Brno - Podvod jak vystřižený z kriminálního seriálu odhalili jihomoravští policejní vyšetřovatelé. Zatkli trojici mužů, kteří si prodejem neexistujících nemovitostí vydělali přes 30 milionů korun. Všichni již byli v minulosti trestáni a poznali se ve vězení.
Na báchorky tří mužů se nechalo nachytat 22 lidí. Podvod vymysleli Roman Z. (*1962) a Daniel K. (*1967) ve vězení, kde si spolu odpykávali trest za jiné podvody. Na svobodě se pak setkali a dohodli se, že by mohli začít „podnikat“ opět podobnou cestou. Třetí jim posloužil jako komplic.
„Vymysleli si legendu, že jsou zprostředkovateli pro banku a mohou nabízet k prodeji byty, na které nejsou spláceny hypotéky, takže bance propadnou jako zástava. Mělo se jednat o byty i rodinné domy. Podvedeným obvinění tvrdili, že ještě než tyto byty půjdou do dražby, tak je mají možnost prodat za výhodné ceny. Před tím jim ale museli zaplatit zálohy,“ popsala princip podvodu státní zástupkyně Eva Žďárská.
Na byt požadovali zálohu 300 tisíc korun, na dům 600 tisíc. Klientům slibovali, že jakmile se nemovitosti uvolní, budou následovat prohlídky a podle toho, zda se jim byt či dům bude líbit, tak buď jeho cenu doplatí, anebo jim bude záloha vrácena.
Žádná zprostředkovatelská činnost však neexistovala, muži si byty a domy k prodeji sami vymýšleli. „Nabízeli je zejména lidem, se kterými se znali z minulosti, měli s nimi dobré vztahy a věděli, že mají finanční prostředky. Nabídky rozesílali dokonce některým majitelům realitních kanceláří e-mailem i při osobním jednání,“ uvedla Žďárská. S vybíráním peněz od lidí jim pomáhali další čtyři lidé. „Ti o podvodech nevěděli. Peníze předávali obviněným v dobré víře, že je skutečně uloží na účet banky,“ vysvětlila státní zástupkyně.
Třetí na scéně měl uklidnit podezřívavé poškozené
Když se ale dlouho žádné prohlídky nekonaly, lidé začínali mít podezření. A v tuto chvíli přišel na řadu třetí komplic, jehož úkolem bylo uklidnit poškozené a ubezpečit je o tom, že je všechno v naprostém pořádku. „Působil velice seriózně. Vystupoval jako další pracovník Komerční banky nebo auditor České národní banky a lidem znovu zasvěceně vysvětloval princip takovéhoto obchodu s nemovitostmi. Díky jeho přesvědčování si mnozí dokonce zaplatili zálohy na další byty,“ řekla Eva Žďárská.
Po nějaké době ale mnozí pochopili, že se opravdu nechali napálit a začali usilovat o vrácení svých záloh. Zpět si je vymohla pouze hrstka poškozených. „Řekla bych, že to byli ti, kteří o vrácení žádali nejaktivněji, a to buď uplatňováním směnek u krajského obchodního soudu nebo prostřednictvím vymáhacích agentur,“ míní Žďárská. Dodala ale, že to se podařilo pouze těm, jejichž zálohy nepřesahovaly milion korun, a i někteří z nich dostali pouze část původní sumy.
Většina peněz skončila na osobních kontech prvních dvou obviněných, kteří si je rozdělili rovným dílem. Ti je využili na rekonstrukci svých domů nebo na nákup luxusních automobilů. Třetí komplic si za svou pomoc přišel zhruba na půl milionu korun.
