Pravomoci prezidenta by se ani po zavedení přímé volby neměly zásadněji měnit, nově by hlava státu ovšem mohla bez kontrasignace jmenovat vedení Nejvyššího správního soudu. Shodli se na tom právní experti při debatách o změnách ústavy. Součástí jejich návrhů je i zrušení současného stavu, kdy může zákon sněmovně předložit jediný poslanec – zamezilo by se tak prý případnému vlivu lobbistů.
Debaty o možných úpravách základního zákona republiky pořádal ve Strakově akademii v uplynulých týdnech šéf vládních legislativců Jan Chvojka a od počátku roku se jich zúčastnily desítky expertů – ti se také hned na první debatě shodli, že celková revize ústavy po čtvrtstoletí její existence potřebná je.
Kulatých stolů se zúčastnily kapacity ústavního práva, šéfové nejvyšších soudů nebo zástupci tuzemské prokuratury. Ústavní právník Aleš Gerloch nyní v závěru debat upozornil, že zásah do ústavy musí být komplexní, široce prodiskutovaný, a nejbližší možný termín proto vidí až v polovině mandátu příští vlády.
Že jsou závěry expertů tématem až pro další kabinet, potvrzuje i ministr pro legislativu a lidská práva Jan Chvojka (ČSSD). „Věřím, že doporučení budou určitým vodítkem pro příští vládu, potažmo pro příští sněmovnu,“ uvedl. „Jsou tam body, u kterých se odborníci na sto procent shodli, že by se měly změnit, a předpokládám, že se tomu bude příští vláda věnovat, aby to, co jsme si řekli v tezích, dostalo jasnou legislativní strukturu.“
Prezident: Pravomoci neposilovat – až na jednu výjimku
Většina expertů se shodla, že by se pravomoci hlavy státu neměly měnit ani potom, co se volba prezidenta před necelými pěti lety změnila na přímou. Hlavní pravomoci prezidenta, jako je jmenování a odvolávání členů vlády, rozpuštění sněmovny nebo vracení zákonů do dolní komory ale nikdo měnit nechce.
Experti by nově prezidentovi připsali pouze právo jmenovat předsedu a místopředsedu Nejvyššího správního soudu bez kontrasignace (spolupodpisu předsedy vlády). Takovou pravomoc už má hlava státu u Ústavního i Nejvyššího soudu, a podle Gerlocha by tak došlo k žádoucímu sjednocení.
K úplné shodě nedošli při diskusi o tom, zda by prezidentovi mělo být odňato právo sjednávat mezinárodní dohody, jak dávalo k diskusi ministerstvo zahraničních věcí. Podle šéfa legislativců Chvojky by totiž mohlo dojít ke konfliktu. „Ratifikovat smlouvy prezident musí a mohl by říct: Já jsem smlouvu nesjednával a ratifikovat ji nebudu. Tuto pravomoc bych i z hlediska toho, že to je tradice, ponechal,“ řekl v Interview ČT24.
Bez shody skončila i debata o snížení počtu potřebných hlasů senátorů pro podání ústavní žaloby na prezidenta. Na tu je v současnosti potřeba ústavní většina. „Někteří měli za to, že tak, jak je to nastaveno, je to velmi přísné a v podstatě těžko využitelné. Osobně mám za to, že by se nějaký institut měl skutečně ukázat jako nereálný, a teprve poté měnit,“ říká Gerloch k návrhu, který nenašel podporu.
Zájem na snížení parlamentní hranice mají nicméně i někteří politici. „Je rozumný názor, že by postačovala absolutní většina, to znamená 101 poslanců a 41 senátorů,“ řekl místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek. Chvojka naopak razí cestu, aby komory nemusely spolupracovat a mohly podávat žalobu každá za sebe – s kvalifikovanou většinou.
Další změny hradních pravomocí už před dvěma lety navrhoval předchůdce ministra Chvojky Jiří Dienstbier. Chtěl třeba omezit možnost libovolně jmenovat členy bankovní rady České národní banky, ve sněmovně ani na Hradě ale podporu nenašel. Prezident Zeman je totiž zástupce opačného trendu. „Je logické nebo komické, aby se přímo zvolený prezident dostal do situace, kdy má menší kompetenci než prezident zvolený parlamentem,“ prohlásil už před dvěma lety.
