Postup policie, která loni v březnu zakázala demonstrantům při návštěvě čínského prezidenta vstup na Hradčanské náměstí, byl v souladu se zákonem. Pravomocně o tom rozhodl pražský městský soud. Zamítl tak správní žalobu někdejšího místopředsedy vlády Martina Bursíka a dalších tří svolavatelů shromáždění. Bursík se chce ještě obrátit na Nejvyšší správní soud.
Bursík u soudu neuspěl. Nevpuštění protičínských demonstrantů k Hradu bylo v pořádku
Soud schválil postup policie během návštěvy čínského prezidenta (zdroj: ČT24)
„Po zvážení všech skutečností jsme dospěli k tomu, že samotná rozhodnutí a faktické úkony policie jsou kryty zákonnými ustanoveními, podle kterých bylo postupováno – zákonem o pozemních komunikacích a zákonem o policii,“ uvedl předseda soudního senátu Ladislav Hejtmánek.
Protestující chtěli loni 29. března vyjádřit svůj nesouhlas s lidskoprávní politikou Číny. Na plánované setkání u Hradu se ale nedostali. „Samotná skutečnost, že demonstrace je ohlášena na určité místo, ještě z obecného hlediska neznamená, že by tam nebylo možné omezit právo vstupu,“ konstatoval ale soudce s tím, že důvodem záboru byla „bezpečnost osob, které se nacházely na konkrétním místě“.
Prezident v době protestu na Hradě nebyl
Bursík ale po vynesení rozsudku upozornil, že soudcovo tvrzení je nepravdivé, protože čínský prezident v dané době na Hradě nebyl, a proto nebyl ani důvod prostranství uzavírat. V žalobě pak poukazoval na to, že demonstrace může být zakázaná jen do tří dnů od jejího ohlášení. Policie přesto Hradčanské náměstí uzavřela, argumentovala bezpečností.
Podle Bursíka tím ale porušila ústavně zaručené právo na shromažďování. „Stát má samozřejmě možnost ústavní právo na shromažďování omezit – ale z důvodů, které jsou přesně uvedeny v zákoně o právu shromažďovacím, nikoliv v nějakých dopravně-legislativních opatřeních,“ tvrdí bývalý místopředseda vlády.
obrázek
Zástupkyně ministerstva vnitra ale podotkla, že uzavření celého území bylo vhodnějším řešením než rozmístění policistů tak, aby řešili jednotlivé situace individuálně. Stejně jako později soudce argumentovala tím, že pokud policie postupuje podle zákona o policii, nemůže být její postup nezákonný.
Bursík s tím nesouhlasí. „Kdybychom se s rozsudkem smířili, tak to znamená, že policie ve spolupráci s úředníky z dopravního odboru magistrátu si může dělat úplně vše, co chce,“ upozornil.
Potrestaní byli dva policisté
Během třídenní návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga byla v ulicích Prahy denně nasazena tisícovka policistů, bezpečnostní opatření vyšla na 16 milionů korun. Na policejních služebnách skončilo 23 demonstrantů z obou táborů. Většinu incidentů policisté vyhodnotili jako přestupky.
Kvůli některým zásahům proti projevům nesouhlasu s čínskou politikou ale čelila policie kritice. Podle vlastního interního šetření chybovala pouze v budově filmové a televizní fakulty, kam policisté přišli kvůli vyvěšeným tibetským vlajkám. Dva policisté, kteří nařídili prověření tibetských vlajek na budově FAMU, byli potrestáni snížením platu a napomenuti.