Ostrava - Zájem o studium na vyšších odborných školách upadá. Jejich absolventi přitom na trhu práce často předčí i bakaláře. Těm totiž chybí praxe. Přesto mladí lidé upřednostňují právě bakalářské obory. Důvod je podle odborníků jednoduchý. Českou republiku ovládá titulománie.
Titul diplomovaný specialista za jménem není tak lákavý jako bakalář před jménem. „Hodnota titulu je strašně přeceňována. Věřím, že už to nebude do budoucna o titulománii, ale o dovednostech,“ říká prorektor Vysoké školy podnikání v Ostravě Vladimír Krajčík.
Právě praktická výuka je nedílnou součástí studia na vyšších odborných školách, bakaláři ji nemají. Mnozí studenti VOŠ vědí už od prvního ročníku, kde budou zaměstnáni. Praxi totiž vykonávají přímo v konkrétních firmách. „Když se osvědčí, tak velmi často ten zaměstnavatel si vezme toho pracovníka, který byl u něj na té praxi, on už vlastně ví, co od něj může čekat, jaké nároky na něj může klást,“ potvrzuje Pavlína Šťastnová z Národního ústavu pro vzdělávání.
Zatímco v České republice se zájem o studium vyšších odborných škol snižuje, v Evropě je tento typ vzdělávání běžný a žádaný. „Vůči tomuto typu pořád panuje jakási nedůvěra a pořád je to vnímáno jako jakýsi mezistupeň, možná škola nedokončená. Na západ od našich hranic jsou s tímto mnohem větší zkušenosti,“ uvedla poslankyně Evropského parlamentu Olga Sehnalová. Vyšší odborné školy nemají v České republice dlouhou historii. Ustanoveny byly v roce 1995. Je jich asi 190 a navštěvuje je zhruba 10 procent studentů.