Sněmovna: Zákony předkládat jen ve skupině
Podle ústavních expertů by se mělo upustit od stávající praxe, kdy má možnost předložit návrh zákona i jeden jediný poslanec. Podle ústavního právníka Gerlocha jde o anomálii, ministr pro legislativu Chvojka (ČSSD) navíc upozorňuje, že současná iniciativa nahrává lobbistům. Nově by podle expertů měla mít tzv. zákonnou iniciativu (pravomoc předkládat normy) skupina pěti, nebo deseti poslanců.
Právo předkládat zákony by naopak v budoucnu mohli získat přímo občané. Podle Gerlocha lze diskutovat o zavedení lidové zákonodárné iniciativy, kdy by sněmovna musela projednat návrh zákona předložený skupinou občanů, kteří by pod petici za jeho přijetí sebrali určitý počet ověřených podpisů, například sto tisíc.
„Návrh by musel mít formu paragrafovaného znění s důvodovou zprávou, tak jak je tomu v ostatních případech,“ řekl Chvojka. Takový návrh by podle něj patrně sepisoval právník z pověření občanské iniciativy. Občanská zákonná iniciativa nicméně mezi experty nenašla plnou podporu.
Mezi návrhy na změny ústavy, které experti přímo zásadně odmítli, je zavedení klouzavého mandátu poslance. O něm mluví hnutí ANO a počítá s tím, že by poslance musel ve sněmovně zastoupit náhradník v okamžiku, kdy se poslanec stane ministrem. Ústavní právníci nesouhlasí ani s tím, aby zanikl mandát poslance (i senátora) poté, co byl politik pravomocně odsouzený. Vycházejí z toho, že beztrestnost není podmínkou pro získání mandátu.
Soudy: Samospráva nejen pro soudce
U soudce Ústavního soudu navrhují právníci prodloužit výkon funkce soudce Ústavního soudu z deseti na dvanáct let bez možnosti opakování a pro jmenování ústavním soudcem prodloužit potřebnou právní praxi z deseti na 15 let. Za těžko proveditelnou mají experti změnu obměny soudců Ústavního soudu, kdy by byl soud doplňován třetinou soudců každé čtyři roky.
Ústavní experti se věnovali také otázce vzniku soudcovské samosprávy. Podle Zelené knihy justice z dílny Nejvyššího soudu by speciální rada měla zajišťovat státní správu soudů, reprezentovat zájmy justice a komunikovat se zákonodárnou a výkonnou mocí i veřejností.
Po zřízení takovéto samosprávy dlouhodobě volají špičky tuzemské justice, jako možný stabilizační prvek tuzemského soudnictví v čase rychlého střídání ministrů ji vnímá prezident Miloš Zeman a podporu měla i od někdejší ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO). Její nástupce Robert Pelikán se k samosprávě naopak staví spíš rezervovaně – neexistuje prý jistota, že případná rada bude správu justice vykonávat lépe než ministerstvo.
Podle aktuálního doporučení právních expertů by se samospráva neměla skládat jen ze soudců. Gerloch řekl, že zástupci soudců by v radě měli mít maximálně stejný počet jako členové volení či jmenovaní „zvenku“ – pokud by se takový koncept nenaplnil, nechtějí experti zřízení rady v rámci ústavních změn vůbec navrhovat.
Hovor o ústavě bude pokračovat i po volbách
Debaty o možných úpravách ústavy jsou potřebné i podle politiků a nevyhnou se jim ani po říjnových sněmovních volbách. „Příští sněmovna by měla ustanovit stálou komisi a pracovat by se na tom mělo komplexněji,“ uvádí místopředseda sněmovny Radek Vondráček (ANO).
„O širší revizi se dá bavit, ale není to věc, kterou bychom dnes potřebovali udělat,“ dodává místopředseda poslanců ODS Marek Benda. „Lidovci jsou přesvědčeni, že ústava je napsaná dobře a není důvod ji měnit, ale je současně třeba dodat, že je z pozice prezidenta potřeba dodržovat ústavní zvyklosti,“ podotýká místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.
