Epidemie sílí, v Plzeňském kraji je nejvíce nakažených od jejího začátku

V Česku přibývá lidí nakažených covidem-19, v pracovním týdnu byl kromě jednoho dne vždy vyšší denní počet pozitivních testů než v týdnu předchozím. V pátek přibylo 8782 nových případů. V Plzeňském kraji je nyní absolutně nejvyšší počet nakažených od počátku pandemie a Německo kvůli vývoji nákazy v Česku připravuje další zpřísnění pravidel pro překračování vzájemných hranic. Sobotní jednání hejtmanů se členy vlády nepřineslo definitivní rozhodnutí o tom, zda bude i po neděli platit v ČR nouzový stav. Diskuse bude pokračovat v neděli.

Rizikový index PES po týdnu vystoupal nad hodnotu 71. Kvůli rostoucímu počtu nakažených lidí ve věku nad 65 let přibyly dva body. Zároveň dosáhl celkový počet nakažených na sto tisíc obyvatel za poslední dva týdny hodnoty 954, takže se poprvé od 25. ledna ocitl nad 950. Nejníže byl tento údaj 2. února – na 884. Reprodukční číslo se drží mírně nad jednou, konkrétně na hodnotě 1,05.

V pátek se nákaza koronavirem nově potvrdila u 8782 lidí. Oproti přechozímu pátku bylo nových případů o 163 více, testů naopak bylo o něco méně. Pozitivních bylo necelých 30 procent provedených testů. Více nakažených než v minulém týdnu bylo od pondělí každý den kromě středy, v úterý poprvé od poloviny ledna překonal denní přírůstek deset tisíc.

Do Karlovarského kraje poslal stát deset ventilátorů a deset přístrojů na podporu dýchání. „Pět a pět přístrojů půjde do krajských nemocnic v Karlových Varech a Chebu. Druhá polovina přístrojů bude rozdělena pro soukromé nemocnice v Sokolově a Ostrově,“ upřesnila krajská koordinátorka intenzivní péče Dagmar Uhlíková.

Nemocnice v regionu jsou na pokraji svých kapacit a přes opakované převozy pacientů do jiných krajů se situace nezlepšuje. Volných je pouze pět lůžek intenzivní péče a 64 standardních lůžek s kyslíkem, z nich je však pouze 22 určeno pro pacienty s covidem-19. Podle mluvčího Karlovarské krajské nemocnice Vladislava Podrackého se v Chebu i Karlových Varech podařilo uvolnit část lůžek intenzivní péče a nyní přibývá spíše pacientů na standardních lůžkách.

S výrazným růstem počtu nakažených se potýká Plzeňský kraj. V regionu je aktuálně 7829 nakažených, což je dosud nejvyšší počet – vyšší než na přelomu října a listopadu. V nemocnicích v kraji je zatím situace lepší než v sousedním Karlovarském kraji, volných je 13 procent lůžek intenzivní péče a více než čtvrtina standardních lůžek.

Velmi rychlý nárůst denních počtů nakažených trápí zejména Rokycansko a také Tachovsko, které ostatně patří k aktuálně nejvíce zasaženým okresům v republice. Za poslední týden se nákaza potvrdila u 819 lidí na sto tisíc obyvatel.

Na hranicích zavřených okresů je klid, policie vrátila stovky lidí

Nemění se však nic na tom, že nejhůře zasažené jsou okresy Cheb, Sokolov a Trutnov. Za poslední týden v každém přibylo přes tisíc nově nakažených lidí na sto tisíc obyvatel, byť téměř tisíc na sto tisíc obyvatel za týden je také na Náchodsku. Tři nejhůře zasažené okresy jsou od pátku uzavřené. Vláda zakázala cestování přes jejich hranice, dodržování nového opatření hlídá policie na příjezdových silnicích.

Policisté ujistili, že nezaznamenali velké porušování zákazu. „Nezaznamenali jsme nějaký incident,“ uvedl mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. Podle královéhradecké krajské policejní mluvčí Magdalény Vlčkové je pro hlídky problémem spíše počasí. „Na silnicích je klid. Na Trutnovsku teď klesají teploty hodně pod bod mrazu, policisté to nemají jednoduché,“ řekla.

Zatím policie otočila stovky lidí, kteří chtěli do uzavřených okresů přijet nebo je opustit a podle hlídek k tomu neměli důvod. V Karlovarském kraji se tak do sobotního rána stalo v 503 případech. Nárazově se tvoří kolony na dálnici D6 mezi Karlovarskem a Sokolovskem, kde policie uzavřela v každém směru jeden jízdní pruh a ve zbylém auta zastavuje.

„Občané tyto kontroly respektují a prozatím nedošlo k žádnému narušení veřejného pořádku,“ uvedla policejní mluvčí Zuzana Týřová. Dva lidé, které policisté zastavili, jsou však podezřelí z trestných činů, s omezením pohybu to však nijak nesouvisí. Šlo o dva řidiče, kteří usedli za volant, i když měli zákaz řízení.

Lidé mohou do uzavřených okresů cestovat nebo je opustit, když jedou za prací, případně do školy, výjimky vláda vyhlásila i pro cesty k lékaři nebo veterináři, případně pro svatby.

V uzavřených okresech začala distribuce roušek ze státních zásob. Od pátku je kromě uzavření hranic také nově povinné nosit ve veřejné dopravě či obchodech respirátory nebo chirurgické roušky, nikoli tedy roušky látkové. Správa státních hmotných rezerv v pátek odeslala do Karlovarského a Královéhradeckého kraje po půl milionu ochranných pomůcek. V sobotu je začali na distribuční místa rozvážet hasiči, ale například i místní fotbalisté.

