Bez eura skončíme jako Ukrajinci, varuje Kalousek. Babiš nechce ručit za Řeky

Nahrávám video
Předvolební debata ČT24 - téma státní finance
Zdroj: ČT24

„Jestliže nepřistoupíme k euru, ujede nám vlak a našim dětem a vnukům připravíme osud, který dnes mají Ukrajinci, kteří sem jezdí za prací,“ varoval v pondělní předvolební debatě České televize lídr středočeské kandidátky TOP 09 Miroslav Kalousek. Naopak ostře proti přijetí eura se postavil lídr hnutí ANO Andrej Babiš. Třetí bývalý ministr financí ve studiu a zástupce sociální demokracie Bohuslav Sobotka uvedl, že v Česku v současnosti není pro přijetí eura dostatečná podpora veřejnosti.

Pražský kandidát KSČM Jiří Dolejš uznává, že Česká republika plní formální kritéria k přijetí eura, ke kterému se zavázala při svém vstupu do EU v roce 2004, ale ihned dodává, že samotné euro je dnes v odlišné kondici. „Řekněme si rovnou, že eurozóna není zóna stability ani zóna růstu,“ tvrdí Dolejš a připomíná případ krize v Řecku.

„Takže se nedivte českým občanům, kteří většinově v této chvíli na euro neslyší. A to je přesně důvod, proč my jsme nepovažovali za vhodné vyhlašovat nějaké termíny. Buď se eurozóna zmátoří, vyřeší se fungování evropského záchranného mechanismu tak, aby nebylo diskriminační či riskantní, a pak se o tom můžeme bavit. V každém případě referendem,“ uvedl v debatě zástupce komunistů.

Bohuslav Sobotka, lídr jihomoravské kandidátky ČSSD, zdůraznil, že Česko je po čtyřech letech jeho vlády v dobré ekonomické kondici, takže lépe plní podmínky pro vstup do eurozóny. Zároveň však prohlásil, že Česko neplní „neoficiální kritérium“, kterým je právě podpora veřejnosti pro přijetí eura. „Myslíte si, že je možné přijmout společnou měnu v České republice, stanovit nějaký konkrétní termín, když přijetí eura podporuje 20 nebo 25 procent občanů? Myslím, že je potřeba, aby se ta situace změnila.“

Podpora pro přijetí eura je v české společnosti už od roku 2010 let stabilně nízká, v současnosti ho podporuje zhruba pětina dospělých obyvatel. Vyšší podporu má přijetí eura mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi a obyvateli větších měst, tedy skupinami, které jsou k EU obecně vstřícnější.

Průzkum - přijetí eura
Zdroj: Median pro ČT

Strany, které přijetí podporují, musí podle Sobotky především přispět k tomu, aby se podpora eura zvýšila. Kromě toho je třeba Česko posunout v oblastech produktivity práce a růstu mezd. „Jeden parametr pro přijetí eura, byť není mezi těmi oficiálními, podle mého názoru ještě neplníme, a to je obrovský rozdíl, který je mezi našimi mzdami a mzdami v zemích eurozóny, mám na mysli zejména Německo nebo Rakousko.“ 

Lídr pražské kandidátky Pirátů Jakub Michálek v debatě uvedl, že jeho strana sice rozhodně chce být součástí Evropské unie, ale samotné zavedení společné měny není na pořadu dne. „Je potřeba, aby se eurozóna vážně zamyslela nad strukturálními problémy, které tam jsou, ať už se podíváme na Řecko nebo na Itálii. Měla by existovat jednotná pravidla pro bankroty států, která budou ekonomicky a morálně přijatelná pro české občany,“ jmenuje jeden z problémů, které je nejprve třeba vyřešit.

