Praha - České dráhy vymáhají náhradu škody po pozůstalých sebevrahů na kolejích. Ročně takto získají desítky až stovky tisíc korun. Proti nařčení z neetického jednání se brání tím, že se jen snaží chovat jako řádný hospodář. Stejný podnik však proslul milionovými padáky pro své manažery. Jako poslední se o své odstupné 6 milionů korun přihlásil exšéf Českých drah Dalibor Zelený. Jeho předchůdce Petr Žaluda dostal zlatý padák ve výši 12 milonů korun.
Václav Folprecht z Železného Brodu si myslel, že má rakovinu. Před třemi lety si proto 78letý senior klekl na koleje před vlak. Pozůstalí pak u notáře zažili šok druhý. Do dědického řízení se přihlásily i České dráhy. Chtěly třicet tisíc korun - jako náhradu škody - za poškození brzdného systému lokomotivy.
Sebevrazi se chovají protiprávně
Praxe, kdy České dráhy vymáhají škodu po pozůstalých sebevrahů, funguje už léta. Aktuálně na ni upozornil deník MF Dnes po sebevraždě zpěvačky Ivety Bartošové. Dráhy se brání tím, že se musejí chovat jako „řádný hospodář“ a že sebevrazi porušují zákon. „Jde o situace, kdy se naši spoluobčané chovají protiprávně, vstupují na železniční dopravní cestu, kam je vstup ze zákona zakázaný,“ říká mluvčí Českých drah Petr Štáhlavský. Ročně se podle Štáhlavského jedná o tisíce až desítky tisíc případů, přibližně ve 250 z nich dochází k usmrcení. „Samozřejmě to je velmi delikátní otázka, protože na jedné straně je to otázka jakési morálky a přístupu, na druhé straně je to otázka statutárních orgánů a toho, že jsme akciová společnost a měli bychom být řádným hospodářem,“ vysvětluje praxi Českých drah jejich generální ředitel Daniel Kurucz.
Nepoměr je v etické rovině
Několik týdnů poté, co České dráhy po rodině Folprechtových vymáhaly třicetitisícovou náhradu škody v souvislosti se sebevraždou jejich otce a ospravedlňovaly to argumentem „řádného hospodáře“, vyplatily odstupné svému ombudsmanovi Petru Fejkovi. Na postu vydržel kvůli kritice svého platu - čtvrt milionu korun měsíčně - jen čtyři měsíce. Na odchodnou si odnesl ještě devět měsíčních platů - tedy skoro 2,5 milionu. „V tomto kontextu to určitě není fér,“ komentuje tuto praxi ministr dopravy Antonín Prachař (ANO).
Velkorysý dárek ve výši dvanácti milionů dostal například i bývalý generální ředitel Českých drah Petr Žaluda, podobně jako jeho předchůdce Josef Bazala. Ten měl podepsanou konkurenční doložku na dva miliony korun. Do očí bijící je odstupné pro posledního ředitele Dalibora Zeleného, kterého dozorčí rada odvolala letos v únoru. I když na pozici vydržel jen sedm měsíců, měl by dostat šest milionů korun. Po vlně kritiky teď České dráhy našly cestu, jak peníze nevyplatit. „Bývalý generální ředitel na tuto konkurenční doložku nebude mít nárok a nebude vyplacena,“ říká mluvčí Petr Šťáhlavský. Právě konkurenční doložku pro Zeleného totiž neměla vloni schválit dozorčí rada a tím pádem by nebyla platná. Už před jedenácti lety však Dalibor Zelený dosáhl po odvolání ze stejné funkce mimosoudní dohody a výplaty části peněz. I teď může České dráhy zažalovat. „Pan Zelený se nám s žádostí o vyplacení této částky oficiálně přihlásil 7. května doporučeným dopisem,“ potvrdil Daniel Kurucz, který svého předchůdce předtím vyzval, aby se konkurenční doložky vzdal.
Za zlaté padáky České dráhy vyplácejí miliony korun, od pozůstalých lidí, kteří zemřeli na kolejích, ročně podle Daniela Kurucze dostane firma maximálně desítky až stovky tisíc korun. Tento nepoměr je zejména v etické rovině. „Nejde vůbec o ty peníze. Tato částka nezničí ani České dráhy, ani nás. Psychická újma pro pozůstalé je v té chvíli daleko větší než ta směšná suma,“ shrnuje Luděk Folprecht, který Českým drahám po sebevraždě svého otce nakonec 32 tisíc korun zaplatit musel.
Mimochodem do soudního sporu šly České dráhy i se svým bývalým personálním šéfem Milanem Ruttnerem. Ten po roce působení ve firmě a odchodu na vlastní žádost požadoval po firmě odstupné ve výši deseti milionů korun. České dráhy se u soudu bránily argumentem, že je to proti dobrým mravům.
