Čubova rezignace hrozí smést celý jeho klub. Žádný volný senátor se do něj nehrne

Nahrávám video

Senátor František Čuba (SPO) předčasně končí svoji misi v horní parlamentní komoře. Na zbývající dva roky si budou muset Zlíňané vybrat jiného senátora. Znamená to ovšem, že hrozí rozpad senátnímu Klubu nezávislých senátorů. Náhradník za Čubu zatím není na obzoru. O cestě Františka Čuby ze Senátu točili pro 168 hodin Kristina Ciroková a Luboš Dostál.

Senát by brzy mohl mít hned jedenáct členů nezařazených do žádného klubu. Tři z nich – Eliška Wagnerová, Libor Michálek a Václav Láska –  se kdysi spolu s dalšími dvěma senátory nakrátko pokusili vytvořit vlastní klub, ale záhy se rozpadl. Čtyři další – Ivo Valenta, Alena Dernerová, Ladislav Kos a Petr Orel – po svém zvolení do žádného nevstoupili.

Nikdo z této sedmy však nemá zájem vstoupit do Klubu nezávislých senátorů, pro který by ohlášené složení mandátu Františka Čuby ke konci února znamenalo zánik. Byl zázemím pro pětici senátorů převážně z menších levicových uskupení či nestraníky. Odchodem Františka Čuby však klesne jeho počet na čtyři, přičemž povinné minimum členů pro existenci senátního klubu je pět.

Nový člen se bude hledat těžko. Eventuelní nabídka by totiž stávající nezařazené senátory přivedla do společnosti lidí, s nimiž se vesměs názorově výrazně rozcházejí. „Já bych ji odmítl dříve, než by ji stačili doříct,“ konstatoval Václav Láska, který sice kandidoval za KDU-ČSL a Zelené, ale do lidoveckého klubu rovněž nevstoupil.

Předsedou senátního Klubu nezávislých senátorů je šéf SPO Jan Veleba, jeho členy jsou vedle Františka Čuby také Jaroslav Doubrava (S.cz), Jiří Cienciala (nestr., kandidoval za uskupení OSN) a Václav Homolka (KSČM). Pokles počtu členů pod pět a rozpad by znamenal ztrátu řady výhod, které ruku v ruce s existencí klubu jdou.

„Má právo na tajemnici, kterou může platit, na kanceláře, kde se klub setkává, a jednotliví senátoři mají nárok na svoji kancelář nebo místo v kanceláři,“ shrnul výhody místopředseda Senátu Jiří Šesták (HOPB, člen klubu STAN). V případě pětičlenného Velebova klubu jde zhruba o 64 800 korun, platí z nich mimo jiné tajemníka Zdeňka Musila. Jan Veleba jako předseda klubu pak ještě bere k platu 30 800 korun navíc a má k dispozici služební auto.

Měsíční příspěvky na Klub nezávislých senátorů
Zdroj: ČT24

Jan Veleba zatím nechce říct, jak na hrozbu zareaguje. Na otázku, jak to s klubem bude, pouze odpověděl: „Dozvíte se.“ K avizované rezignaci Františka Čuby pak řekl, že ji „Klub nezávislých senátorů vzal na vědomí“. Podle Jiřího Šestáka zanikne klub následující den po zaniknutí mandátu pátého senátora.

Naposledy v srpnu 2016

Člen SPO František Čuba byl senátorem za obvod Zlín od roku 2014, mandát tedy měl až do roku 2020. V horní komoře se však vystudovaný agronom, který proslul především jako vedoucí úspěšného JZD Slušovice v 60., 70. a 80. letech, ukázal naposledy koncem srpna 2016.

Na poslední schůzi, tedy rok a půl poté, přečetl jeho senátorský „soused“ z Uherského Hradiště Ivo Valenta (nestr., zvolen za SsČR) dopis, podle kterého se Čuba „rozhodl rezignovat na pozici senátora“ s tím, že předseda horní komory Milan Štěch (ČSSD) dostane rezignační dopis koncem měsíce.

Právě Štěch v minulosti senátora Čubu opakovaně vyzýval, aby kvůli dlouhodobým absencím rezignaci zvážil. Čelil za to i kritice členů Klubu nezávislých senátorů. „Je to nejstarší senátor. Je nemocný, měl dvě operace po sobě. Byl tady jiný mladší senátor, který rok… A nikdo se na nic neptal. A najednou se z toho dělá věda,“ řekl Václav Homolka.

František Čuba respektive jeho asistent Milan Frnka odkazovali na zdravotní potíže a nepřítomnost na schůzích Senátu omlouvali tím, že pravidelně docházel do své senátorské kanceláře ve Zlíně. „Chodíval sem na 99 procent každý den,“ ujistil Milan Frnka. Reportérům České televize se sice nikdy nepodařilo Františka Čubu v kanceláři zastihnout, podle Frnky „je to tvrzení proti tvrzení“.

ČT se opakovaně pokusila navštívit kancelář senátora Čuby
Zdroj: ČT24

Během nepřítomnosti pobíral František Čuba senátorský plat – včetně náhrad na reprezentaci a dopravu 129 400 korun. Až po devíti měsících absencí začal peníze přeposílat na charitu. Podle Jiřího Šestáka  přitom „měl možnost chodit na nemocenskou, řešit to jiným způsobem“.

Plat Františka Čuby
Zdroj: ČT24

František Čuba dostane po své rezignaci ještě odstupné. To dosahuje podle zákona výše čtyř měsíčních platů bez náhrad, celkem tedy 303 600 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
před 28 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 33 mminutami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 1 hhodinou

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 2 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 7 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 8 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.