Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) nebude proplácet dotace holdingu Agrofert od února 2017, kdy ho premiér Andrej Babiš (ANO) vložil do svěřenských fondů kvůli platnosti novely o střetu zájmů. Od té doby proplatil projekty za 63 milionů korun. Stejný způsob zvolí i u podniků rodiny ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD), a to od 2. srpna 2018. Na čtvrteční tiskové konferenci to řekl ředitel SZIF Martin Šebestyán.
Stát zastavil proplácení některých dotací firmám rodině ministra Tomana i Agrofertu
Události: Stop dotacím pro Agrofert a Agrotrade (zdroj: ČT24)
„Z důvodu předběžné opatrnosti SZIF nebude dále proplácet projekty podnikům skupiny Agrofert, které jsou schválené po dni 9. 2. 2017, a to i přesto, že se neztotožňujeme se závěry předběžné zprávy, ale je to naše možnost, jak se k tomuto problému postavit. Tento způsob do doby vysvětlení zvolíme i u podniků spojených s rodinou pana ministra Tomana,“ sdělil Šebestyán.
Ministr Toman odmítl, že by se předběžná auditní zpráva Evropské komise týkala jeho střetu zájmů kvůli projektům firmy Agrotrade, kterou z 80 procent vlastní ministrův otec Miroslav Toman starší. Podnik vede ministrův bratr Zdeněk. Firma dostala zhruba dvoumilionovou dotaci pro dceřinou drůbežářskou firmu Xaverov. Zpráva ale podle Tomana tuto dotaci neřeší. „Samotná zpráva uvádí, že zmiňované projekty byly schváleny před mým nástupem do úřadu. (…) Takže tím tento příběh končí,“ ohradil se vůči podezřením Toman.
Stejnou věc konstatoval i Šebestyán. „Ve zprávě není explicitně konstatován střet zájmů pana ministra Tomana,“ uvedl Šebestyán. Česko bylo podle něj požádáno, aby vysvětlilo a doložilo postupy před „vlastní administrací“, jako je například nastavení dotačních programů. Ředitel „pevně věří“, že ony postupy fond vysvětlí.
12 projektů za 63 milionů korun
Toman navíc dodal, že jsou v textu nepřesné informace. „Evropská komise se v tomto auditu odkazuje na články, které v legislativě vůbec neexistují. To znamená, že zpráva z našeho pohledu obsahuje chyby a úředníci ji musejí velmi pečlivě analyzovat,“ vysvětlil ministr.
Nejnovější návrh auditu má podle ředitele fondu tři hlavní části, v první se řeší střet zájmů premiéra Babiše a Agrofertu. Ministerstvo již vyčíslilo 12 projektů v hodnotě 63 milionů korun, jichž se to týká, podle Šebestyána jde již o proplacené peníze. Nárokových dotací se netýká. Pokud Evropská komise projekty vyloučí z financování, fond bude oprávněn částku vymáhat zpátky, dodal ředitel.
Šebestyán nechtěl upřesnit, o jaké projekty šlo. „(…) Nechtějte po nás, abychom konkrétní záležitosti zprávy probírali přes média. Já a moji kolegové je budeme řešit s kolegy z Bruselu a je tam celá řada nejasností, ať už výkladových možností, a nebudu uvádět žádné konkrétní projekty dalších potenciálních žadatelů v rámci tohoto programu,“ vysvětlil Šebestyán.
Ministerstvo stejně jako Evropská komise zprávu nezveřejní. První bilaterální jednání mezi českými úřady a eurounijním Generálním ředitelstvím pro zemědělství a rozvoj venkova (DG Agri, pozn. red.) navrhuje Komise na 28. ledna 2020. Podle Šebestyána je to standardní postup – šest měsíců po obdržení české verze zprávy.
Druhá část zprávy řeší mimo jiné obecné postupy administrace, schvalovací postupy a efektivitu nákladů. V ní je podle Šebestyána navrhována „maximální korekce ve výši pěti procent“. O věci chce dále jednat s DG Agri. „(…) Maximální korekce v té výši pěti procent by byla zhruba kolem 150 až 170 milionů korun,“ dodal Šebestyán.
Třetí část se zabývá již zmíněným možným střetem zájmů Tomana.
Nebyli u nás, tvrdí Agrofert
Holding Agrofert vnímá oba návrhy auditů Evropské komise jako velmi pochybné a neprofesionální. Unijní auditoři se v jeho firmách nebyli podívat a holding neměl možnost se vyjádřit, uvedl ve čtvrtek tiskový mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. „Pokud místopředseda Evropské komise tvrdí, že provedli inspekční šetření přímo na místě, není to pravda,“ reagoval. Skupina je připravena vše vysvětlit a zastavení proplácení dotací bere na vědomí.
Evropská komise požaduje seznam všech projektů Agrofertu z dotačního Programu rozvoje venkova a přijetí opatření k zamezení střetu zájmů. Argumentaci podle Tomana staví na zákonu o českém střetu zájmů. Česko jej má zohlednit jako rizikový faktor při kontrolách.
Zpráva, kterou česká strana obdržela od Komise k lednovému auditu, je předběžná. Jde o anglickou verzi s předběžnými závěry, Česko je může komentovat do dvou měsíců od obdržení české verze.
Většina opozice přivítala rozhodnutí fondu
Opozice vítá, že fond nebude proplácet dotace holdingu Agrofert od února 2017, kdy ho premiér Babiš vložil do svěřenských fondů kvůli platnosti novely o střetu zájmů. Měl k tomu ale přistoupit dříve. Neoprávněně vydané peníze má podle zástupců KDU-ČSL, ODS, TOP 09, STAN a Pirátů stát vymoct zpět.
„Vítáme to, protože KDU-ČSL a další kluby v rámci mimořádného bodu v úterý jasně formulovaly požadavek, aby došlo k okamžitému zastavení vyplácení dotací z národních zdrojů,“ uvedl předseda lidovců Marek Výborný. Za důležité pokládá, aby všichni, u nichž se prokáže, že získali dotace neoprávněně, peníze vrátili. „Není možné, aby tím trpěli další žadatelé,“ uvedl. Poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík připomenul, že jeho strana tento krok doporučovala už před rokem.
Poslanec Marek Benda (ODS) poukázal na to, že fond bude stejně přistupovat k dotacím u podniků rodiny ministra zemědělství. „Oligarchové ve vládě jsou problém, který nám škodí,“ konstatoval. Podle šéfa poslaneckého klubu STAN Jana Farského případ ukazuje, jak bylo pro Česko důležité zapojit se do struktur Evropské unie a NATO. „Vrací nás do reality právního státu,“ uvedl a přirovnal Unii k záchrannému lanu.
Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) v té souvislosti uvedl, že při přijímání zákona o konfliktu zájmů před dvěma lety „se všichni vysmívali, že je bezzubý, protože jsou zvyklí zákony obcházet“.
Opozice očekává, že premiér se k věci vyjádří v Poslanecké sněmovně ve čtvrtek odpoledne.