Podle Pirátů je dále třeba najít zdroje pro finanční vklad do Evropského stabilizačního mechanismu. „Pokud někdo prosazuje, abychom přijali euro a dali obrovské desítky miliard do stabilizačního mechanismu, tak ať řekne, kde je vezmeme, a pak tam dáme peníze a německé banky se budou moci ukojit na penězích od českých důchodců.“

Andrej Babiš, lídr středočeské kandidátky hnutí ANO, euro odmítá jako krachující podnik. Naopak prosazuje zachování české koruny a nezávislou Českou národní banku. „Já skutečně nechci ručit za řecké úvěry,“ říká Babiš. „My jsme proevropští, ale v Evropě je potřeba řešit úplně jiné problémy, potřebujeme zastavit ilegální migraci a potřebujeme boj proti terorismu.“

Také Zbyněk Stanjura, lídr moravskoslezské kandidátky ODS, se k euru v současnosti staví spíše skepticky. „Jsme pro přijetí eura, ale až to bude pro Českou republiku výhodné. V této chvíli to prostě výhodné není. Mohl bych opakovat strukturální problémy zadlužených zemí, zejména jižního křídla eurozóny,“ uvedl Stanjura. „V této chvíli to nemá žádný ekonomický smysl a pro naše občany by to bylo nevýhodné.“

Jednoznačně na stranu přijetí jednotné evropské měny se staví jednička středočeské kandidátky TOP 09 Miroslav Kalousek. Odmítá přitom tvrzení, že eurozóna neroste a přijetí eura by bylo pro české občany nevýhodné. Naopak Česká republika podle Kalouska už dnes roste díky eurozóně.

„Pochopitelně jestliže k euru nepřistoupíme, tak zítra také vyjde slunce, akorát přijdeme o spoustu šancí. Nikdo se nemusí bát, že nás bude někdo někam tlačit, jenom na nás nikdo nebude čekat a nebude se nás na nic ptát. Ujede nám vlak a našim dětem a vnukům připravíme osud, který dneska mají Ukrajinci, kteří sem jezdí za prací. Takhle jednou budou z České republiky jezdit do eurozóny,“ varuje Kalousek.

Zcela opačný pohled na věc má Radim Fiala, lídr olomoucké kandidátky SPD. „Já se bojím přijetí eura, a jestli nám ujede vlak, tak jedině vlak, který končí v černém tunelu,“ tvrdí. Eurozóna je podle něj předlužená, zatímco česká koruna, zvlášť v době krize, tvoří tuzemskému hospodářství makroekonomickou ochranu. „V tak nejisté době vůbec nemůžeme uvažovat o tom, že bychom euro přijali.“

S tím nesouhlasí Jaroslav Klaška, kandidát KDU-ČSL v Jihomoravském kraji. „KDU je pro přijetí eura, protože jsme členy Evropské unie a při vstupu do EU jsme se k tomu zavázali,“ uvedl v debatě. „Je to otázka budoucí vlády, která musí učinit konkrétní kroky k tomu, aby alespoň zahájila mechanismus přijetí eura.“

„Je to jeden z nejsilnějších ekonomických celků světa, je to klub velmi bohatých zemí, možná nejbohatších. Koho tím potrestáme, když euro nepřijmeme? Potrestáme Evropskou unii, nebo sami sebe? Skutečně naši potomci budou muset chodit na vandr pracovat někam jinam,“ přitakává Klaška obavám Miroslava Kalouska.

Také zástupci Zelených a Starostů se vyjadřují pro přijetí evropské měny. „Kolem eurozóny se bude koncentrovat jádro Evropské unie. Je to věc, která se děje už teď. Po té velké krizi tento proces ještě akcentoval. Když se Česká republika nepřipojí k eurozóně, tak ztratí možnost ovlivňovat, co se v Evropské unii bude dále dít,“ říká Jaromír Baxa, kandidát Zelených v Libereckém kraji. „Evropskou měnovou unii nezměníme zvenčí, ale změníme ji jenom zevnitř v jednání partnerů v rámci eurozóny.“

„Od Starosty platí už jenom podání ruky, a pokud jsme dali příslib, že vstupujeme do Evropské unie, tak jsme dali i slib, že přijmeme jednotnou měnu,“ uvedl v debatě Marek Pieter, lídr liberecké kandidátky STAN, ačkoliv dodává, že je třeba řešit problémy Unie, například řeckou krizi nebo brexit. Dále je podle něj nutno lépe využívat evropský potenciál, STAN proto slibují zajistit co nejlepší zužitkování přidělených prostředků z EU.

