Nad ránem 24. února 2022 zaútočilo Rusko na Ukrajinu. Jak změnil konflikt Českou republiku? Co Česko před začátkem velké invaze nevidělo? A stačí dávat dvě procenta HDP na obranu? O tom mimo jiné hovořili v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Jaroslav Bžoch (ANO), europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), členka sněmovního zahraničního výboru Eva Decroix (ODS), poslanec Ondřej Havel (TOP 09), člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Horák (KDU-ČSL), místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Barbora Urbanová (STAN) a europoslanec Ivan David (SPD).
Evropa přestala být naivní, naučili jsme se být solidárnější, zaznělo k výročí války v pořadu Události, komentáře
Události, komentáře: Jak nás změnila válka (zdroj: ČT24)
„Pevně věřím, že jsme se především naučili být odpovědnější, více dbát na vlastní bezpečnost, ale také být solidárnější,“ myslí si Decroix. „Jakkoliv byl poslední rok ne vždy jednoduchý, třeba co se solidarity týče, tak výsledky jsou takové, že jsme byli schopni přijmout neuvěřitelné množství uprchlíků. A to nejen, že by pomáhala vláda – pomáhali všichni,“ uvedla jako příklad. Členství Česka v Evropské unii a NATO se navíc podle ní stalo pevnějším.
S tím souhlasí i Horák. „Ještě bych přidal, že jsme přestali být naivní. Přestala být naivní celá Evropa. Dlouhou dobu jsme měli dobré vztahy s Ruskem, s Ruskem se obchodovalo a nikdo by nevěřil, že v jednadvacátém století může vypuknout takový šílený krvavý konflikt,“ soudí. „Podceňovali jsme obranu a varování našich partnerů například v Pobaltí – z Litvy, Lotyšska, Estonska – a také z Polska, Moldavska,“ vyjmenoval.
Bžoch se domnívá, že Česko dokazuje schopnost a ochotu postavit se za to, aby svět zůstal svobodným a demokratickým. „Česká republika ukázala, že je jasnou součástí Evropské unie a NATO. A za to ochotní bojovat jsme. Myslím, že většina lidí si uvědomuje, že je to důležité. To, co se dnes děje na evropském kontinentu, bylo ještě nedávno něčím, co si nikdo nedokázal představit. To ukazuje stinné stránky našeho života, které mohou nastat,“ okomentoval. Poukázal také na válku informační. Většina lidí si podle něj uvědomuje, že je třeba se hybridním hrozbám postavit.
Na tyto myšlenky navázala Gregorová. „To, co vnímám kolem sebe a když s lidmi mluvím, tak je (Česko) připraveno bojovat za svobodný a demokratický svět,“ uvedla s tím, že si každý pod tím může představit něco jiného. „Občas jsme byli v něčem naivní a podceňovali jsme například hybridní hrozby, právě informační válku, kterou nejen u nás, ale třeba i na Ukrajině Rusko vedlo mnoho let předtím. A stále vede,“ upozornila. Pozitivní podle ní je, že se Česko posunulo k většímu závazku v NATO.
Havel v návaznosti hovořil o výši výdajů na armádu. Alianční závazek dvě procenta HDP je podle něj „mírová forma“. „Je to určitá dohoda na tom, že v mírových dobách budeme do obrany investovat dvě procenta HDP, což má jednoznačně ten smysl, že budeme připraveni na takové situace, jaká třeba nastala na Ukrajině,“ zhodnotil. Dovede si proto představit, že v době, kdy je ohrožení vyšší, by mohl být vyšší i tento výdaj. „My jsme ale v minulých dobách neplnili ani ta dvě procenta, ke kterým jsme se pro mírové doby zavázali. Takže pokud budeme teď dvě procenta plnit, je to dobře. Pakliže situace ukáže, že je potřeba výdaje navýšit, nechť to uděláme,“ dodal.
„Myslím, že podstatnější je otázka, jak těch peněz bude užito,“ okomentoval David. Pokud jich Česko využije na nákup zbraní bez toho, aby vědělo, k čemu mají sloužit, není to podle něj správné. Občané dle europoslance navíc nejsou na vojenský konflikt připraveni, jak podotkl. „Máme tady muže ve věku přes čtyřicet let, kteří nemají žádnou zkušenost s armádou, se zbraněmi, s tím, jak přistupovat ke konfliktům,“ míní. „Navíc pro případ konfliktu nemáme ani výstroj, ani výzbroj pro větší množství vojáků,“ doplnil.
Urbanová souhlasí s Havlem, že dvě procenta HDP na obranu jsou závazkem pro dobu míru. „Ve válce si dokážu představit, že to budou vyšší peníze. Nutno ale říci, že jsme byli před rokem v situaci, kdy jsme nebojovali jen na frontě obrany, ale spoustu peněz jsme museli investovat do nezávislosti na Rusku,“ podotkla s tím, že například v oblasti energetiky. Nyní, když se Česku v oblasti nezávislosti již daří, je dle Urbanové třeba, aby se lépe a strategicky připravilo na situace, které mohou v budoucnu přijít.
Celá diskuse je ve videu v úvodu.