Praha - Návrh reformy vysokých škol odmítlo 20 z 26 akademických senátů univerzit. Předsedové senátů vyzvali k peticím a stávkám. Se svými připomínkami se chtějí obrátit také na vládu, ministr Josef Dobeš (VV) prý jejich námitky zkresluje. Ministerstvo se ale brání, výhrady škol prý nemusí brát v potaz. Reforma se připravuje několik let, počítá mimo jiné se zavedením školného. Kvůli nesouhlasu akademiků byly změny pokaždé odloženy.
Předsedové akademických senátů vysokých škol vyzývají akademické senáty, aby zvážily všechny vhodné kroky, které by přiměly státní moc respektovat vůli členů akademických obcí a jejich demokraticky ustanovených reprezentací včetně případných veřejných vystoupení, jimiž mohou být kromě rezolucí, petic v případě potřeby též demonstrace nebo stávky. Tyto kroky by prý ale měly být načasovány s ohledem na projednávání materiálu na vládě.
Akademikům došla trpělivost poté, co se ministerstvo údajně vyhnulo vypořádání jejich 11 zásadních připomínek. O připomínkách by jinak ministr musel informovat všechny členy vlády. Předkládací zpráva k věcnému záměru zákona o vysokých školách je podle akademiků „účelově zavádějící a úmyslně zkresluje připomínky podané Radou vysokých škol“. Zástupci univerzit proto napsali kabinetu dopis, v němž jej upozorňují na výtky akademické obce.
Návrhy odmítl například akademický senát Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity v Brně, VŠCHT, ČVUT, Univerzity Palackého v Olomouci, Ostravské univerzity nebo vysokých škol v Liberci, Opavě, Českých Budějovicích, Pardubicích a Ústí nad Labem.
„Ministerstvo školství postupovalo přesně, jak mu ukládají legislativní pravidla vlády,“ reagovala na to mluvčí ministerstva Kateřina Savičová. Materiál prý mohou rozporovat jen ministerstva, orgány státní správy, kraje nebo celostátní sdružení obcí. Výtky ostatních, a tedy ani vysokých škol, kterých se navržené zákony týkají, nejsou předmětem rozporu.
Školám vadí hlavně nepřipravenost zákona o finanční pomoci studentům i některé plánované změny. Nově by třeba mělo v akademických senátech zasedat méně studentů. Titul profesora a docenta by už také neměl mít celorepublikovou platnost, ale byl by vázán vždy na konkrétní univerzitu, která jej udělila. Akademici odmítli i zavedení školného. To by mělo být zavedeno v roce 2013, maximální výše by měla být 10 tisíc za semestr. Návrh počítá i se systémem spoření a půjček na vzdělání. Za půjčky by přitom bankám ručil stát.