Do předvolebních debat jsou představitelé politických stran a hnutí zváni na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi připravují agentury Median a Kantar TNS CZ. Klíčem k účasti hostů v předvolebních debatách je jejich pořadí v rámci výzkumu celostátního volebního potenciálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Soud uvalil další vazbu za žhářský útok v Pardubicích

Okresní soud v Pardubicích poslal do vazby cizince zadrženého v Bulharsku, který je obviněný z teroristického útoku na výrobní halu zbrojovky LPP Holding. Proti vazbě muž podal stížnost. V souvislosti s tímto případem policie dosud zadržela deset lidí. Všem hrozí až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. Řekl to státní zástupce z Vrchního státního zastupitelství v Praze Jiří Richter.
před 38 mminutami

Nová pražská nemocnice bude podle Babiše vojenská

Nemocnice, kterou chce stát vybudovat v pražských Letňanech, bude vojenská. Bude mít několik podzemních podlaží a bude možné je proměnit v krizový štáb. Na síti X to v neděli řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Před odletem do Ázerbájdžánu poté dal rozhodnutí do souvislosti se závazkem dvouprocentních výdajů na obranu, který Česko jako člen NATO má.
před 1 hhodinou

Nový zákon podle Fialy zrychlí reakci na krize. Vláda se bojí žalob, míní Skopeček

Nový zákon o regulaci cen paliv umožní rychlejší a flexibilnější reakce na krizové situace, řekl v Nedělní debatě předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Vláda se chce vyhnout žalobám, oponoval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara mělo být opatření mírnější. Debatu vedl Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Rozpočet pro ČT a ČRo může oproti návrhu nového financování ještě vzrůst, řekl Klempíř

Úpravy v návrhu zákona o médiích veřejné služby by se mohly týkat i částek, s kterými se počítá pro rozpočty České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), připustil v Nedělní debatě ČT ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). „Je to otázka diskuse,“ řekl s odkazem na připomínkové řízení k návrhu. Text dokumentu byl odborníky i veřejností široce kritizován pro neúplnost. Klempíř odmítl, že by návrh byl paskvilem, a prohlásil, že vznikl v právním oddělení ministerstva kultury. Rozhovor s šéfem resortu vedl moderátor Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Česko letos podle NATO nesplní závazek dvou procent HDP na obranu, řekl Babiš

Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle hodnocení NATO budou obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP, řekl v neděli ve videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO). Závazek podle něj nesplnila loni ani bývalá vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje ve výši 1,85 procenta HDP. Fiala nicméně v reakci na to uvedl, že Česko loni podle aktuální zprávy generálního tajemníka NATO své závazky splnilo. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) sdělila, že Babiš zase lže.
11:18Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoMalá restituce napravila mnohé majetkové křivdy, vše se ale majitelům nevrátilo

Radost z vráceného majetku, ale i starost, co s ním dál, provázely takzvanou malou restituci, která byla na jaře roku 1991 v plném proudu. Stát v rámci ní vracel zhruba sto tisíc vyvlastněných nájemních domů, menších nebo středních rodinných podniků, hotelů, restaurací, dílen, pil nebo mlýnů. I když podle zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd z roku 1990 měli dosavadní uživatelé povinnost původním majitelům nabídnout k odprodeji veškeré zařízení, někdy byly prostory v době vracení prázdné.
před 8 hhodinami

Ke škole jen pěšky nebo na kole. V Česku je 28 školních ulic a vznikají další

V Česku je nyní celkem 28 školních ulic. Jejich princip spočívá v tom, že se v době ranní špičky vyhradí okolí školy pouze pro chodce a cyklisty. Hlavním cílem je zvýšení bezpečnosti dětí. Podle nevládní organizace Pěšky městem chystají v letošním roce tyto ulice i další města.
před 9 hhodinami

Tisíce obcí jsou bez čistíren odpadních vod. O dotace mohou žádat do ledna

Až dvěma tisícům českých obcí chybí čistírna odpadních vod. Deset let můžou radnice žádat o dotace na jejich stavbu. Ministerstvo životního prostředí zatím mezi ně rozdělilo tři čtvrtě miliardy korun. V poslední výzvě zbývá rozdělit zhruba dvě stě milionů korun. Čas na žádosti mají obce do příštího ledna.
před 9 hhodinami
Načítání...