Jižní Morava/Zlínsko - I přes zjevné snahy usnadnit obojživelníkům jejich rozmnožovací pud, při kterém táhnou z lesů a polí do klidných vodních ploch, stále jich ročně tisíce hynou pod koly aut. Jen na jižní Moravě a na Zlínsku jsou desítky míst, kde jsou obojživelníci kvůli dopravě v ohrožení. Na některých místech se jim snaží dobrovolníci pomoci asfaltovou bariéru překonat.
Na začátek migračního tahu ropuch obecných (bufo bufo) se připravují dobrovolníci ve Valašských Kloboukách. Do terénu vyrazil tým, který do okolí tamních rybníků instaloval zábrany, které nasměrují žáby do dvaceti záchytných nádob, odkud je budou dobrovolníci ze základní školy, gymnázia i dětského domova bezpečně přenášet do rybníků. V minulých letech se tak vždy podařilo zachránit tisícovky žabích jedinců.
„Vzhledem k nedávnému ochlazení se tah žab do rybníků mírně zpozdil, ale očekáváme, že se stoupajícími teplotami propukne naplno co nevidět. Zábrany v délce přibližně čtyř set metrů tak budou moci splnit svůj úkol a zachytit i první migrující skupinky,“ popsala plán na záchranu obojživelníků Radka Brtišová z městského úřadu.
Zatímco ve Valašských Kloboukách se zapojí dobrovolníci, jinde záchrana obojživelníků zůstává na ochráncích přírody. Radek Studenka z CHKO Bílé Karpaty v těchto dnech objíždí několik lokalit. „Včera jsme posbírali asi 150 žab. Chodíme vždy ráno, žáby totiž táhnou přes noc, takže ráno je posbíráme a přeneseme k vodě,“ řekl štábu České televize u Komni, kam vyrazil s pětiletou dcerou.
Ohrožení obojživelníci ve Zlínském kraji
Rozmnožovací pud obojživelníků řídí počasí
„Stěhování za rozmnožováním žáby zahajují, jakmile noční teploty přesáhnou hranici pěti stupňů nad nulou. Migrace trvá přibližně tři až čtyři týdny a nové generace se pak z rybníků vydávají zpět do volné přírody. Návrat už ale probíhá spontánně a žáby vodní prostředí opouštějí volně všemi směry, takže není možné mladé jedince navracet stejným způsobem,“ vysvětlila Radka Brtišová z Valašských Klobouků.
Smrt pod koly aut
Ochránci přírody před před několika lety mapovali kritická místa, kde se kříží cesty obojživelníků s dopravou. Napočítali jich více než 270. „Na některých místech se situace zlepšila, ale z 80 procent jsou údaje z roku 2004 stále platné,“ potvrdil Mojmír Vlašín, který se na zpracování výzkumu podílel. Kritická situace byla před 10 lety mezi Střílkami a Koryčanami, když byla opravována silnice I. třídy přes Buchlovské kopce a objížďka vedla kolem vodní nádrže u Koryčan. "Místní ochránci přírody napočítali cca 30 000
přejetých ropuch obecných," uvedl Mojmír Vlašín. Zatímco dříve tudy projíždělo 1 auto za hodinu, po přesměrování dopravy to byly stovky aut. Situace se zlepšila až poté, kdy se doprava vrátila zpět pod hrad Buchlov.
Ne vždy ale za „masakr“ obojživelníků mohou pneumatiky aut. V Brně-Líšni paradoxně působí na žáby nepříznivě ekologická doprava. Žáby tam najdou smrt pod koly stovek cyklistů, kteří projíždějí po cestách, které se kříží s těmi žabími.
Ohrožení obojživelníci na jižní Moravě
Za vzorové území naopak označuje Vlašín oblast Brna-Žebětína. V minulosti tam byla v době migrace obojživelníků omezována doprava a dobrovolníci rovněž pomáhali žáby přenášet. Před několika lety se ale podařilo postavit pevné zábrany a žáby jsou nasměrovány do podchodů, kterými se bezpečně dostanou do rybníka.
l
