Kladno - V doplňovacích senátních volbách na Kladensku se bude rozhodovat až za týden – žádný z kandidátů totiž nezískal nadpoloviční většinu hlasů. Po sečtení všech hlasů postupuje Jiří Dienstbier, nově zvolený místopředseda ČSSD, který obdržel 44,27 procenta hlasů. Společně s ním se druhého kola zúčastní kladenský primátor Dan Jiránek z ODS s 27,18 procenta hlasů. Voliči rozhodovali o uvolněném senátorském křeslu po někdejším ministru zahraničí Jiřím Dienstbierovi (za ČSSD), který v lednu zemřel. Vítěz volebního finále bude mít místo v horní komoře parlamentu jisté jen do podzimu 2014, tedy pouze na zbytek mandátu po někdejším ministru zahraničí Jiřím Dienstbierovi. Případné vítězství jeho syna by obnovilo nadpoloviční většinu ČSSD v Senátu. Voleb se zúčastnilo 23,32 procenta oprávněných voličů. Celkové výsledky jsou stránkách ČSÚ.
Před třemi lety, kdy lidé na Kladensku volili senátora naposledy, k urnám v prvním kole přišlo 39,93 procenta voličů. Tehdy se však senátní volby konaly souběžně s volbou krajského zastupitelstva. O druhé kolo voleb byl zájem nižší, hlasovalo v něm 31,21 procenta lidí. Tehdy se ve finále utkali zesnulý Dienstbier s Jiránkem, který za ním v prvním kole zaostal o pouhých 231 hlasů. Letos Dienstbierovu synovi podlehl o 4 666 hlasů.
Výsledky voleb
Lidovci podpoří Dienstbiera, TOP 09 Jiránka
Svou jednoznačnou převahu nad Jiránkem v prvním kole Dienstbier připisuje souběhu několika okolností. „Jednak je to aktuální politická situace, naprosto nesmyslné kroky současné vlády, nejaktuálnější věc je samozřejmě důchodová reforma doprovázená zvýšením DPH na všechny základní potřeby,“ uvedl s tím, že toto téma v kampani hodně rezonovalo. Dalšími faktory, které podle něj voliči zřejmě ocenili, byly jeho postoje v povolebních jednáních po pražských volbách nebo způsob, jakým vykonával svůj senátní mandát na Kladensku jeho otec.
Jiránek cítí lehké zklamání, protože se mu na rozdíl od jeho hlavního soupeře nepodařilo přilákat k volbám tolik příznivců. Poukázal i na to, že Dienstbier byl v posledních měsících v centru pozornosti médií, což mu ve volbách podle Jiránka pomohlo. Jinak prý přes rozdíl v počtu hlasů nevidí zásadní odlišnost proti situaci před třemi lety. Poukázal na to, že tehdy neexistovalo uskupení TOP 09, které občanským demokratům odebírá značnou část voličů.
Kandidát TOP 09 a hnutí Starostů a nezávislých Luděk Kvapil mu ale prý už před volbami přislíbil případnou podporu. „Naše názory jsou si relativně blízké a taky jsou blízké názory našich voličů,“ podotkl Jiránek. Neúspěšný kandidát KDU-ČSL Miroslav Rovenský podporuje naopak Dienstbiera. Starosta Drnku Zdeněk Levý (KSČM), který skončil na třetím místě, řekl, že o podpoře ve druhém kole zatím nemůže uvažovat, protože o ni dosud nebyl nikým požádán. Uskupení Suverenita Jany Bobošíkové uvedlo, že ponechává zcela na úvaze svých voličů, komu dají hlas.
Volby se týkaly jižní části kladenského okresu a také severní části okresu Praha-západ. Voliči vybírali z celkem devíti kandidátů. Spolu s vítěznou dvojicí se o hlasy voličů ucházela i další známá osobnost, starosta Kmetiněvesi Luděk Kvapil, který na sebe upozornil výzvou zákonodárcům, aby přijali tvrdší zákon proti mladistvým, kteří spáchali nějaký těžký zločin. Kandidoval za TOP 09 a hnutí Starostů s podporou Věcí veřejných.
KDU-ČSL nasadila šéfa svého středočeského výboru Miroslava Rovenského. Komunisté, stejně jako v předchozích volbách, vsadili na starostu Drnku Zdeňka Levého. Svou kandidaturu dále podali předsedkyně strany Suverenita Jana Bobošíková, kladenský stomatolog Karel Protiva (uskupení Lepší Kladno), ekonom Milan Vodička za Stranu svobodných občanů a Ivo Vašíček z České pirátské strany.
O senátorské křeslo je v letošních doplňovacích volbách nejvyšší zájem v historii senátních voleb na Kladensku. Dosud nejvíc lidí kandidovalo v prvních volbách v roce 1996, kdy se tam chtělo senátorem stát sedm lidí. Naopak nejnižší zájem byl zaznamenán v roce 2002, kdy o senátorský post bojovali jen čtyři kandidáti. Kladenským senátorem byl dosud vždy zástupce ČSSD.
