Hnutí ANO předložilo do Poslanecké sněmovny zákon, který počítá se zavedením klouzavého mandátu. Poslanec, který se stane ministrem, by pro příště po dobu výkonu vládní funkce nesměl zasedat v poslanecké lavici. Pro schválení ústavní změny ale bude Babišovo hnutí potřebovat 120 hlasů, a protože o normě pochybuje jak opozice, tak část koalice, mnoho šancí na přijetí nemá.
Návrh poslanců ANO předpokládá, že pokud by se poslanec stal ministrem, nastoupil by za něho do sněmovny dočasný náhradník z příslušné kandidátní listiny. Podle dřívějšího vyjádření předsedy hnutí Andreje Babiše je hlavním důvodem povinná účast na schůzích ve sněmovně, která zabírá čas, kdy by se ministr mohl věnovat své agendě na úřadě.
„Určitě je lepší, aby byl ministr přítomen ve sněmovně, jenom když obhajuje svoje zákony,“ vysvětluje Babiš.
Koalice se neshodne
Vláda k ústavní změně z dílny hnutí ANO dala neutrální stanovisko. Koaliční partneři totiž nejsou v postoji k návrhu jednotní, a to dokonce ani uvnitř stran. Část sociálních demokratů takovou úpravu odmítá, část by ji naopak přivítala. „Jsem zásadně proti,“ uvedl místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojna. „Už dneska vidíme, že někteří ministři mají problém s docházkou. Pokud by byl klouzavý mandát, tak by došlo k totálnímu odtržení ministrů od Poslanecké sněmovny.“
Jeho stranický kolega Jeroným Tejc je naopak pro: „Mě by myšlenka klouzavého mandátu neurážela, ale obávám se, že v této sněmovně není prosaditelná.“
Lidovcům pak vadí, že by se klouzavý mandát netýkal senátorů. „Je nepříjemné, že klouzavý mandát není možný u Senátu. Senátor by se musel mandátu vzdát a je tam řada otazníků,“ dodal předseda strany Pavel Bělobrádek.
Pravicová opozice: Ministři se chtějí vyhnout sněmovně
Přijetí klouzavého mandátu navíc komplikuje fakt, že by se pro něj ve sněmovně musela vyslovit většina 120 hlasů – a tedy i opozice, která se ale k předloze staví spíše skepticky. „Pokládám to za nešťastný nápad,“ prohlásil poslanec za ODS Marek Benda. „Měl by jakoby odbřemeňovat ministry, ale povede k tomu, že ministři do sněmovny nebudou chodit vůbec a nebudou s ní v kontaktu. Už dneska vidíme, jak se flákají.“
„Je to zbavování se mandátu, který ministři dostali ve volbách,“ dodal poslanec TOP 09 Martin Plíšek a pochybnosti vznáší i komunisté. „Klouzavý mandát zkomplikuje ústavní situaci,“ tvrdí jejich předseda Vojtěch Filip. „Kdyby ministr byl odvolán, co bychom dělali s tím (poslancem), který nastoupil na jeho místo?“
Relativně vstřícný hlas tak zaznívá jen od Úsvitu. „Práce je natolik složitá, že dělat obě, se téměř nedá stíhat, jednu z té práce nějakým způsobem šidí,“ uvedl k povolání ministra a poslance místopředseda Úsvitu Marek Černoch.
Tuzemští politici jeho zavedení navrhovali už několikrát, intenzivněji se o něm debatovalo zejména ve chvíli, kdy část sociálnědemokratických hejtmanů zvolených do sněmovny otálela s rozhodnutím, kterou z funkcí si (na popud stranického vedení) ponechá. Zastáncem úpravy je také prezident Miloš Zeman.
Poslanci se měli normou od hnutí ANO znovu zabývat na schůzi tento týden, pro velký počet bodů se k ní ale nedostali. Na pořad jednání se tak zřejmě dostane nejdříve po letních prázdninách na zářijové schůzi.
