Poslanci se dohodli, že o auditu Evropské komise k údajnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) budou jednat ve čtvrtek dopoledne. Debatu zařadili na 11. hodinu. V úterý dopoledne se opoziční strany shodly, že situace kolem auditu podle nich ohrožuje příjemce evropských dotací. Audit dorazil také na pražský magistrát, primátor Zdeněk Hřib (Piráti) nyní zkoumá, zda může dokument zveřejnit. Piráti už kvůli hospodaření holdingu Agrofert podali trestní oznámení.
Audit k Babišovu údajnému střetu zájmů proberou poslanci ve čtvrtek dopoledne
Předseda Pirátů Ivan Bartoš, který dopolední schůzku opozice svolal, se zprvu obával, že by se sněmovna – po pondělních vyjádřeních šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka – k auditu o Babišově střetu zájmů na plénu nedostala. V úterý ale Faltýnek uvedl, že jeho strana nebude debatu blokovat, a při odpoledním hlasování sněmovny zařazení pevného bodu na čtvrteční schůzi sněmovny hnutí ANO podpořilo.
Pro doplnění programu schůze sněmovny o nový bod hlasovalo 178 ze 181 přítomných poslanců, tedy i zákonodárci vládního hnutí ANO. Dolní komora potom zamítla další Bartošův návrh, aby poslanci jednali o auditu už v úterý. Přistoupila hlasy 177 poslanců na čtvrteční termín, konkrétně po písemných interpelacích. Opozice mluvila i o tom, že by mohla navrhnout mimořádnou schůzi sněmovny.
Poté, co o obsahu zprávy informoval Deník N a server Neovlivní.cz, se opozice rozhodla po vládě žádat také závazek, že peníze, o kterých se audit zmiňuje, bude vymáhat.
Pekarová Adamová: Zveřejnění auditu je ve veřejném zájmu, proto je to možné
Bartoš v úterý dopoledne zdůraznil, že je třeba, aby se sněmovna vyjádřila k tomu, jak na výsledek auditu zareagovaly české úřady v čele s ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou (za ANO). Ta v úterý zopakovala, že znění auditu resort nezveřejní.
S tím ale Bartoš nesouhlasí. „Nejdřív tvrdila, že zpráva není konečná, pak večer pod tlakem pravdy se vyjádřila, že konečná je. Ale máme tady dva měsíce na odpovědi a ten čas běží,“ uvedl Bartoš. Podle něj je možné, aby si audit vyžádal kontrolní výbor sněmovny nebo senátní komise.
Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v úterý při hlasování o programu schůze sněmovny zdůraznila, že závěry auditorů lze zveřejnit i přesto, že podle ministryně Dostálové jde o dokumenty s označením důvěrné. Podle předsedkyně je podstatné, že zveřejnění je ve veřejném zájmu, což je jedna z podmínek, které podle Pekarové Adamové uvádí i samotná Komise jako důvod pro zveřejnění důvěrných zpráv.
Poslanecký klub ODS oznámil, že navrhne, aby téma sledovala speciální parlamentní komise. Ta by se měla zaměřit na způsob, jakým se vláda se závěry auditu vypořádá.
ČSSD: Audit má být veřejný, protože se týká veřejných prostředků
Pro zařazení mimořádného bodu na jednání sněmovny hlasovali také sociální demokraté. Také oni chtějí o auditu mluvit. „Chceme, aby ideálně premiér nebo ministryně Dostálová poskytli alespoň nějaké informace, které poskytnout mohou. Podle nás nemohou být zticha, musí něco říct,“ uvedl šéf poslanců ČSSD Chvojka.
Také podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) by závěry auditorů měly být zveřejněny. „Veřejnost má právo znát obsah zprávy, protože se týká veřejných prostředků,“ řekl.
„Pokud Česká republika utrpí nějakou škodu, má povinnost ji vymáhat po tom, kdo ji způsobil. To je standardní proces. Daňový poplatník by neměl platit za pochybení někoho jiného,“ dodal Chvojka. Na dotaz, zda sociální demokraté zvažují odchod z vlády, řekl, že to „není to správné řešení“.
Pro projednání navrhovaného bodu ve sněmovně se rozhodli také komunisté, kteří podporují vládu ANO a ČSSD. „KSČM nebude ta, kdo bude bránit. Všichni vnímáme vyjádření ministryně Dostálové, že zpráva je důvěrný materiál, a tedy poslanci budou vědět, že jednání k tomuto bodu nebude veřejné,“ uvedla poslankyně Hana Aulická Jírovcová. Komunisté stejně jako sociální demokraté trvají na tom, že pokud bude Česká republika vracet nějaké peníze, měl by je stát vymáhat.
Čtvrteční projednání zprávy podpořilo i hnutí SPD. Dřívější termín odmítlo s tím, že „nikdo tu zprávu ještě neviděl“. „Jsme pro to, aby se zpráva zveřejnila, a poté podpoříme jednání sněmovny,“ prohlásil šéf SPD Tomio Okamura.
