Zemědělský fond začne proplácet dotace Agrofertu. Prý neexistuje právní důvod pro jejich zadržení

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) začne proplácet dotace schválené Agrofertu za období mezi únorem 2017, kdy premiér Andrej Babiš (ANO) vložil koncern do svěřenských fondů, a loňským srpnem. Tehdy začalo platit evropské nařízení o střetu zájmů. Rozhodnutí se týká dvou projektů dohromady za 51,2 milionu korun. Ve čtvrtek to oznámili zástupci fondu.

Podle fondu neexistuje legitimní právní důvod pro zadržení těchto dotací, nemůže je tak neproplatit, aby se nevystavil riziku žaloby ze strany Agrofertu. Dotace schválené od loňského srpna fond kvůli předběžné opatrnosti zatím nadále proplácet nebude.

„Právní názor SZIF byl následně potvrzen externím právním posudkem, interním právním posudkem a zároveň i právním stanoviskem příslušného ministerstva. SZIF má v současnosti za prokázané, že neexistuje legitimní právní důvod pro zadržování dotací schválených po 9. 2. 2017 společnostem koncernu Agrofert, a proto musí SZIF postupovat striktně s péčí řádného hospodáře a nadále bez existence právního důvodu nezadržovat zmíněné dotace, aby se nevystavil riziku právní žaloby ze strany koncernu Agrofert,“ uvedli zástupci fondu.

Premiér Babiš ve čtvrtek uvedl, že posun nebude komentovat. „Já s tou firmou nemám nic společného, dal jsem ji dosvěřenského fondu. Proto se k tomu nebudu vyjadřovat, protože o tom nic nevím a ani mě to nezajímá,“ konstatoval.

Dotace schválené od loňského srpna fond kvůli předběžné opatrnosti zatím nadále proplácet nebude. Podle generálního ředitele fondu Martina Šebestyána se totiž musí vzít v úvahu, že tehdy začalo platit přísnější finanční nařízení Evropské komise o střetu zájmů.

„Ve vztahu k tomuto finančnímu nařízení i nadále zůstává povinnost SZIF postupovat striktně s péčí řádného hospodáře, tedy setrvat v režimu předběžné opatrnosti a dotace schválené od 2. 8. 2018 nevyplácet,“ dodal.

Podle Agrofertu probíhá čerpání dotací podle příslušných zákonů

Podle mluvčího koncernu Karla Hanzelky firma tento vývoj vítá, potvrzuje se podle něj, že veškeré čerpání dotací odpovídá příslušným zákonům a předpisům. „Jsme přesvědčeni, že ke stejnému závěru dojdou úřady ve všech případech, které se týkají naší společnosti,“ uvedl Hanzelka.

Fond o zastavení proplácení dotací rozhodl letos v červnu. Agrofertu bylo ze SZIF od roku 2012 do konce letošního dubna vyplaceno zhruba 6,5 miliardy korun. Loni získal holding na nárokových dotacích dohromady 1,5 miliardy korun, což je o 200 milionů více než o rok předtím.

Z výroční zprávy společnosti vyplynulo, že důvodem navýšení byly akvizice zemědělských firem, díky kterým se zvýšil rozsah zemědělské půdy a počty zvířat, na které firma dotace čerpala. Zisk před zdaněním Agrofertu klesl minulý rok o 559 milionů na 1,776 miliardy korun.

Česko čeká na výsledné znění auditních zpráv ze strany Evropské komise k možnému střetu zájmů premiéra. Podle pracovní verze uniklé do médií má Babiš na Agrofert stále vliv. Stát by kvůli tomuto střetu zájmů při čerpání fondů mohl vracet do rozpočtu EU kolem 450 milionů korun. Babiš dlouhodobě odmítá, že by měl na svůj bývalý podnik stále vliv. Česko podle něj žádné peníze Bruselu vracet nebude.

První z konečné verze auditů už je podle serveru Neovlivní hotová, nyní se překládá do češtiny a poté zamíří do Česka. Týká se regionálních fondů. Audit, který se zabývá zemědělskými dotacemi, ještě dokončen není.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pavel se sejde s Turkem. Motoristé na jeho ministerské nominaci trvají

Prezident Petr Pavel v pondělí dopoledne přijme na Pražském hradě poslance Filipa Turka (nestr. za Motoristy). Strana nadále trvá na tom, aby se Turek stal ministrem životního prostředí. Úřad v současnosti vede dočasně ministr zahraničí a předseda strany Petr Macinka.
před 1 hhodinou

