Anketa ČT: Zmírnění protikuřáckého zákona připouští skoro polovina poslanců

Nahrávám video

Přesně půl roku se nesmí kouřit v restauracích, barech a na dalších místech. V nové sněmovně už se chystají návrhy změn protikuřáckého zákona. Řada poslanců by navíc souhlasila s jeho zmírněním, vyplývá z ankety ČT. Zmiňují například možnost zavést kuřárny v restauracích nebo povolit malým hospodám, aby si provozovatel mohl sám určit, zda bude jeho podnik kuřácký, či nikoliv.

Vášnivé debaty na půdě Poslanecké sněmovny, které přijetí „protikuřáku“ předcházely, budou mít zřejmě pokračování. Téměř sto současných poslanců se přiklání k úpravě zákona, respektive k jeho zmírnění, a někteří dokonce k úplnému zrušení. Vyplývá to z ankety České televize mezi více než 170 poslanci.

Odpůrci současného znění zákona se rekrutují zejména z řad ODS, Pirátů a SPD. Jde tedy většinou o nové zákonodárce, kteří klíčové hlasování 9. prosince 2016 – kdy byl schválen protikuřácký zákon – pochopitelně ovlivnit nemohli. Že je zákon příliš přísný připadá i řadě poslanců ČSSD, KSČM a STAN.

Naopak u zákonodárců z hnutí ANO převažují ti, kteří by nic neměnili. Sedmina poslanců se pak nepřiklání na žádnou stranu. Často proto, že je podle nich na hodnocení dopadů protikuřáckého zákona ještě moc brzy.

Z výsledků ankety ČT vyplývá, že k nějaké mírnější verzi protikuřáckého zákona by se přiklánělo 95 poslanců, naopak proti by bylo 48. Vedle toho by se 30 zákonodárců rozmýšlelo, jak hlasovat. Chybějících 27 poslanců na dotazy ČT nereagovalo.

  • Poslanec ANO Karel Tureček poslal svou reakci až po uzávěrce sběru odpovědí pro výše uvedenou tabulku. „Zákon bychom měli nechat v účinnosti delší dobu a teprve až pak případně diskutovat o změnách,“ uvedl na otázku ČT ve čtvrtek večer.

Oslovení poslanci, kteří by tolerantnější úpravu zákona podporovali, nejčastěji doporučují, aby měli hostinští možnost vybudovat v provozovně kuřárnu. Krom toho část navrhuje, aby si malé hospody samy rozhodly, zdali budou kuřácké, či nikoliv.

„Byla bych pro umožnění stavebně oddělených kuřáren. Mimo jiné kvůli hluku ve městech,“ říká Olga Richterová z pirátské strany. „Shromažďování hostů před vchodem do restauračních zařízení je ponižující a budu požadovat úpravy tohoto zákona,“ doplňuje komunista Daniel Pawlas.

„Zákaz kouření by měl platit tam, kde je provozováno stravování. V nočních podnicích, hernách či barech by kouření mělo být na rozhodnutí příslušného podnikatele. Dnešní situaci, kdy v nočních hodinách například hosté barů kouří na ulici, vnímám jako velmi problematické,“ míní Klára Dostálová, poslankyně za hnutí ANO. 

Benda: Zbytečná restrikce, která vyvolává konflikty

Virtuální hlasování přitom není úplně mimo realitu. Ve sněmovně se totiž již konkrétní návrhy na změnu protikuřáckého zákona připravují. Například v klubu ODS. Podle Marka Bendy je míra tvrdosti zákona nebývalá, a dokonce neodpovídá ani zvyklostem ve většině evropských zemí.

„My jsme šli cestou zbytečné restrikce, která vyvolává konflikty v restauracích, na ulicích, všude možně,“ říká Benda s tím, že se bude snažit pro svůj návrh najít podporu napříč politickými stranami.