Pražský primátor zvažuje, zda dokument zveřejní
Obsah auditní zprávy, kterou Evropská komise zaslala do Prahy v pátek, nebyl dosud zveřejněn; v úterý se ale na závěry zprávy odkázal Deník N.
Audit dorazil i na pražský magistrát, který je jedním z připomínkových míst řízení vedeného Evropskou komisí. Úřad nyní podle primátora Hřiba s právníky zkoumá, jaké sankce by hrozily v případě, že dokument zveřejní. „Občané mají právo na to, znát jeho obsah, a my ho v žádném případě nechceme veřejnosti tajit. Jedná se o závažný střet zájmů,“ uvedl Hřib.
Komise oznámila, že je audit konečný, premiér však tvrdí, že z pohledu České republiky konečný není. V pondělí zároveň prohlásil, že o závěrech auditu nic neví a ani s nimi nebude obeznámen. Odkázal na to, že se k auditu vyjádří ministryně pro místní rozvoj Dostálová.
Předběžná verze auditu, která unikla do médií letos na jaře, konstatovala, že český premiér ve střetu zájmů je. Podle předběžné zprávy hrozí, že by Česko mělo vracet Evropské unii asi 450 milionů korun. Babiš opakovaně tvrdí, že ve střetu zájmů není a že Česko žádné peníze vracet nebude.
Piráti podali trestní oznámení
Kvůli hospodaření holdingu Agrofert také Piráti podali trestní oznámení. Vadí jim, že české úřady dál vyplácejí firmě dotace i přes podezření ze střetu zájmů. Podle Hospodářských novin, které na trestní oznámení upozornily, se oznámením třetí týden zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).
Hospodářské noviny uvedly, že trestní oznámení má 58 příloh, ve kterých Piráti sepsali důkazy, směřuje na neznámého pachatele a může se podle strany dotknout několika
ministerstev, úřadů, firem a samotného premiéra. Podle vyjádření analytika Pirátů Petra Fojtíka v HN v kauze mohlo být spácháno až sedm trestných činů.
Piráti v minulosti několikrát vyzvali české úřady, aby proplácení dotací zastavily. Vzhledem k tomu, že se tak nestalo, podal senátor Lukáš Wagenknecht (za Piráty) společně se dvěma stranickými analytiky na začátku listopadu trestní oznámení pro podezření na porušení povinnosti při správě cizího majetku, zneužití pravomoci úřední osoby nebo spáchání dotačního podvodu.
„Jde zjevně o systémovou korupci, která se projevuje převzetím státu pro osobní výhody pana premiéra Babiše, který by měl sledovat zájem České republiky, a nikoliv koncernu Agrofert. Jestliže v současné situaci opět nějaká osoba přidělí zakázku či dotaci společnostem z koncernu Agrofert, tak musí počítat s vysokým rizikem trestního postihu,“ uvedl Wagenknecht.
Senátor už v minulosti podal za Piráty také žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie, ve které navrhuje, aby soud konstatoval nečinnost Evropské rady v otázce Babišova údajného střetu zájmů. Senátor měl v minulosti s Babišem spory, ještě když působil jako jeho náměstek na ministerstvu financí. Babiš Wagenknechta dlouhodobě kritizuje, v pondělí ho označil za udavače.
Babiš vložil Agrofert v únoru 2017 do sveřenských fondů, aby dostál povinnostem nového zákona o střetu zájmů. Zákon znemožňuje firmám vlastněným členy vlády žádat o dotace a o státní zakázky a omezuje i jejich právo na vlastnictví médií. Vloni vstoupilo v platnost evropské nařízení zakazující střet zájmů, které podmínky ještě zpřísňuje.
- Auditoři Evropské komise podle Deníku N tvrdí, že Babiš má na firmy stále vliv, přestože jsou od roku 2017 ve svěřenských fondech.
- Problém vidí auditoři ve vyplácení dotací, které jsou takzvaně nenárokové: musí se o ně žádat, nechodí automaticky třeba podle kusů dobytka.
- Předběžná zpráva dotace vyčíslila na 450 milionů korun. Podle informací zveřejněných v úterý médii finální znění auditní zprávy potvrzuje počty i závěry původní verze. Podle serveru Neovlivní má Česko vrátit všechno: přes 280 milionů kvůli samotnému střetu zájmů a další desítky milionů kvůli jiným pochybením.
- Evropská komise by peníze vymáhala po České republice, stát by pak měl právo je vyžadovat od dotčených firem.
- Už v červnu oznámil Státní zemědělský intervenční fond, že pozastavuje dotace Agrofertu. Minulý týden ale uvedl, že část peněz znovu uvolňuje, protože se obává žalob.
- Evropská komise dlouhodobě vyzývá Českou republiku ke zlepšení kontrolních mechanismů. V rámci posledního programového období může Česko získat až téměř 600 miliard korun. Zda závěry nynějšího auditu ohrozí příjem další části těchto peněz, zatím není zřejmé.
- Zdroj: ČT24