Praha - Ústavní soud zrušil rozdělení péče na standardní a nadstandardní. Přesto to autor reformy, odstupující ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09), považuje za úspěch. Soudci totiž odmítli pouze „technickou“ stránku věci - nelíbilo se jim, že nadstandardy byly vymezeny pouze vyhláškou, a nikoli zákonem. „Nález Ústavního soudu považuji za velký úspěch. Ideovou část, za kterou jsme byli mimořádně silně kritizováni ze strany levice a odborů, nezatratil,“ prohlásil Heger v pořadu České televize Hyde Park.
Ústavnímu soudu se nelíbilo, že nadstandardy nebyly vymezeny zákonem, ale pouze vyhláškou. Výhrady měl i k poněkud vágním definicím pojmů standard a nadstandard. To, že soudci neměli problém s principem placené péče nad rámec standardu, je podle Hegera výhra. Zákon o nadstandardní péči se bude snažit z pozice poslance prosazovat i nadále, je potřeba ho pouze přepracovat. „Princip je připraven pro další legislativní dopilování,“ řekl.
Důvod, proč byly nadstandardy ve vyhlášce popsány pouze obecně, je podle Hegera ten, že jejich nabídka zdaleka není konečná. Umožnilo by to aktualizovat jejich seznam, aniž by se musel pokaždé schvalovat celý zákon. Podle rozhodnutí Ústavního soudu to ale musí být v zákoně konkrétněji rozvedeno. „S tím se dá žít. Státní rozpočet se také schvaluje každý rok,“ konstatoval Heger.
Podle Hegera nejsou vyhlášky či zákony, které se neustále vracejí k přepracování, nepořádně odvedenou prací legislativců. „Důvodem je to, že tady je fungující demokracie. Na demokratické úrovni je rozhodování velmi zdlouhavé a pluralitní,“ řekl Heger a dodal, že debata o tom, zdali mají být nadstandardy ve vyhlášce, nebo v zákoně, byla velmi dramatická a skončila téměř půl na půl.
Ústavní soud byl nakonec jiného názoru než parlamentní právníci. Heger připomněl, že vycházeli z faktu, že zde velmi podobná vyhláška, indikační seznam pro lázeňskou péči, existuje již 20 let. „Pacient v lázních platí spoluúčast určenou vyhláškou a to nikdy nikomu nevadilo,“ dodal.