Stran kouření Benda navrhuje změnit dvě základní věci. Za prvé: vrátit do zákona možnost kuřáren jako odděleného prostoru s vlastním odvětráváním, do kterého nevstupuje obsluha.

Za druhé: nejmenším hospodám do 50 čtverečních metrů – zejména, kde provozovatel je současně i tím, kdo tam prodává – povolit, že si mohou rozhodnout, jestli budou kuřácké, nebo nekuřácké.

„Je to spíše proto, že když máte hospůdku do padesáti metrů, tak tam těžko můžete udělat kuřárnu. V drtivé většině provozoven, kde by se podávalo jídlo, tam to nechají ve stávajícím stavu, ale v té malé hospůdce, kam se chodí na pivo a kde mají tři stoly, nemáte šanci zřídit kuřácký prostor,“ vysvětluje Benda.

Kuřárny a výjimka pro malé hospody?

Mimochodem velmi podobně vypadá i stanovisko, které nyní leží v Senátu. Podle výboru pro lidská práva by měla horní komora doporučit vládě, aby umožnila restauracím zřídit oddělené kuřárny s výkonným odvětráváním, bez obsluhy a se zákazem vstupu lidem mladším 18 let.

V provozovnách o výměře do 50 metrů čtverečních pak navrhuje nechat na jejich majitelích, zda v nich kouření povolí s podmínkou, že v době podávání hlavních jídel bude kouření tak jako tak zakázáno. Senátoři se budou návrhem, který vzešel z petice občanů, zabývat v prosinci.

Jak už bylo naznačeno výše, právě taková představa by mohla mít v nové sněmovně velkou podporu. Pokud by tedy hlasování neovlivnila animozita mezi politickými stranami. Mírně rozdílný je mezi poslanci, nakloněnými ke změně zákona, názor na to, jak definovat „malou provozovnu“.

„Myslíme si, že vhodný je například model, kde jsou stavebně oddělené kuřárny nebo kde malé restaurace do padesáti míst si mohou vybrat, jakým způsobem budou s tímto problémem zacházet,“ říká předseda SPD Tomio Okamura.

„Dánsko vyloučilo ze zákazu kouření místnosti do 40 metrů čtverečních, což by v Česku řešilo ty malé hospůdky v malých vesnicích, kde ani zaměstnanci, kteří mají být chráněni, chráněni nejsou. Ve Finsku jsou zase přísně chráněni zaměstnanci a kuřáci mohou kouřit v uzavřených prostorech, kde se nepodává jídlo ani pití. Jsou to nějaké dvě možnosti, ale ČSSD vyčká, zda padne takový návrh a pak to pečlivě projednáme v klubu,“ doplňuje inspiraci ze zahraničí bývalá ministryně školství Kateřina Valachová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPřestavba nádraží v Kolíně se prodražuje, úsek do Kutné Hory zlevnil

Přestavba nádraží v Kolíně má půlroční zpoždění a vyjde o 200 milionů dráž. Stavba bude delší a dražší kvůli problémům v geologickém podloží. Skutečnost podle Správy železnic neodpovídala projektu. Tento železniční uzel patří mezi deset nejvytíženějších v Česku. Cestující mezi Prahou a Brnem se už přitom musejí chystat i na další výluky. Železniční správa připravuje modernizaci úseku z Kolína do Kutné Hory, která má začít v říjnu. Ta má být naopak levnější. Místo dvou miliard by se za práce mělo zaplatit 1,6 miliardy korun.
před 57 mminutami

Místopředsedkyně sněmovny Urbanová navštívila Kyjev

Místopředsedkyně české Poslanecké sněmovny Barbora Urbanová (STAN) navštívila Kyjev, kde se setkala s místopředsedkyní ukrajinského parlamentu Olenou Kondraťukovou. V pátek večer o tom na svém webu informoval ukrajinský parlament. Urbanová původně žádala český sněmovní organizační výbor o schválení cesty, který to ale zamítl. Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) tehdy odmítl, že by nesouhlas byl politicky motivovaný. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
před 6 hhodinami

