Škrty dotací pro neziskové organizace. Ty plánuje – či neplánuje – premiér Andrej Babiš se svou ministryní financí. Neziskové organizace ročně dostávají 14 miliard korun. Ministryně financí v rozhovoru pro Českou televizi uvedla, že chce tyto výdaje omezit. Po vlně kritiky ale ve středu reagoval premiér Babiš, že žádné škrty neplánuje.
Loni dostaly neziskové organizace od státu souhrnně 13,6 miliardy korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) by se na příspěvcích dalo ušetřit. „Budu ráda, když to budou tři miliardy,“ řekla v rozhovoru pro Českou televizi 5. srpna. Následovala ostrá kritika, místopředsedkyně Senátu Miluše Horská za KDU-ČSL to dokonce označila za „začátek konce demokracie“.
Premiér ve středu obvinil Českou televizi, že lže. Nejsou to ale ani tři týdny, co sám o škrtech hovořil velmi podobně jako ministryně Schillerová. „Nárůst od roku 2014 do roku 2017 byl v té částce, možná není důvod se nevrátit na původní částku, která byla někdy v roce 2014, 2015,“ uvedl 30. července Babiš pro Českou televizi.
„Nezměnil jsem názor, jsem člověk šetřivý, podpořím každého, kdo chce šetřit,“ reagoval pak, konfrontován svým rozdílným postojem.
„Skutečně na vládě řešíme, jak jsou vynakládány zdroje pro neziskové organizace. Na vládě ani jednou nezaznělo slovo škrt nebo něco podobného, ale skutečně se pan premiér jednotlivých resortů ptá, jaké výdaje jsou jednotlivým neziskovým organizacím postupovány, protože dotace neziskovým organizacím jdou z provozů jednotlivých ministerstev. A logicky se tak pan premiér ptá, jaké ty výdaje jsou a zda nedochází k nějakým duplicitám,“ uvedla ve středečních Událostech, komentářích ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (nestraník za ANO).
Podle Jana Skopečka, ekonomického experta ODS, je třeba lépe rozlišovat, na co peníze v neziskových organizacích směřují. „Pod neziskovými organizacemi dnes bohužel fungují i organizace, které dělají politickou, ideologickou činnost, mají nějaký světonázor, který se snaží šířit a čerpají na něj peníze daňových poplatníků, a to já považuji za špatné,“ uvedl v Událostech, komentářích Skopeček.
Neziskovky s politickým názorem? Ať kandidují
„Politické neziskovky nechť existují, na druhé straně si nemyslím, že by je měl platit daňový poplatník. Pokud mají politický názor, nechť jdou do testu voleb, ať si řeknou o mandát voličům a potom ty své názory prosazují. Takto to jsou samozvané neziskovky, které opravdu čerpají peníze daňových poplatníků a snaží se jim vnutit názor, který často ani nechtějí,“ dodal Skopeček.
Ministryně Dostálová podle svých slov hlídá ve svém rezortu, aby podporu dostávaly konkrétní aktivity a činnosti, aby peníze nešly do pouhého provozu. „Co se týče kontroly, tak právě pan premiér zadal na vládě, aby měl vůbec jistotu, že ministři vědí, jakým neziskovým organizacím zdroje dávají, jak jsou kontrolovány projekty, zda se aktivity neduplují každý rok na stejnou věc,“ dodala.
„Každá nezisková organizace postupuje svými žádostmi dotačním titulem, nedostávají peníze přímo. Každé ministerstvo vyhodnocuje projektovou žádost. A v ní je uvedeno, na jaké aktivity peníze chce. Pokud ministerstvo usoudí, že to je skutečně na politické aktivity, a tady souhlasím, že by to tak být nemělo, tak zdroje může odmítnout. Ale musí být nastaveny kontrolní mechanismy, abychom dokázali zabránit nekalostem,“ dodala ministryně Dostálová.
Podle Skopečka bude vždy rozhodování o příspěvcích ze státního rozpočtu politické. „Pokud rozdělujeme jakékoliv peníze z veřejných rozpočtů, tak ať vymyslíme jakékoliv komise, konečné rozhodnutí je vždy politické. Vymyslet nějaký systém, který by byl apolitický, by byl nesmysl. Kdybychom chtěli, aby o tom rozhodoval někdo jiný, dostali bychom se někam mimo zastupitelskou demokracii. To vždy bude podléhat politickému rozhodnutí, proto volám po tom, aby tyto politické organizace nebyly financovány. Jsem pro to, aby si sháněly peníze samy,“ dodal Skopeček.
