Iráčtí křesťané, kteří chtěli odjet do Německa, se nakonec vrátí do Iráku

Zpět do Iráku se chce vrátit šestnáct křesťanů, kteří pobývali v Brně, ale minulý týden se pokusili odjet do Německa. Cizinecká policie je zadržela ještě před překročením hranic. Skupina, která před odjezdem stáhla žádost o azyl v Česku, po zadržení nejprve podala novou žádost o azyl, nyní se však podle informací ČT chce vrátit do vlasti.

Šestnáct iráckých křesťanů se pokusilo odjet do Německa minulý čtvrtek. Před překročením hranic je zadržela policie. Skončili v hotelu v Ústí nad Labem a poté v uprchlickém zařízení v Zastávce u Brna. Iráčané následně znovu požádali o azyl, nyní ale místo toho žádají o návrat do Iráku. „Česká republika bude podnikat kroky, aby byl návrat co možná nejrychlejší,“ řekl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

Na Twitteru ministr dodal, že bude jednat s nadačním fondem Generace 21, který příjezd iráckých křesťanů a péči o ně zajišťoval, o nákladech na jejich odjezd. „Já bych se velmi přimluvil za to, aby to zaplatila Generace 21, protože stát tento problém nezpůsobil,“ podotkl Chovanec. Dodal, že v opačném případě „to bude k tíži státu a stát ty peníze zaplatí“.

Ředitel fondu Jan Talafant uvedl, že za nejférovější by považoval, kdyby si skupina zaplatila cestu sama. Nestane-li se tak, bude postup Generace 21 záležet na situaci a okolnostech odjezdu. „Není prvotním zájmem naší organizace posílat lidi zpět. Jestliže dnes je jejich země bezpečná, zítra být nemusí,“ varoval Talafant.

Mluvčí Generace 21 Martin Frýdl upozornil, že oficiálně zatím o žádosti o návrat do Iráku nevědí. „Máme tuto informaci zprostředkovaně přes média, nemáme ji od ministerstva vnitra,“ poukázal.

Asi polovina iráckých křesťanů, které přivezla Generace 21 do Česka, sice zůstává v zemi, tři skupiny se však rozhodly zamířit jinam. Nejprve odjelo do Německa 25 lidí, kteří původně pobývali ve středisku Okrouhlík u Jihlavy. Za hranicemi je zadržela německá policie a Německo je chce vrátit zpět do Česka. Následně odletěla na vlastní náklady do Iráku osmičlenná rodina dočasně ubytovaná v Brně. Dalších šestnáct Iráčanů, kteří se nyní rozhodli vrátit se do Iráku, se potom pokusilo odjet do Německa.

Vláda projekt na přesídlení iráckých křesťanů zrušila

Vláda již po odchodu prvních dvou skupin program přesídlení iráckých křesťanů, díky němuž mělo v Česku najít nový domov 153 lidí, zrušila. „I tento příklad ukazuje, že zastavit projekt Nadačního fondu Generace 21 byla správná věc,“ reagoval na pokus dosud poslední skupiny odjet do Německa ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

Fond zatím do ČR přivezl 89 křesťanských uprchlíků. Kromě Brna a Okrouhlíku pobývají také v Praze a Soběšovicích na Frýdecko-Místecku. Odtud se podle organizací, které Iráčanům pomáhají, zatím nikdo odstěhovat nechce. „V tuto chvíli máme v České republice – v Praze a ve Slezsku – čtyřicet uprchlíků, říkají, že tu chtějí být i nadále a my se o ně budeme starat. To je naše priorita,“ dodal mluvčí Frýdl.

Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci nepovažuje za neobvyklé, že část přesídlenců změní názor a chce svůj azyl opustit, a nejde proto paušálně říct, že Česko není vhodným místem pro běžence. Výhrady ale vznáší k tomu, že se česká pomoc soustředila na křesťany, kteří údajně ani nepatřili mezi nejpotřebnější: „Je rozhodně dobře, že se ten pokus uskutečnil. Ukázalo to, že rozhodně nezáleží na náboženském vyznání, ale na tom, jací lidé budou vybírání do přesídlovacího programu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 54 mminutami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 1 hhodinou

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 1 hhodinou

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 2 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 2 hhodinami

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 12 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 12 hhodinami
Načítání...