.sk. Podle Moniky Tódové ze slovenského Denníku N slovenské ministerstvo zahraničí tvrdí, že u trojice Slováků obvinění nepadla. „Pan Guzmický je stále zadržovaný a pan prokurátor potřebuje ještě několik dní, aby se rozhodl, zda ho obviní, nebo propustí,“ uvedla.

Další z aktérů Juraj H. serveru Aktuality.sk sice potvrdil, že obvinění padlo, prokurátor ho ale podle něj následně zrušil. Švýcarsko o tom ovšem žádnou informaci neposkytlo. 

Ransdorf: Nacistická stopa? V žádném případě

Podle Denníku N mohly peníze na účtu ve švýcarské bance, kvůli kterému byl Ransdorf spolu se Slováky zadržen, údajně patřit dědici významného nacistického pohlavára. Napsal to s odvoláním na vyjádření starosty obce Ivanka pri Nitre Ľuboše Gála, který tvrdí, že dokumenty o účtu viděl už před dvěma lety.

„Kontaktoval mě jeden známý, který byl v tom zapleten a ukazoval mi kompletní dokumenty. Nepřikládal jsem tomu žádný význam, ani jsem té pohádce nechtěl věřit,“ řekl listu Gál. „Líčili mi to tak, že ten nacistický pohlavár již dávno nežije a V. H. má být jeho jediný dědic. Část peněz na účtu měla být ze zbrojařského průmyslu a část z patentů,“ dodal.

Na účtu ve švýcarské bance by podle Gála měla být uložena mnohem vyšší částka než 350 milionů eur (9,45 miliard korun), kterou v souvislosti s incidentem ve švýcarské bance zmiňovala slovenská média.

Nahrávám video

Nacistickou stopu ovšem Ransdorf popírá. „Osoba, po které se mělo dědit, měla mít podle některých zpráv židovské kořeny. V žádném případě se nemělo jednat o jakékoliv dědictví po příslušníkovi SS, jak se též spekuluje, či o majetek Židů, kteří si jej v bance za války uschovali. Mělo jít o dědictví po občance Švýcarské konfederace, která zemřela v roce 2005.“

Gál, na kterého se odvolává slovenský tisk, nastoupil jako starosta Ivanky pri Nitre právě po Peteru Guzmickém. Podle informací České televize zůstal právě Guzmický jako jediný ve švýcarské vazbě. Problémy se zákonem navíc nemá poprvé. Za podezřelé obchody už stál třikrát před soudem. „U nás je celkem dost mediálně známý, byl obžalovaný z několika trestných činů. Šlo o podvody s pozemky, fiktivními fakturami,“ řekl Gál Českému rozhlasu. 

Nacista, bohatý strýc nebo teta?

Další dva Slováci, kteří v případu figurují – Juraj H. a Attila D. – nejsou veřejně známí. Podle deníku Právo k nim ale vedou nitky dvou bankovních skandálů z Česka, při kterých šlo o podvodné výběry stamilionů korun na základě padělaných dokumentů.

Juraj H. také tvrdí, že šli do banky jako prostředníci českého občana, který měl zdědit velké jmění po svém strýci, jenž do Švýcarska kdysi emigroval – Ransdorf přitom hovoří o ženě. O jak velké jde dědictví a proč dědic potřeboval prostředníky, ale nevysvětlil.

Ransdorf se bude hájit před věrchuškou

V úterý bude Ransdorf vysvětlovat podrobnosti i členům stranického vedení. „Není to pro KSČM vůbec příjemné… I  kdyby se kolega Ransdorf absolutně očistil, tak komunistická strana poškozená bude… Měli bychom se těchto věcí vyvarovat, i když se jednalo o ryze soukromou iniciativu,“ řekla v Interview ČT24 europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM).

Ransdorfa mrzí, že mu představitelé KSČM nevyjádřili podporu. „Místo toho začínají zdůrazňovat, že jsem europoslancem de facto proti jejich vůli, že mám vyvodit odpovědnost z celé kauzy,“ poznamenal. „Kauza je medializovaná a poškozuje nejen mne, ale i Evropský parlament, Českou republiku a i politickou stranu, za kterou jsem byl zvolen.“

Nahrávám video

Zeman: Není to poprvé, co Ransdorf naletěl

Ke kauze se vyjádřil i prezident Miloš Zeman. Ransdorf podle něj zřejmě někomu opět naletěl: „Nebylo to poprvé v životě. Před několika lety naletěl podvodníkovi s obrazy, teď zřejmě naletěl někomu jinému.“ Ransdorfa v roce 2006 oslovil jeho spolužák Jiří Kotas s nabídkou na výhodnou koupi obrazů. Později se ale ukázalo, že díla od Picassa nebo Chagalla jsou zdařilé padělky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Reakce Dvořáka zatím není známa.
před 6 mminutami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 10 mminutami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
16:01Aktualizovánopřed 51 mminutami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
15:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
11:05Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 8 hhodinami

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 9 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.