Uctívanou i opovrhovanou Bartošovou nikdo nechránil, ba naopak

Praha - Život Ivety Bartošové sledoval národ až do úplného konce takřka v přímém přenosu. Bulvár se rozpadem její osobnosti živil skoro denně; novináři sháněli všechno o její závislosti na alkoholu a lécích. Zpěvačce ale mohlo podle psychiatra Cyrila Höschla pomoci nejbližší okolí. Avšak její manžel Josef Rychtář ji médiím přímo nabízel a Bartošová ochotně spolupracovala. Sociolog Vojtěch Bednář se domnívá, že zpěvačka se dokonce stala jakýmsi totemem, tedy člověkem, který je centrem kultu. „Na jedné straně je uctíván, na straně druhé veřejně opovrhován (umělkyně/alkoholik), … společnost totemy potřebuje, byť jim dnes říkáme celebrity,“ vysvětlil sociolog v rozhovoru pro portál ČT24.

Příběh Ivety Bartošové: Kde není žalobce, není ani soudce (zdroj: ČT24)

Palcové titulky, dehonestující fotky, videa ze života Ivety Bartošové – to všechno čtenáři bulváru přímo hltali. Nejspíš ale nešlo o výstřelky znuděné celebrity, ale o projev duševní choroby. Alespoň to je názor psychiatra Cyrila Höschla, který soudí, že nepříznivý vývoj se v jejím případě dal předvídat: „… konkrétně v podobě několika sebevražedných pokusů, které se neměly podcenit,“ řekl v rozhovoru pro 168 hodin. Lékaři by jí podle něj pravděpodobně diagnostikovali deprese, které se měly léčit. Jistou část viny na Ivetině konci tak má i její nejbližší okolí, které tomu nepřikládalo dostatečnou váhu a nevyvíjelo potřebný tlak na léčbu, tvrdí psychiatr. Její poslední manžel Josef Rychtář ale není přesvědčen, že by Iveta trpěla nějakými depresemi. 

Kdo s čím zachází, s tím taky schází… 

Bartošová se nejen neléčila, jak by asi měla, ale ani se médiím nevyhýbala a neochránili ji ani její nejbližší: „Iveta Bartošová neskutečně parazitovala na bulváru a on parazitoval na ní,“ tvrdí bulvární novinář David Zápal. Bulváru se tak trochu zastává i bulvární novinář Pavel Novotný - i on vidí vinu ohledně zpěvaččiny smrti v chování jejího okolí. „Do svědomí si musí sáhnout její poslední životní partneři. Já si nemůžu pomoct, ale všichni do jednoho podlehli statusu celebrity a pracovali vedle ní na svém zviditelnění,“ komentoval situaci pro server iDNES. 

Podobně přemýšlí i psychiatr Höschl, který neviní ze zpěvaččina konce ani tolik bulvár jako takový, ale ty, kteří ho využívají, zneužívají a krmí. „Já myslím, že daleko horší než ten bulvár sám o sobě jsou ti, kteří neustále zprávy a fotografie opilé zpěvačky na pláži dodávají a tím její život naprosto diskreditují,“ komentuje situaci pro 168 hodin. Podobně zareagoval pro portál ČT24 i sociolog Vojtěch Bednář. Ani on se nedomnívá, že někoho může k sebevraždě dohnat bulvár jako takový, nicméně dlouhodobé zkompromitování soukromí ano. „Otázkou ovšem je, nakolik za ně mohou bulvární média a nakolik jejich objekt sám,“ dodal Bednář. 

  • David Zápal, redaktor Super.cz: „Média, mluvím za sebe, zveřejňovala tak patnáctinu toho, co o Ivetě Bartošové věděla, protože v jejím případě tam bylo v posledních letech tolik strašných věcí, že bychom tu hranici nikdy nepřekročili. Stejně po její smrti každá redakce dostala spoustu snímků velmi dehonestujících. Víme, v jakém stavu ji nalézali její partneři, máme to natočené a podobně, ale nikdy bychom to nepoužili.“ 

A odkud tedy přicházely informace? Ze zpěvaččina bezprostředního okolí. Potravu bulváru dodával v posledních měsících hlavně její manžel Josef Rychtář, který se pasoval na jejího manažera. Podle něj byla Iveta veřejně známá osobnost, média tudíž měla právo ji točit, „ať to bude pozitivní, nebo negativní, ale v soukromí ne,“ řekl v pořadu 168 hodin. 

Rychtářovu teorii potvrzuje i redaktor bulváru: „On Ivetu Bartošovou opravdu předhazoval médiím opilou, pod vlivem prášků a bylo vidět jakou má radost, že je s ní na té kameře, i když věděl, v jakém je stavu a jakou bude mít ostudu.“ Právo podle advokáta a experta na mediální právo Aleše Rozehnala dokáže chránit osobnost i proti jednání manžela, který zveřejňuje věci, jež jsou součástí soukromí. Problém ale je, že dotčená osoba se musí chtít bránit; ale Iveta nebyla ve stavu, že by byla schopna za sebe bojovat… Dokonce i o její smrti se bulvár dozvěděl dřív než vlastní rodina. Přímo z kolejiště jim totiž osobně volal sám Rychtář.

Není žalobce, není ani soudce   

Podíváme-li se například do Velké Británie, nejspíš se český bulvár v případu Ivety Bartošové dostal již za hranu. Například britský bulvární deník Daily Mirror musel zaplatit modelce Naomi Campbellové v přepočtu 33 milionů korun „jen za to“, že ji vyfotografoval na chodníku před odvykací klinikou. „… byla vyfocena sice na veřejné ulici, dalo by se říct, že se nejednalo o zásah do soukromí, nicméně ona vycházela z odvykací kliniky, takže tento záběr, byť na veřejném prostranství, přesto mohl něco naznačit o jejím zdravotním stavu. Zdravotní stav je soukromím každé osoby a zásah do soukromí je vždycky nepovoleným zásahem do osobnostních práv,“ vysvětlil pořadu 168 hodin advokát Rozehnal. 

Bartošovou český bulvár opakovaně obnažoval nemocnou, indisponovanou, v momentech za hranicí lidské důstojnosti. Advokát Rozehnal tvrdí, že v České republice má člověk podobné možnosti jako v západních demokraciích. Jenže české soudy ukládají relativně nízké finanční satisfakce za porušování osobnostních práv. Bulvár tak ví, že v Česku tahá za delší konec. „Hraje na to, že naše soudy jsou pomalé a jejich sankce směšné,“ dodává advokát. 

Nicméně podle sociologa Bednáře každý, kdo se dobrovolně stane celebritou, musí počítat s důsledky. Média se podle něj v dnešní době více soustřeďují na infotainment, tedy na průnik zábavy a informací. „Senzace už tak není v nové informaci, ale ve snaze nabídnout emoce novými prostředky,“ dodal pro portál ČT24 Bednář. 

Zpěvačku Ivetu Bartošovou 29. dubna v Uhříněvsi, kde bydlela, srazil vlak. O trojnásobné zlaté slavici z přelomu 80. a 90. let minulého století bylo v poslední době slyšet především v bulvárních médiích v souvislosti s jejími psychickými problémy.