Praha - 71 procent Čechů si myslí, že by Evropa měla mít účinnou protiraketovou obranu. Spolupráce se Spojenými státy se ale už takové podpoře netěší. Proti společnému projektu se vyslovilo 52 procent Čechů. S plánovanou americkou radarovou základnou v Brdech by se nakonec ale smířilo 67 procent lidí. Vyplývá to z dubnového průzkumu agentury STEM. Výzkum byl proveden pro úřad vlády.
Obdobný výsledek ukázal i starší průzkum STEM z března 2008, podle kterého si 63 procent lidí navíc uvědomovalo, že Evropa nemá účinnou obranu proti raketám.
Téma radaru je podle STEM velmi kontroverzní a rozděluje českou společnost na odpůrce a zastánce výstavby americké základny.
Tři čtvrtiny lidí v průzkumu uvedly, že své stanovisko k radaru vyjadřují na základě obecného pocitu, zbylých 25 procent tvrdí, že na základě důkladných znalostí zahraničněpolitické a bezpečnostní problematiky. Odborná kritéria jsou přitom méně rozhodující než emoce i pro lidi s vyšším vzděláním. Velký rozdíl není ani mezi voliči různých stran - znalost deklarují trochu častěji dotázaní směrem k okrajům politického spektra.
Podle posledního průzkumu agentury Median pro Otázky Václava Moravce nesouhlasí s umístěním plánovaného amerického radaru v Česku téměř dvě třetiny Čechů. Stejný počet odpůrců radaru ukázal i březnový průzkum společnosti CVVM.
Agentura SC&C zveřejnila na začátku května na zakázku ODS výsledky průzkumu, podle nějž si radarovou základnu nepřeje 57 procent Čechů. Mírná nadpoloviční většina dotázaných podle něj ale věří, že umístění protiraketové obrany USA v Evropě je přínosné pro ochranu členských zemí NATO před raketami dlouhého doletu. Podle premiéra Mirka Topolánka je to důkaz, že odpůrců radaru po vysvětlovací kampani ubývá.
Česká vláda začala o umístění radaru s USA vyjednávat loni. Hlavní dohoda je již uzavřená, smlouva o pobytu vojsk zatím ne. Obě smlouvy, které podléhají souhlasu parlamentu, by podle vlády mohly být podepsány v červnu nebo červenci.
