Před 80 lety se pokusili takzvaní iredentisté v čele s Janem Uprkou, kteří s Němci otevřeně kolaborovali, připojit svébytné území Moravy v okolí Hodonína a Uherského Hradiště ke Slovenskému státu. Nenašli ale podporu ani mezi obyvateli Slovácka, a nakonec ani u vrcholných představitelů Německé říše.
Při okupaci po 15. březnu 1939 už fašistické uskupení Národopisná Morava v čele se synem slavného malíře Joži Uprky pomýšlelo na přičlenění Slovácka k nově vzniklému Slovenskému státu. Skupina Národopisná Morava vzešla z Moravsko-slovenské společnosti a bývalý člen Národní obce fašistické Jan Uprka ji vedl.
První výzvu k připojení ke Slovenskému státu vydal samozvaný výbor v Hroznové Lhotě na Hodonínsku hned v první den okupace. Následující den poslala trojice členů Národopisné Moravy dopis se stejnou žádostí o změnu hranic přímo Adolfu Hitlerovi. Uprka se v něm dovolával připojení protektorátního území „obývaného slovenskými kmeny“ ke Slovensku.
Podle představ tehdejších slováckých fašistů mělo Slovenskému státu připadnout území od Hodonína až po Zlín. Byl to radikální plán zneužít provázanost slovácké a slovenské kultury i dialektu.
Plán krachnul a fašisté se přimkli k nacistům
Obecní zastupitelstva Moravského Slovácka ale úvahy o připojení ke Slovensku odmítla. Jedinou výjimkou byl Hluk, kde podle dobových dokumentů šest zastupitelů přehlasovalo zbývající čtyři a plán na odtržení od protektorátu zastupitelstvo schválilo.
„Nebylo to ale v zájmu Německé říše, a ta tomu ponechávala prostor, jenom pokud to působilo na rozvrat české národní jednoty,“ přibližuje historik František Mezihorák, proč se nikdy připojení Slovácka ke Slovensku neuskutečnilo.
Představitelé Národopisné Moravy po krachu plánů na velké Slovensko obrátili svou pozornost ke kolaboraci s protektorátními politiky. Jsou známy třeba výpravy představitelů spolku za K. H. Frankem. Fašisté ke kolaboraci s Němci zneužívali folklor nebo náboženská shromáždění.
