A znovu Diag Human a znovu chce miliardy. Česko čeká další arbitráž

Společnost Diag Human podala na Česko další arbitrážní žalobu kvůli nerealizovanému obchodu s krevní plazmou z počátku 90. let 20. století. Na státu chce vysoudit zhruba miliardu dolarů (20,7 miliardy korun), píší Lidové noviny (LN). Žaloba vychází z dohody mezi Českem a Švýcarskem o podpoře vzájemných investic.

České ministerstvo financí obdrželo žalobu v prosinci, cituje deník mluvčího resortu Michala Žurovce. „Diag Human v žalobě neupřesnil požadovanou částku, ale uvedl, že se jedná o částku nemenší než jedna miliarda amerických dolarů,“ doplnil mluvčí.

Kvůli nerealizovaným obchodům s krevní plazmou vedla společnost Diag Human s Českem spor o miliardy korun už dříve. Oproti předchozí arbitráži, ve které firma požadovala komerční nárok proti ministerstvu zdravotnictví, je nová žaloba investičním nárokem na základě mezinárodní dohody.

Česko už musí do deseti dnů vybrat rozhodce

Podle LN bude Česko v arbitráži zřejmě zastupovat americká právní kancelář Arnold & Porter Kaye Scholer, která vyhrála výběrové řízení. Od 22. prosince běží státu dvouměsíční lhůta na výběr jednoho ze tří rozhodců, kteří budou případ řešit.

  • Kauza Diag Human začala v roce 1991, kdy ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo soutěž na zpracování krevní plazmy. Předběžně se dohodlo se společnostmi Novo Nordisk a Conneco, z níž se později stala firma Diag Human. Firmy ve výběrovém řízení neobstály. V roce 1992 tehdejší ministr Martin Bojar společnosti Novo Nordisk sdělil, že řízení nevyhrála, protože se spojila s podezřelou firmou Conneco. Podle tisku tak učinil poté, co se společnost nejprve pokusila ze země nezákonně vyvézt tuny metachalonu, látky, z níž lze snadno vyrobit narkotika. Firma navíc v rozporu s rozhodnutím ministerstva pokračovala v obchodu s plazmou. V dopise z ministerstva zdravotnictví firmě Novo Nordisk také zazněly pochybnosti o solidnosti Conneca.
  • V roce 1995 Diag Human začala po státu požadovat náhradu za ušlý zisk, který vznikl přerušením spolupráce s Novo Nordisk. O rok později se ministr zdravotnictví Jan Stráský rozhodl pro smírčí řízení a s Diag Human podepsal rozhodčí smlouvu. V roce 1997 rozhodčí senát uznal nárok firmy, což potvrdil i přezkumný senát a Diag Human nabídl ministerstvu smír, což ministerstvo odmítlo.
  • V roce 2000 nabídlo smír samo ministerstvo zdravotnictví, dopis pak rozhodčí senát označil za faktické přiznání viny a za poškození dobrého jména nařídil státu vyplatit firmě Diag Human 327 milionů korun. To potvrdil i přezkumný rozhodčí senát a vláda schválila uvolnění částky v lednu 2003.
  • V červnu 2003 se kauzou začala zabývat vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny. V březnu 2005 sněmovna schválila zprávu, která mimo jiné konstatovala, že stát udělal chybu, že vůbec v roce 1996 předal spor arbitráži. Podle poslanců také ministerstvo zdravotnictví dlouho postupovalo chaoticky, korupce se ale neprokázala.
  • Arbitráž v roce 2008 přiznala firmě Diag Human náhradu škody 8,9 miliardy korun, která narůstá o úroky. Diag Human nesouhlasil s částkou a také vláda se proti výsledku arbitráže odvolala a přezkumný senát v roce 2014 podle státu určil, že veškeré právní kroky učiněné v tomto sporu po roce 2002 jsou bez právních účinků. V létě 2015 ČR oznámila, že spor skončil v její prospěch, s čímž Diag Human nesouhlasila.
  • V roce 2017 vypršela lhůta pro smírné řešení sporu a žalobci následně zahájili investiční arbitráž, ve které se domáhali, aby jim ČR zaplatila 52 miliard korun. V červnu 2022 bylo oznámeno, že Rozhodčí tribunál se sídlem v Londýně vydal v květnu nález, kterým nařídil České republice zaplatit žalobcům částku 15,5 miliardy korun (30 procent ze žalované sumy ke dni 18. května 2022), která se skládá z částky 8,3 miliardy přiznané v roce 2008 v předchozí obchodní arbitráži a úroků 7,2 miliardy korun. Všechny ostatní nároky žalobce uplatňované v mezinárodní investiční arbitráži v celkové výši 36,5 miliardy korun (70 procent z žalované sumy) tribunál zamítl. Vláda ale rozhodla o tom, že se Česko proti rozhodnutí odvolá.
  • Diag Human se nález arbitráže snaží soudně vykonat v řadě zemí. Podle údajů českého ministerstva zdravotnictví se České republiky zastaly soudy v Británii, USA, Belgii, Francii, Rakousku, Švýcarsku nebo v Nizozemsku. Kauza také například komplikuje zapůjčování uměleckých děl z Česka do zahraničí. V roce 2011 kvůli kauze byla tři díla z českých státních sbírek zabavena v Rakousku; později se vrátila zpět. Česká republika musí kvůli všem arbitrážím platit ročně desítky milionů korun za právní služby.

Firma Diag Human, která oficiálně sídlí v Lichtenštejnsku, počátkem 90. let usilovala o obchodování s krevní plazmou z českých transfuzních stanic. Po nepříznivém výroku tehdejšího ministra zdravotnictví Martina Bojara o Diag Human z obchodu sešlo. Za poškození dobrého jména musela vláda po prohrané arbitráži z roku 1997 společnosti zaplatit 327 milionů korun. Diag Human se však s Českem soudí v několika zemích o další miliardy korun za údajně ušlý zisk.

