Zlínský senátor a někdejší předseda JZD Slušovice František Čuba (SPO) rezignuje ke konci února na místo v horní komoře. Oznámil to dopisem, který na schůzi Senátu přečetl jeho kolega Ivo Valenta. Dvaaosmdesátiletý Čuba v Senátu nebyl rok a půl, dlouho ale pobíral plat i finanční náhrady. K rezignaci ho kvůli dlouhodobé absenci opakovaně vyzývali kolegové i předseda horní komory.
„V posledních měsících jsem nejen já, ale především mí příbuzní a přátelé, vystaveni silnému tlaku a čelí nepříjemným útokům. Tito lidé jsou mi velmi blízcí a já jim dále nenechám ubližovat. Proto jsem se rozhodl soustředit své síly především k životním prioritám, a těmi jsou právě tito lidé,“ uvedl v prohlášení Čuba. Dál prý chce pracovat jako poradce prezidenta Miloše Zemana.
Čuba je členem pětičlenného Klubu nezávislých senátorů, který vede Jan Veleba (SPO). Po rezignaci klub zřejmě zanikne, protože minimální počet členů je právě pět. Přestože klub začal fungovat až v prosinci 2016, když už Čuba do Senátu nechodil, měsíčně dostávali na provoz zhruba 65 tisíc korun.
Členové klubu uvedli, že rezignaci berou na vědomí, respektují a vyjádřili pochopení pro jeho postup. Odpovídat na dotazy nechtěli. SPO také přijde o příspěvek za Čubův mandát ve výši 900 tisíc korun ročně.
Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) rozhodnutí o rezignaci ocenil. „Já jsem posílal dva dopisy a ještě měl nějaké ústní jednání s lidmi, kteří jsou blízko pana Čuby, kde jsem upozorňoval na to, že de facto mandát už delší čas nevykonává. V současné době je to asi rok a půl,“ uvedl.
„Mnoho občanů se zákonitě ptalo, zda je to v pořádku a co s tím můžeme dělat. Jediná naše možnost byla obracet se na pana Čubu, aby zvážil případnou rezignaci, pokud zdravotní stav je takový, že mu neumožňuje – a předpokládá se, že nebude umožňovat – výkon funkce v plném rozsahu,“ dodal Štěch. Výzvy podle něj nakonec pomohly tomu, aby Čuba rezignoval.
Rok pobíral plný plat, pak ho posílal Valentově nadaci
Čuba se jednání v Senátu zúčastnil naposledy v srpnu 2016. Od té doby ze zdravotních důvodů chyběl. K rezignaci ho vyzývali kolegové i předseda Senátu Milan Štěch, který počátkem roku dopisem doporučil Čubovi zvážit rezignaci na mandát. Senátor podle tiskové tajemnice horní komory Evy Davidové stručně odpověděl až po více než měsíci, že to uváží.
Čuba byl kritizován nejen za dlouhodobou neúčast, ale i za to, že dál pobíral senátorský plat ve výši 71 tisíc korun. A přestože do Prahy nejezdil, bral i finanční náhrady na dopravu a reprezentaci 51 100 korun. Dohromady 122 100 korun měsíčně. Do konce roku 2016 mu Senát platil i pronájem pražského bytu za 17 tisíc korun měsíčně.
Zákonodárci nemají povinnost přejít v případě nemoci na neschopenku. Pokud by tak Čuba učinil, klesl by jeho příjem na 20 tisíc korun měsíčně. Protože je v důchodu, směl by nemocenskou pobírat jen tři měsíce.
Čuba se po kritice loni v červnu rozhodl problém řešit tím, že se vzdá platu a náhrad a bude úřadovat jen ze Zlína. Zákon však takové řešení neumožňuje. Čuba se proto rozhodl plat a náhrady posílat do Studijního fondu Nadace Synot, který založil senátor a majitel Synotu Ivo Valenta (za Stranu soukromníků).
František Čuba se letos v lednu dožil 82 let a je vůbec nejstarším českým senátorem v historii. Druhým nejstarším byl Jaroslav Musial z ČSSD, jemuž v roce 1996, kdy byl zvolen senátorem, bylo 75 let. Mandát vykonával jedno období, do podzimu 2000. Jen jednou dosud senátor sám rezignoval, a to v lednu 2007 Petr Skála ze zdravotních důvodu. Chomutovsko zastupoval jen tři měsíce.
Narodil se 23. ledna 1936 v Březové u Slušovic na Zlínsku. Vystudoval ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Praze, už tam v roce 1956 vstoupil do KSČ. V letech 1963 až 1990 byl předsedou JZD Slušovice, které se pod jeho vedením rozrostlo v obří podnik zaměřující se kromě zemědělství třeba i na výrobu počítačů a strojů.
V roce 1993 vstoupil do ČSSD. Od roku 2010 je členem Strany práv občanů, za niž dvakrát neúspěšně kandidoval do sněmovny. V krajských volbách ve Zlínském kraji v roce 2012 z posledního místa na kandidátce uspěl a stal se zastupitelem a radním pro zemědělství a spolupráci s východními trhy.
V únoru 2013 mu nabídl budoucí prezident Miloš Zeman místo poradce prezidenta v oblasti zemědělství a hospodářství, které Čuba přijal. Ještě v témže roce mu prezident Zeman udělil medaili Za zásluhy.
V říjnu 2014 byl Čuba zvolen senátorem za obvod č. 78 Zlín, když porazil dlouholetou senátorku ČSSD Alenu Gajdůškovou. Stal se tak nejstarším senátorem v den zvolení. Senátorský mandát měl mít do října 2020, kdy mu bude 84 let.
Nové volby do května
Prezident Miloš Zeman bude muset na Zlínsku vyhlásit doplňovací senátní volby. Konat se budou do 90 dnů, tedy do konce května. Nástupce bude zvolen na zbytek Čubova mandátu, tedy do podzimu 2020.
Jednotlivá politická uskupení v regionu nyní zvažují, koho do souboje o senátorské křeslo pošlou. V případě STAN by podle předsedy hnutí Petra Gazdíka mohlo jít o zlínského primátora a krajského radního Miroslava Adámka. „Budu se jej snažit přesvědčit, aby se o post senátora ucházel,“ řekl Gazdík.
Předsedkyně krajského výboru KDU-ČSL a senátorka Šárka Jelínková uvedla, že se strana bude snažit do voleb postavit vlastního kandidáta. „Zlínský obvod je pro nás velmi zajímavý. Na konkrétní jména je ale příliš brzy,“ sdělila. O vhodných kandidátech teprve budou diskutovat i krajské organizace hnutí ANO a ČSSD, potvrdili jejich předsedové.