Piety i mše uctily oběti předloňské střelby na filozofické fakultě

Lidé v Česku si v neděli připomněli památku obětí předloňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). Už dopoledne uctili jejich památku například někteří senátoři v čele s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS). Po poledni si památku obětí připomněl i premiér Andrej Babiš (ANO). Konaly se i další akce, které připravily spolky Spojeni nadějí a Uši pro duši s podporou fakulty a univerzity. Při tragédii zemřelo čtrnáct lidí z řad studentů a pedagogů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vánoce nárůst nemocných zřejmě přibrzdí

Chřipka, covid a další respirační nemoci se šíří Českem. Podle hlavní hygieničky počet lidí s respiračními nemocemi dosáhl hranice epidemie. Nejvíc nemocných přibývá mezi dětmi. Lékaři potvrdili i výskyt chřipkového viru H3N2 subtypu K, na který hůř funguje očkování. Blížící se vánoční svátky podle odborníků nárůst nemocných přibrzdí, ale období nemocí nejspíš prodlouží.
před 6 hhodinami

Tresty za kriminalitu se změní. Někteří vězni se dostanou na svobodu

Od Nového roku začne platit novela trestního zákoníku, která upravuje výši trestů. Za opakované drobné krádeže nebo neplacení výživného soudy nebudou posílat pachatele tak často za mříže. Soudci budou muset kvůli novele přezkoumat podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) zhruba čtyři tisíce rozsudků, jestli jsou některé odsouzené činy trestné i podle nové úpravy.
před 7 hhodinami

Útočí rychle a ve vlnách. Aktivita hackerů nepolevuje

Útoky počítačových hackerů v Česku nepolevují. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost jich letos registruje přes dvě stě. Cílí na firmy, zdravotnická zařízení i na státní instituce. Aktivity hackerů se dotkly nemocnice v Nymburku, Ředitelství silnic a dálnic i ministerstva zahraničí. Nejaktivnější jsou útočníci působící z Ruska. K prolomení systémů někteří hackeři nepotřebují ani uživatelská jména a hesla. Zpravidla útočí velmi rychle, ve vlnách a často symetricky. Systémová opatření nově zavádí zákon o kybernetické bezpečnosti, jenž rozšiřuje okruh subjektů, které budou muset plnit daná nařízení, až na šest tisíc.
před 7 hhodinami

Provoz vlaků v Praze byl po omezení kvůli krádeži kabelů plně obnoven

Provoz vlaků v Praze byl po omezení kvůli krádeži kabelů plně obnoven po 14:40, uvedla Správa železnic. Vlaky kvůli krádeži na trati v úseku Vršovice – Hlavní nádraží nabíraly hodiny zpoždění. Omezení se dotklo podle webu dopravce České dráhy desítek vlaků, lokálních spojů i rychlíků. Některé regionální spoje musely dráhy odřeknout. Omezení provozu trvalo více než devět hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Když Pavel může být prezidentem, Turek může být ministrem, věří Jakl. Žantovský je proti

Bývalý ředitel politického odboru prezidentské kanceláře Václava Klause Ladislav Jakl si myslí, že „mávat hesly“ o tom, že politik má být slušný, hodný, poctivý a hájit pravdu, je „laciné“. Daleko důležitější podle něj je poctivě sledovat zájmy svých voličů a i občanů. Spolupracovník bývalého prezidenta Václava Havla a poradce nynější hlavy státu Petra Pavla Michael Žantovský řekl, že i když bývalí prezidenti Havel a Klaus měli odlišný postoj k celé řadě věcí, nebyli to protivníci. Podle Jakla by Filip Turek (za Motoristy) mohl být ministrem, protože Petr Pavel je prezidentem. Žantovský si Turka ministrem neumí představit. Hosté Duelu ČT24 moderovaného Martinem Řezníčkem debatovali také o nové tuzemské vládě či ruské invazi na Ukrajinu.
před 8 hhodinami

Provizorium nemusí být problém, nebude-li dlouhé, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Vláda Andreje Babiše (ANO) míří do rozpočtového provizoria, protože chce předělat návrh státního rozpočtu zděděný po kabinetu Petra Fialy (ODS). Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil a redaktor ČT Petr Vašek diskutující v pořadu Události, komentáře z ekonomiky se shodli, že provizorium nemusí být zásadní problém, pokud nepotrvá dlouho. Babišova vláda se ale zřejmě nevyhne vyššímu schodku, pokud chce prosadit priority jako přesun poplatků za obnovitelné zdroje na stát nebo snížení záloh živnostníkům. Debatu moderovala Vanda Kofroňová.
před 11 hhodinami
Načítání...