Lidé od Casablancy po Astanu mohli dnes dopoledne sledovat částečné zatmění Slunce Měsícem. Nad územím České republiky se Slunce za Měsícem skrylo téměř ze 75 procent, vrchol nastal ve tři čtvrtě na jedenáct.
Zatmění Slunce vzniká, když se Měsíc ocitne na přímce mezi Sluncem a Zemí a při pohledu ze Země zakryje sluneční disk nebo jeho část. Měsíční kotouč poprvé zcela zakryl naši hvězdu v 08:41 SEČ pro oblast ležící jižně od Grónska a temný stín se začal posouvat východním směrem; vesmírnou podívanou mohly sledovat miliony lidí od severozápadní Afriky přes Evropu až po centrální části Asie. Pozorovat zatmění bylo možné díky příznivému počasí. „Podmínky byly relativně ideální. Relativně dodávám proto, že bylo naprosto jasno, takže celý průběh byl dobře vidět, ale obloha nebyla tmavě modrá, a to nám vadilo v tom, že se nám nedařilo vyhledat Venuši na obloze okem tak snadno, jak by to bylo, kdyby obloha bylo kontrastní,“ uvedl Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.
Časy pozorování se v Česku lišily v minutách. Čím více na západ, tím dříve se zatmění odehrávalo; v Praze začal úkaz v 09:37, jeho maximální fáze nastala v 10:45, skončil v 11:57. V Plzni zatmění začalo už v 09:35, zatímco v Ostravě až v 09:41. „Měsíc postupuje velice pomalu. Celý přechod Měsíce trvá 2,5 hodiny,“ přiblížil astronom Jakub Rozehnal. Největší zakrytí v Česku potom mohli sledovat obyvatelé severočeského Liberce, kde Měsíc Slunce překryl bezmála ze 75 procent.
„Intenzita osvětlení není výrazně nižší, krajina má ocelově modrý nádech, což je osvětlení, na které jsou zvyklí v polárních krajích, kdy je Slunce dlouhou dobu nad obzorem,“ popsal průběh částečného zatmění astronom Rozehnal. K úplnému zatmění totiž došlo právě zde - za severním polárním kruhem v mořském pásu mezi Islandem a Špicberky.
JAK ZATMĚNÍ ZACHYTILA EVROPSKÁ VESMÍRNÁ AGENTURA:
Úplné zatmění nastane na českém území za 120 let
Česko zažilo částečné zatmění po čtyřech letech. Jak upozornil Pavel Suchan, i v roce 1999 bylo zatmění na českém území pouze částečné, ačkoli bylo skryto až 99 procent slunečního kotouče. Poslední úplné zatmění bylo 12. května 1706. „Pro astronomy nemá zatmění Slunce žádný zvláštní význam, není na něm co zkoumat, ale je to událost, při které je možno astronomii popularizovat,“ dodal Rozehnal. Ve světě totiž k zatmění dochází často, v průměru dvakrát až pětkrát do roka, a pozornost, kterou budí u veřejnosti, je způsobená tím, že dvě třetiny povrchu planety tvoří voda – a Slunce se tak často skrývá nad oceány. Další částečné zatmění čeká Česko v letech 2021 a 2022; svou intenzitou srovnatelné zatmění slunečního kotouče (85 %) země zažije v roce 2026 a k úplnému zatmění dojde nad Českem v roce 2135. Již v roce 2028 ho však bude možné pozorovat ve Španělsku.
Slovům o popularizaci astronomie dával za pravdu nával zájemců ve Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně, kde se před začátkem úkazu táhla desítky metrů dlouhá fronta; hvězdárna dokonce vyprodala všechny brýle a podle ankety mezi prodejci dokonce v některých obchodech už včera došla svářečská sklíčka, přes něž se zatmění doporučuje pozorovat.
I v poněkud odlehlé ondřejovské hvězdárně bylo živo. „Navštívilo nás asi tisíc lidí,“ uvedl ondřejovský astronom Pavel Suchan. Desítku hvězdářských dalekohledů mohli využít také návštěvníci Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě-Porubě, i zde se stály fronty. Na organizované pozorování Slunce se zasvěceným výkladem pozvalo zájemce také Centrum tmavé oblohy, a to do areálu chaty Švarná Hanka v Beskydech. Česká astronomická společnost pro pražské školáky rozmístila několik dalekohledů do centrálního parku v Nových Butovicích; optika astronomů odhalila i i tzv. protuberance neboli sluneční výbuchy. Zájemcům o pozorování zatmění posloužily i diskety nebo staré svářecí helmy.
Zatmění sledovali i energetici. Úkaz podle nich nakonec neovlivnil spolehlivost energetické soustavy. Obávali se zejména prudkého „návratu“ výkonu evropských fotovoltaických elektráren při skončení zatmění. Podle měření provozovatele české přenosové soustavy, společnosti ČEPS, poklesl v Česku výkon fotovoltaických elektráren během jevu o 760 megawattů (MW) z 1260 MW na 500 MW, následně se pak vrátil na téměř 1600 MW. Například jeden blok Jaderné elektrárny Temelín má v současnosti instalovaný výkon 1125 MW.
