Přes sedm a půl tisíce kandidátů se v říjnu utká o 200 křesel v Poslanecké sněmovně. Uspěje jen něco málo přes 2,5 procenta z nich. Česká televize mimo jiné analyzovala, jaká povolání uchazeči o hlasy voličů nejčastěji vykonávají.
Učitelé a další lidé, kteří se živí vzděláváním, tvoří jednu z nejsilnějších profesních skupin, z nichž vzešli kandidáti do voleb. Zhruba každý třináctý z celkových sedmi a půl tisíc buď učí, vychovává děti ve školce, nebo třeba školu vede. Pedagogové tak jsou třetí nejpočetnější skupinou, což může být zajímavé i s ohledem na aktuální boj o zvýšení platů učitelů.
Osvědčený komunální politik, podnikatelé
Nejčastějším povoláním zaneseným v arších stranických kandidátek je pak aktivní politik. Poslanec, zastupitel, radní obce a zejména starosta.
Právě nejvyšší představitel města či obce je vůbec nejčetnější zaměstnání, které kandidáti uvedli. Objevuje se bezmála šestsetkrát. Službu v politice, ať už komunální nebo vrcholné, tak vykonává každý šestý uchazeč o hlasy voličů.
Jen o pár desítek kandidátů méně vzešlo z kategorie „podnikatelé, majitelé firem, živnostníci či osoby samostatně výdělečně činné“. Tedy profesní skupina, která již dlouhá léta volá po tom, aby jí politici věnovali více pozornosti.
Ovšem je třeba zdůraznit, že v tomto případě bude živnostníků pravděpodobně více, ale své povolání zadali do kolonky tak, že nelze s určitostí říct, zda skutečně pracují takříkajíc na sebe.
Nemocnice, oblíbená líheň kandidátů
Stále ještě úplně nevyčerpanou kategorií pak zůstávají lékaři, doktorky a obecně lidé pracující ve zdravotnictví jako sestry či záchranáři. Ovšem již tak výrazně nepřevyšují jiné profese, jak tomu bylo dříve. Do letošního plebiscitu jde necelých čtyři sta zdravotníků, což je každý dvacátý kandidát.
Nepřehlédnutelnou skupinu pak tvoří stále silnější část populace – senioři. Je jich zhruba tři sta.
- Mužů jde do voleb přibližně dvojnásobně více než žen, které tvoří necelou třetinu ze všech 7,5 tisíce uchazečů. Tedy, byl by to muž. Nejčastěji je kandidátům 43 let – bezmála sto padesáti. Mimochodem nejstarší uchazečce je 94 let, nejmladší bylo při odevzdání kandidátních listin 20.
- Nejpočetnějším povoláním je pak starosta některé české obce – bezmála šest set případů. A nejvíce kandidátů dodala pochopitelně Praha, která supluje milionový kraj.
- Výsledek? Třiačtyřicetiletý starosta z Prahy. A jeden takový skutečně kandiduje: Petr Hlubuček, starosta městské části Praha-Lysolaje.
O něco méně uchazečů pak vstupuje do voleb ze sportovního prostředí, což je dáno zejména hnutím, které se na sportovce zaměřilo. Asi každý třicátý uchazeč o voličské hlasy je proto trenérem, fotbalistou, tenistou a podobně. A více méně stejně početnou skupinou jsou lidé živící se povoláním z oblasti informačních technologií. Přes sto padesát kandidátů posílá právnická a advokátní sféra, jen o něco více pak – s projektanty, stavaři či architekty – branže stavebnictví.
Český dudák a tři faráři
Ze zadaných zaměstnání lze kromě statistik vyčíst i to, že Češi umí být při pojmenování svého povolání poměrně kreativní. Ostatně zaměstnání jako český dudák či praktický vizionář, saunový mistr nebo chovatel pstruhů, budiž tomu důkazem.
Do voleb jdou i čtyři piloti a jedna stevardka, jeden zvoník, tři faráři a stejný počet lodních kormidelníků či básníků a dokonce sedmnáct spisovatelů.
K padesátce je kuchařů, o desítku méně pak číšníků, barmanů či servírek. Přes sto třicet kandidátů uvedlo, že pracují jako dělníci a dělnice, stejný počet pracuje v bezpečnostní sféře u policie či strážníků, stovka pak jako řidiči.