Podle starosty Chodova na Sokolovsku Patrika Pizingera (HNHRM) ale jsou dle pokynů ministerstva zdravotnictví pomůcky ze státních zásob určeny „pouze pro sociálně potřebné“, aniž by však ministerstvo upřesnilo, kdo do takové kategorie patří. Starosta ujistil, že každý obyvatel Chodova ve věku nad 80 let dostane od města nejméně tři roušky, dovezou mu je hasiči až domů. Ostatní si mohou pro ochranné prostředky dojít. „Budeme k dispozici na třech výdejních místech,“ uvedl Pizinger. 

Česko začalo shánět vakcíny na vlastní pěst

Ministerstvo zdravotnictví podle webu Seznam Zprávy začalo jednat o dodávkách vakcín proti koronaviru nad rámec těch, které koordinuje Evropská unie. „Ministerstvo zdravotnictví bylo osloveno zástupci společnosti AstraZeneca pro ČR s nabídkou dalších vakcín. Se společností AstraZeneca jsme tak v kontaktu a jednáme o dalších detailech, zejména o počtech dávek, o termínu dodání a o ceně,“ řekla webu mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová.

Velvyslankyně Česka při EU Edita Hrdá upozornila, že zatím česká strana především ověřuje, že je vyjednávání s výrobcem AstraZeneca v pořádku. Členské státy Unie se totiž dohodly s Evropskou komisí, že nebudou samostatně jednat s výrobci, s nimiž zároveň jedná Komise.

Kdy a kolik dávek by mohlo dorazit, ministerstvo zatím neuvedlo. Ministr Blatný v lednu tvrdil, že o nákupech nad rámec společné smlouvy EU neuvažuje.

Vakcínou AstraZeneca se v Česku začalo očkovat až v uplynulém týdnu, zatím ji dostalo 284 lidí, k dispozici je však ještě 40 tisíc dávek. Celkem bylo v republice od konce prosince očkováno proti covidu-19 necelých 159 tisíc lidí a dalších zhruba 125 tisíc lidí zatím dostalo první dávku. Drtivá většina aplikovaných dávek byla od výrobců Pfizer/BioNTech. Čtyři procenta, tedy asi 18 tisíc lidí, dostala vakcínu Moderna.

Německo začne kontrolovat na hranicích, Sasko povoluje jen pár výjimek

Čísla shrnující vývoj epidemie v Česku považuje za špatná Německo, tím spíše, že přibývá potvrzených případů s nakažlivější britskou variantou koronaviru. Soused, s nímž má Česká republika nejdelší hranici, ji od neděle téměř uzavře.

Výjimku k tranzitu budou mít od půlnoci na neděli jen dopravci zboží a cesty z humanitárních důvodů, jako jsou například pohřby nebo péče o člena rodiny.

Spolkové ministerstvo vnitra v sobotu upřesnilo, že výjimku nedostane ani většina přeshraničních pracovníků nebo studentů. Jediní, na koho se povinná karanténa po příjezdu do Německa nevztáhne, budou zdravotníci. Sasko již v pátek avizovalo, že připojí ještě výjimku pro pracovníky v zemědělství.

Bavorsko určí, koho považuje za nezbytného

Bavorsko ale na základě svého zemského karanténního nařízení umožní od neděle dojíždět českým pendlerům, jejichž profesi zaměstnavatel označí za nezbytnou.

Bavorské nařízení, jehož platnost je prozatím stanovena do 7. března, tedy do současného konce celoněmecké karantény, uvádí, že výjimka z karantény se vztahuje na ty, jejichž profese jsou zaměstnavatelem označeny za nezbytné a nutné. Počínaje středou 17. února pak tito přeshraniční pracovníci musejí mít potvrzení u sebe a na vyžádání ho poskytnout okresním úřadům či policistům.

Německo rozhodlo i o zastavení mezistátní veřejné dopravy. České dráhy již v sobotu začínají omezovat provoz a nevypravily vlaky, které jezdí z Prahy do Hamburku nebo Kielu. Zbylé spoje do Německa přestanou jezdit od neděle. Z dálkových vlaků jde o spoje končící v Berlíně, Mnichově a Norimberku, z regionálních o linky na tratích do bavorského Schwandorfu, Marktredwitz, Selbu a Hofu a saského Plavna, Klingenthalu a Johanngeorgenstadtu, jezdit nebudou ani vlaky Děčín–Rumburk a Liberec–Varnsdorf, které vedou přes Německo.

Nouzový stav den před koncem. Co bude dál, ještě vláda vymýšlí

Navzdory zhoršujícím se údajům směřuje Česko ke konci nouzového stavu. Vládě se ve čtvrtek nepodařilo přesvědčit poslance, aby povolili jeho prodloužení, skončit by tedy měl v neděli.

Sobotní jednání hejtmanů se členy vlády nepřineslo definitivní rozhodnutí o tom, zda bude i po neděli platit v ČR nouzový stav. Diskuse bude pokračovat v neděli. Po jednání hejtmanů s vládou to řekl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO). Premiér Andrej Babiš (ANO) doufá, že v neděli hejtmani požádají vládu o nové vyhlášení nouzového stavu. Sobotní schůzku označil za konstruktivní.

Část hejtmanů s žádostí o nový nouzový stav váhá s odkazem na vyjádření některých právníků, podle kterých by bylo jeho vyhlášení protiústavní. Podobně smýšlí opozice, podle které může kabinet většinu stávajících opatření vyhlásit na základě zákona o ochraně veřejného zdraví a dalších zákonů, pokud je dokáže dostatečně odůvodnit. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) si však myslí, že podobně silná opatření jako v nouzovém stavu bez něj vyhlásit nelze. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 7 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 8 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...