Arbitráž v roce 2008 přiznala firmě náhradu škody 8,9 miliardy korun a úroky za překažený obchod s krevní plazmou. Stát ale tvrdí, že letitý spor skončil v jeho prospěch poté, co rozhodci zastavili přezkumné řízení. Diag Human s tímto výkladem nesouhlasí a nadále se domáhá plnění rozhodčího nálezu z roku 2008. 

U soudů v dalších zemích, například v Rakousku, Švýcarsku či ve Francii, Diag Human se svými nároky neuspěl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš odmítl obnovení schůzek s Pavlem. Koordinace je důležitá, reaguje Hrad

Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli pro ČT řekl, že neplánuje obnovit koordinační schůzky s prezidentem Petrem Pavlem ohledně zahraniční a bezpečnostní politiky. Podle jeho slov se pohled vlády a hlavy státu na zahraniční politiku liší, a neví tedy, co by s prezidentem měl řešit. Zmínil také, že by na schůzky neměl čas. Pavel na summitu NATO v Ankaře avizoval, že obnovení pravidelných setkání nejvyšších ústavních činitelů znovu navrhne. Pavel bude podle mluvčího Hradu Víta Koláře dále usilovat o spolupráci, protože považuje koordinaci ústavních činitelů za důležitou.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoAplikace Bouračka funguje rok, řidiči do ní zaznamenali na 27 tisíc nehod

Do aplikace Bouračka zaznamenali řidiči už zhruba 27 tisíc nehod, vyplývá z dat České kanceláře pojistitelů za první rok fungování softwaru. Ten slouží k popisu a nahlášení havárie hlavně v případech, kdy není nutné volat policii. Od loňského července, kdy je aplikace v provozu, ji využilo na padesát tisíc řidičů. Vyplnění trvá v průměru kolem dvaceti minut. Před dvěma měsíci se na portálu objevila také demoverze. Díky ní si lidé můžou vyzkoušet záznam o nehodě nanečisto. Z dat kanceláře vychází, že Bouračku lidé využívají při každé páté nehodě, ke které není nutné volat strážce zákona. Pojišťovny i policisté doporučují využívat tuto aplikaci i proto, že účastníci pak dřív odjedou z místa incidentu, čímž se snižuje také riziko sekundárních nehod.
před 4 hhodinami

Hasiči se zatím ve Zlíně nemohou dostat blíže k troskám budovy, zásah pokračuje

Hasiči v neděli už čtvrtým dnem zasahují po požáru výškové budovy v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně. Na místě v neděli pracuje šest jednotek, které nadále zkrápějí proudy vody trosky budovy. Limitující je pro ně bezpečnostní vzdálenost, kterou jim určil statik. Blíže k místu se tak zatím dostat nemohou, řekl mluvčí hasičů Pavel Řezníček. Lokalita je stále ohraničena páskami, o zpřístupnění některých ulic se bude jednat v pondělí dopoledne, doplnil mluvčí.
před 14 hhodinami

Proměnlivé počasí ovlivňuje kvalitu pitné vody. Úpravny jedou na plný výkon

Vedra, silné bouřky a pak zase teplo – proměnlivé počasí ovlivňuje i kvalitu kohoutkové vody. Úpravny vody tak v současné době fungují na plný výkon. V Česku je jich celkem dva a půl tisíce. Způsob úpravy vodohospodáři musí měnit i několikrát denně.
před 17 hhodinami

VideoPřibývá vloupání do rodinných domů, v létě zloději cíli i na byty

Od začátku roku evidují policisté skoro 760 vniknutí do rodinných domů, nejvíc ve Středočeském a Jihomoravském kraji. V Praze letos stoupl jejich počet meziročně o 44 procent. Policie vyzývá k důkladnějšímu zabezpečení domů zvlášť teď v létě, kdy lidé odjíždějí na dovolené. Také majitelům radí, jak navodit dojem, že je dům stále obývaný – třeba automatickým spínačem světel. Zatímco rodinné domy bývají terčem zlodějů celoročně, o letních prázdninách se více zajímají také o byty. Důvodem je podle policistů menší pohyb v budovách i mnohdy horší zabezpečení.
před 17 hhodinami

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
11. 7. 2026

VideoZdravotní dozor by na dětských táborech mohli nově dělat i lékárníci

Chystá se rozšíření okruhu profesionálních zdravotníků na letních táborech a dalších akcích pro děti. Nově by dozor mohli dělat třeba i lékárníci nebo dětské sestry. Návrh v pondělí projedná vláda. Právě na táborech děti utrpí polovinu úrazů ze všech celoročních zájmových aktivit. Většina zdravotníků tam má kurzy první pomoci. Zdravotní dozor teď kromě lidí s takovým kurzem dělají na táborech lékaři, zubaři nebo záchranáři. Další úprava by se mohla dotknout i zdravotních posudků pro děti.
11. 7. 2026

Pavel věří, že se jeho vztahy s Babišem uklidní

Prezident Petr Pavel věří, že po sporech ohledně účasti na posledním summitu NATO se jeho vztahy s premiérem Andrejem Babišem (ANO) uklidní. Pavel to v sobotu řekl v diskusi na multižánrovém festivalu Pohoda na Slovensku, kde se sešel s tamní exprezidentkou Zuzanou Čaputovou. Pavel označil za absurdní snahu vládního hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), aby ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přišel o nejvyšší české státní vyznamenání, Řád bílého lva.
11. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.