Praha - Několik desítek politiků, umělců, akademiků a dalších signatářů dnes vyzvalo občany, aby až do rozhodnutí Ústavního soudu neplatili regulační poplatky ve zdravotnictví. Zákon, který je od ledna příštího roku zavádí, je podle nich "hanebný a protiústavní". Premiér Mirek Topolánek k tomu po zasedání vlády poznamenal, že názory opozičních umělců a politiků jsou vždy zajímavé, ale "porušovat zákon nemůže nikdo".
„V Listině základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR, se říká, že občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči. Vyzýváme proto občany, aby až do konečného rozhodnutí Ústavního soudu poplatky odmítali platit,“ uvádí se v prohlášení, jež ČTK poskytl jeden ze signatářů, novinář Alexandr Kramer.
Šéf ČSSD Jiří Paroubek na tiskové konferenci uvedl, že výzvu podporuje. Řekl prý to organizátorům a myslel si, že bude mezi signatáře zahrnut. Diví se proto, že mezi nimi chybí. „Mě se to skoro dotklo,“ dodal.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt k tomu řekl, že podle ústavy je bezplatnost omezena dvěma faktory: systémem veřejného zdravotního pojištění a podmínkami, které stanoví zákon. Když nebudeme regulovat a dobře hospodařit, za pár let nebudeme schopni zajistit bezplatnou péči všem, zdůraznil.
Ústavní soud má na stole opoziční stížnost na reformu financí, a tedy i na poplatky. Zda o ní rozhodne ještě letos, není jasné, řekl ČTK mluvčí soudu Michal Spáčil. Soudci podle něj nerozhodli zatím ani o přednostním projednání. „Intenzivně na něm ale pracují, už mají všechny podklady a věnují mu patřičnou pozornost,“ doplnil mluvčí.
Týdeník Respekt uveřejnil tento týden názor právního teoretika Zdeňka Kühna, podle jehož názoru by Ústavní soud poplatky zrušit neměl. Uvedl, že o poplatcích by měla rozhodnout parlamentní většina, což se stalo. Kdyby to mělo být jinak, znamenalo by to podle něj absurdní situaci, která by vyloučila možnost, aby vláda opírající se o parlamentní většinu provedla nutné reformy. „Ústavní soud by proto podle mne neměl ústavnost regulačních poplatků ve stávající podobě zpochybnit,“ uvedl mimo jiné Kühn.
Od ledna příštího roku mají pacienti platit 30 korun za návštěvu lékaře, stejnou částku dají i za položku na receptu, 60 korun mají hradit za den v nemocnici a 90 korun za pohotovost. Platit by měli i po překročení ročního limitu ve výši 5000 korun, částky nad tento limit jim ale pojišťovna vrátí.
Mezi zhruba šesti desítkami lidí, kteří nyní podepsali výzvu k neplacení poplatků, jsou například exministr zahraničí Jiří Dienstbier, místopředseda poslaneckého klubu ČSSD a bývalý ministr zdravotnictví David Rath, místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka, místopředseda KSČM Jiří Dolejš, místopředseda Republikové rady Strany zelených Matěj Stropnický, režisérka Věra Chytilová, herečka a bývalá poslankyně za Unii svobody-DEU Táňa Fischerová, předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů Vladimíra Bošková, předseda Nadace Charty 77 František Janouch, šéfredaktor Literárních novin Jakub Patočka, předseda Českomoravské komory odborových svazů a senátor za ČSSD Milan Štěch, předsedkyně Odborového svazu ve státní sféře Alena Vondrová, filozof Erazim Kohák, historik Karel Jech či spisovatelka Eva Kantůrková.
Poplatky jsou součástí zákonů, které v létě proti vůli opozice prosadila koalice za pomoci dvou bývalých sociálních demokratů Miloše Melčáka a Michala Pohanky. Balík norem podle vlády ozdraví veřejné finance. Poplatky podle kabinetu omezí plýtvání. Podle opozice nic takového nezajistí a pacienty poškodí.
U Ústavního soudu si opozice na reformu stěžovala již dříve. Kromě toho ale poslanci ČSSD předložili návrh zvláštního zákona, který by poplatky zrušil. Socialisté možná najdou pochopení pro návrh i u Melčáka a také u lidovce Ludvíka Hovorky. Sněmovnu v každém případě v příštím roce čeká další kolo sporu na toto téma. Topolánek dnes na dotaz novinářů, zda se neobává toho, že návrh zákona podpoří i Melčák a Pohanka, uvedl, že se problémy zabývá, až když přijdou.
Místopředseda klubu ČSSD Rath je podepsán jak pod poslaneckým návrhem na zrušení poplatků, tak pod nynější veřejnou výzvou, aby je lidé neplatili. Na dotaz ČTK dnes řekl, že pacientům, kteří je uhradit odmítnou, podle jeho názoru postih nehrozí. Teoreticky prý může být postižen spíš lékař, který poplatky nevybere. I ten ale může podle Ratha říct, že pacient odmítl zaplatit. „Pro pacienta, který nezaplatí ten poplatek, neexistuje žádná sankce,“ řekl Rath. Lékař může, ale nemusí podle něj dlužný poplatek vymáhat.
Zatím není jasné, jak bude vybírání poplatků vypadat. Například v pražském Motole, největší tuzemské nemocnici, plánují nákup automatů pro platby ambulantních pacientů. Výroba ale trvá půl roku, a tak si zatím budou pacienti kupovat lístečky. Budou k dostání v tamních prodejnách.
