Čína vyzvala pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) a vedení české metropole k tomu, aby nenarušovali čínsko-české vztahy. Ve středu to podle agentury Nová Čína uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Keng Šuang. Praha pod Hřibovým vedením ustoupila od vstřícného propekingského kurzu a vyjadřuje podporu Tibetu i Tchaj-wanu. Kvůli výtkám z Pekingu chce ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) mluvit s velvyslancem.
Podle Keng Šuanga se pražské vedení i primátor v „jistou dobu zachovali velice špatně“ v otázkách čínské národní suverenity a klíčových zájmů, které se týkaly i Tibetu nebo Tchaj-wanu. Tyto kroky podle mluvčího narušily vztahy mezi oběma zeměmi a dotkly se citů čínského lidu. Své námitky vůči pražské správě mluvčí dál neupřesnil.
Keng Šuang ve zveřejnění resortního stanoviska podle všeho reagoval na dřívější Hřibovo prohlášení o změně takzvané sesterské smlouvy, kterou s Pekingem uzavřelo minulé vedení Prahy. Z ní chce současná rada hlavního města odstranit bod, kterým Praha uznává jednotnou Čínu.
„To je hlavní důvod, proč dotyčné strany a jedinci z Prahy nejsou v Číně vítáni,“ prohlásil dále mluvčí. Prahu a „další příslušné politiky“ vyzval, aby svůj postoj přehodnotili a přestali narušovat čínsko-české vztahy. „Jinak to nakonec poškodí jejich vlastní zájmy,“ dodal na tiskové konferenci.
Smlouvu s Čínou město pod vedením Adriany Krnáčové (ANO) podepsalo v roce 2016. Zakotvuje kulturní a hospodářskou spolupráci mezi oběma městy. Právě kvůli třetímu článku smlouvy, hovořícímu o politice jednotné Číny, smlouva sklidila vlnu kritiky. Tehdejší vedení svůj podpis obhajovalo i tím, že Peking článkem podmiňoval plánované zapůjčení pandy do pražské zoo.
Hřib: Čína by se měla soustředit na slíbené investice
Hřib vzkázal Pekingu, že partnerství českého a čínského hlavního města má být apolitické, a pokud jde o vztahy obou zemí, Čína by se měla zaměřit na plnění investic v tuzemsku, které v minulosti slíbila.
„Vyjmutí nadbytečné politické deklarace ze smlouvy o partnerských městech mezi Pekingem a Prahou nevnímám jako narušování česko-čínských vztahů. Chceme mít apolitická partnerství založená na kulturní výměně, která budou oboustranně výhodná,“ uvedl primátor.
Dodal, že Čína se naopak celou situaci pokouší zpolitizovat a že Peking ve smlouvách například s Londýnem nebo Rigou podobnou deklaraci rovněž nemá. „Není důvod, proč by ji tam měla mít Praha,“ sdělil primátor.
Záměr odstranit článek ze smlouvy ohlásilo vedení města na začátku roku, od té doby se o věci s Pekingem pokouší vyjednávat. Primátor věří, že věc se vyřeší do podzimu. Pokud se Praha s Pekingem na vypuštění formulace neshodne, je podle primátora ve hře i zrušení partnerství. „Z toho, jak se partnerství dosud vyvíjelo, zatím Praha žádný smysluplný užitek neměla,“ řekl s tím, že vztahy obou měst jsou plně v jejich gesci a mimo klasickou diplomacii.
To potvrdilo i ministerstvo zahraničí, které uvedlo, že podporuje regionální kontakty mezi Českem a Čínou, ale nemůže do nich zasahovat. „Vzhledem k tomu, že jde o velmi citlivou záležitost, tak jsme toho názoru, že politika by kulturu ovlivňovat neměla,“ uvedla mluvčí ministerstva Zuzana Štíchová.
Ministr Tomáš Petříček (ČSSD) v souvislosti s tím oznámil, že se chce co nejdříve setkat s čínským velvyslancem v Praze.
K jednání ministra Petříčka s čínskou stranou vyzval ve čtvrtek také premiér Andrej Babiš (ANO): „Máme politiku jedné Číny, a pokud má primátor jiný názor na zahraniční politiku, tak jim do toho můžeme těžko mluvit, protože jsou nezávislí. Pokud jde o oficiální stanovisko Číny, to by měl řešit ministr s čínským velvyslancem i primátorem.“
Ke sporu se vyjádřil také předseda klubu koaličních Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN) Jiří Pospíšil (TOP 09), který vyzval Čínu k dodržování lidských práv.