Navržený schodek rozpočtu by mohl klesnout až o šest miliard, míní Schillerová

Navržený schodek státního rozpočtu 389 miliard, který pro příští rok naplánovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO), by nakonec mohl po koaličních vyjednáváních klesnout o čtyři až šest miliard. České televizi to řekly dva na sobě nezávislé zdroje z vedení koaličních stran. Konkrétní výši návrhu rozpočtového schodku, který poté zamíří do sněmovny, má vláda schvalovat 21. září. Vládní strany vyjednávají od minulého čtvrtka o mírných úsporách ve zdravotnictví, ve školství nebo v některých sociálních dávkách.
před 11 hhodinami

VideoZdlouhavé a netransparentní. S úplatky se setkalo třináct procent stavebníků

Až třináct procent stavebníků se v průběhu stavebního řízení setkalo se žádostí o úplatek, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos. Nejčastěji na korupci podle zkoumání mezi tisícovkou respondentů firmy narazily v Jihočeském kraji, na severu Moravy a na Ústecku. Podle předsedkyně spolku Oživení Šárky Zvěřiny Trunkátové je problém ve složitosti stavebního řízení spojeného s územním plánováním. „Celá ta netransparentnost procesu, který je komplikovaný, zdlouhavý (...), vytváří spoustu momentů, kde je možné narazit na to, že dochází ke korupci,“ uvedla. Ředitel legislativní a právní sekce Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek uvedl, že třináct procent je velké číslo. „Problém je, že lidé nerozlišují, jestli si o úplatek řekl úředník nebo volený představitel,“ podotýká. Nejčastější požadavek úplatku se pohyboval mezi deseti a padesáti tisíci korunami.
před 12 hhodinami

Sněmovna schválila přísnější podmínky pro spotřebitelské úvěry

Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů budou zřejmě přísnější. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět u vyšších půjček překročit o osm procentních bodů čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou (ČNB). Opoziční ODS neprosadila pětinásobek. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu v pátek schválila sněmovna. Sněmovna naopak nedokončila úvodní schvalování novely, kterou chce vláda lidem od 80 let věku zvyšovat v pětiletých intervalech jejich důchod o 500 korun měsíčně.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Pegasus může převzít ČSA a Smartwings, povolil antimonopolní úřad

Turecká skupina Pegasus může koupit České aerolinie a s nimi i dopravce Smartwings, povolil antimonopolní úřad (ÚOHS). Podmínkou spojení je to, že se Pegasus vzdá části letních slotů na lince Praha-Antalya ve prospěch jiného dopravce. Rozhodnutí zatím není pravomocné, protože dosud neuplynula lhůta pro podání rozkladu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Policie navrhuje pro bývalého soudce Kafku obžalobu

Policie uzavřela vyšetřování případu exsoudce Romana Kafky a navrhla obžalobu. Dle vyšetřovatelů připravil desítky lidí o více než 20 milionů korun, v případě uznání viny mu hrozí až deset let vězení. O obžalobě do konce září rozhodne dozorová státní zástupkyně, sdělil Radiožurnálu vedoucí ostravských žalobců Libor Malý. Kafka tvrdí, že si peníze půjčoval kvůli údajným vyděračům. K posunu v případu se odmítl vyjádřit s tím, že se chystá na jednání o uzavření případné dohody o vině a trestu.
před 23 hhodinami

Nebagatelizujme, říká o Šumavě Červený. Sanovalo se už za Brabce, namítá Hladík

Firmy pro sanaci Dobré Vody na Klatovsku má najít ministerstvo financí. Šéfce resortu Aleně Schillerové to zadal premiér Andrej Babiš (oba ANO). O výskytu nebezpečných látek podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) věděl resort už v roce 2023, ale nekonal. Sanace podle něj vyjde na 192 milionů korun. Podle exministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministerstvo obdrželo zprávu až loni a náklady na sanaci neodpovídají. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.