Slovácko

Olomoucký arcibiskup Josef Nuzík se v katedrále svatého Václava v Olomouci před zraky několika tisíc věřících ujal svého úřadu, do kterého jej při bohoslužbě uvedl apoštolský nuncius v Česku Jude Thaddeus Okolo. Nuzík se stal 15. arcibiskupem olomouckým a metropolitou moravským. Inauguraci nového olomouckého arcibiskupa zažili věřící na Moravě naposledy v roce 1992 s Nuzíkovým předchůdcem Janem Graubnerem, který se v roce 2022 stal arcibiskupem pražským.

Těžba ropy v Dambořicích na Hodonínsku začala už v roce 1986, ale naplno se rozjela až po pádu socialismu. Největší ropné ložisko na českém území přineslo obci nemalé příjmy. Navíc kvalita vytěžené suroviny byla na vysoké úrovni. Co však těžaře počátkem 90. let trápilo, byl plán na zrušení místní trati, po níž černé zlato dopravovali.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Hostětín na Uherskohradišťsku je obcí, které se současná energetická krize dotkla mnohem méně než jiných měst a vesnic v zemi. Teplo do domovů tam totiž dodává ekologická výtopna na dřevní štěpku. Místní díky tomu platí za teplo až o polovinu méně, než je běžné. V obci navíc není vidět žádný kouřící komín, což má příznivý vliv i na životní prostředí.

U Hodějic na Vyškovsku došlo k vážné hromadné dopravní nehodě, při které zemřel jeden člověk a další čtyři se zranili. Kvůli havárii čtyř aut policisté uzavřeli frekventovanou komunikaci vedoucí na Uherský Brod a Uherské Hradiště, tvořily se kolony. Policisté večer předpokládali, že by mohla být silnice uzavřena až do pozdních nočních hodin.

V říjnu uplynulo 160 let od narození Joži Uprky, umělce, jehož tvorba je spojena především s rodným moravským Slováckem. Na fasádě domu v Nádražní ulici v Uherském Hradišti, kde v minulosti Uprka při svých návštěvách města bydlel, odhalili v polovině října bronzovou pamětní desku. Známého umělce připomínají i nové výstavy v Hodoníně a Uherském Brodě.

V Archeoskanzenu Modrá na Uherskohradišťsku dokončili stavbaři novou dřevohliněnou hradbu s čelní kamennou zdí z doby Velké Moravy. Podkladem pro její vznik byly zbytky opevnění, které archeologové objevili v Uherském Hradišti před čtyřiačtyřiceti lety.

Vánoční bohoslužby, takzvané půlnoční, budou letos kvůli pandemii probíhat s omezením. Na mše bude moci jen omezený počet lidí. Kostely mají vyčlenit pro lidi maximálně pětinu z celkového počtu míst k sezení. V souvislosti s koronavirem navíc platí pravidla podobná jako na jiných vnitřních veřejných místech. Lidé budou muset mít roušky a držet rozestupy.

Vedle seznamu světového kulturního a přírodního dědictví vede organizace UNESCO také seznam nehmotného světového kulturního dědictví. První českou položkou na seznamu se stal 25. listopadu 2005 slovácký tanec verbuňk. Býval na Moravském Slovácku výrazem vzdoru proti verbování na vojnu. Znalci ho charakterizují jako mužský, skočný, improvizovaný tanec, jehož neoddělitelnou součástí je zpěv. UNESCO ocenilo tanec pro jeho vysokou uměleckou úroveň a označilo ho za výraz kulturní identity jeho oblasti, tedy Moravského Slovácka.

Jeden z nejvýznamnějších učenců v české historii Jan Amos Komenský žil v nelehké době, kterou desítky let ovlivňovala náboženská válka mezi katolíky a protestanty. Kvůli ní musel Komenský opustit i rodnou Moravu, kam se nikdy nevrátil. Evropou se v té době také šířil mor, který zapříčinil smrt mnoha Komenského blízkých. Učenec už tehdy prosazoval dodržování pravidel, která měla zabránit šíření nákazy. V rozjitřené době, kdy řada lidí vyháněla nakažené do lesů, ale hlavně vyzýval k soucitu a pomoci nemocným. Učitel národů zemřel 15. listopadu 1670.

Režisér, scenárista a spisovatel Pavel Göbl natočil film podle novely, za niž získal cenu Magnesia Litera a nominaci na Cenu Josefa Škvoreckého. Tichý společník je poetickou tragikomedií o životě na vsi, kde dojde místo na hřbitově a kde na dně přehrady čeká na vylovení stará slivovice. V hlavních rolích se objeví Klára Issová, Boleslav Polívka a Ondřej Malý. Do kin Tichý společník vstoupí 1. října.

Lid, přírodu a tradice Slovácka celý život zachycoval na svých obrazech malíř Joža Uprka. Novodobý realista a impresionista tak zachoval autentickou podobu venkova pro další generace. Umělec ceněný doma i v zahraničí zemřel před 80 lety.

Desítky obchodů s potravinami v malých moravských obcích jsou v ohrožení. Nakupovat do nich chodí místní hlavně základní potraviny za nízké ceny. Obchodníci žádají starosty o příspěvky na ztrátové prodejny. Jinak je přestanou provozovat. Jasno má být do konce roku.

Nadace Leoše Janáčka otevřela novou expozici v památníku skladatele v Hukvaldech na Frýdecko-Místecku. Jde o dům, který Leoš Janáček v roce 1921 koupil od své švagrové. Návštěvníci v něm najdou původní vybavení, ale i interaktivní obrazovky a historické kopie notových záznamů. Nechybí ani detaily z domácnosti, jako Janáčkův ručně psaný seznam spotřebovaných potravin.

Až třikrát víc lidí, než má obyvatel, bude v příštích dnech hostit Kyjov. Lidé tam míří na Slovácký rok, který se koná jednou za čtyři roky. Folklorní festival začal takzvaným předprogramem ve čtvrtek odpoledne a potrvá až do neděle. Radnice čeká víc než pětadvacet tisíc návštěvníků.

Před 80 lety se pokusili takzvaní iredentisté v čele s Janem Uprkou, kteří s Němci otevřeně kolaborovali, připojit svébytné území Moravy v okolí Hodonína a Uherského Hradiště ke Slovenskému státu. Nenašli ale podporu ani mezi obyvateli Slovácka, a nakonec ani u vrcholných představitelů Německé říše.