Podobně to vidí předseda klubu Prahy Sobě Jan Čižinský: „Dlouhodobě říkáme, že lidská práva jsou víc než panda v zoo.“
Postoj pražského magistrátu naopak zkritizoval mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. „Vedení Prahy poškozuje vztahy s Čínskou lidovou republikou zcela záměrně, evidentně ve prospěch cizí moci,“ napsal na Twitter.
Hřib se setkal s tibetským premiérem a postavil se za zástupce Tchaj-wanu
Praha se letos opět rozhodla v březnu vyvěšovat na budovu magistrátu tibetskou vlajku. Primátor Hřib se následně setkal s předsedou tibetské exilové vlády Lozangem Sanggjänem.
V březnu rovněž vyšlo najevo, že primátor Hřib odmítl návrh čínského velvyslance, který usiloval o odchod tchajwanského diplomata z novoročního setkání primátora s diplomatickým sborem. „Neudělal jsem to počátkem tohoto roku a neudělám to ani příště. Politici České republiky nemusí podlézavě přitakávat přáním čínského velvyslance, jsme suverénní stát,“ uvedl tehdy Hřib.
Magistrát v této souvislosti uvedl, že Praha má zájem o přímou leteckou linku s tchajwanskou metropolí Tchaj-pejí. Dodal, že Tchaj-wan je jedním z největších zahraničních investorů v České republice. Primátor na jaře rovněž Tchaj-wan navštívil.
Podle zpravodajky ČT v Pekingu Barbory Šámalové je Čína na projevy, které v posledních měsících vyšly z české metropole, velmi citlivá. „Čína je centrálně řízený stát, nerozumí termínům jako apolitické vztahy mezi městy,“ upozornila.
V dubnu pak ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) oznámil, že Čína ruší vystoupení českých kulturních institucí, jejichž název je spojen s Prahou. Čína podmínila povolení k turné PKF – Prague Philharmonia kritikou postojů vedení Prahy, to však filharmonie odmítla. V červnu se proto vystoupení zrušilo. Pražský primátor to označil za šikanu.
Ve čtvrtek požádali filharmonici Prahu a ministerstvo kultury, aby jim nahradily výpadek příjmů, o které přišli kvůli zrušenému turné.
Stejné čínské žádosti, jakou odmítl Hřib, naopak vyhověla při setkání s diplomaty v březnu tehdejší ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO). Čínský velvyslanec svoji žádost odůvodnil tím, že je to v zájmu České republiky, respektive v zájmu hladké cesty prezidenta Miloše Zemana do Číny, která se uskutečnila v dubnu.
Tchaj-wan nemá v Česku velvyslanectví, ale hospodářskou a kulturní kancelář. Její ředitel Chung-I Wang je ale považován za člena diplomatického sboru a je běžně zván například na jednání s ministerstvem zahraničí.
Čínská armáda vtrhla na území nezávislého Tibetu v říjnu 1950. Po povstání 10. března 1959 tam byl nastolen systém vojenských kontrolních výborů, od roku 1965 je Tibet čínskou autonomní oblastí. Podle svědectví mnoha aktivistů a pozorovatelů jsou v Tibetu stále porušována základní práva jako svoboda slova, politické a náboženské vyznání nebo kulturní identita. V důsledku cílené migrace čínských obyvatel se Tibeťané stali ve své zemi menšinou.
Do české zahraniční politiky vnesly otázku podpory a ochrany lidských práv listopadové dny a tandem ministra zahraničních věcí Jiřího Dienstbiera a prezidenta Václava Havla, kteří měli oba jako bývalí signatáři Charty 77 zkušenost s komunistickým kriminálem. Sama Charta 77 navíc vyzývala československé úřady k dodržování tzv. helsinského aktu, jejž ČSSR signovala a který se zavazoval právě k ochraně lidských práv.
Lidskoprávní problematika se tak na začátku 90. let stala jedním z hlavních témat československé (a později české) zahraniční politiky, Václav Havel opakovaně projevoval slova podpory opozičním aktivistům v zemích s nedemokratickým režimem (Čína, Kuba) a s dalajlamou ho pojilo osobní přátelství. Díky němu se také tibetský duchovní vůdce opakovaně účastní konference o lidských právech Fórum 2000.
Od akcentu na lidská práva tuzemská diplomacie začala ustupovat za vlád ODS, vztahy s Čínou ale zintenzivnil až kabinet sociální demokracie a ANO; za jeho působení došlo k opětovným cestám nejvyšších vládních představitelů do Číny, uzavření partnerství mezi Prahou a Pekingem i návštěvě čínského prezidenta v Česku.
