Ostrava - Moravskoslezský region je nejznečištěnější v Česku, i když loni v oblasti poklesly emise polétavého prachu. Vyplývá to z dat, které firmy nahlásily do Integrovaného registru znečišťování. Ekologické sdružení Arnika už podeváté sestavilo ze zveřejněných dat žebříček největších znečišťovatelů.
Nový žebříček znečišťovatelů od Arniky: ArcelorMittal, Teva, Rockwool
Mezi těmi největšími na severní Moravě a ve Slezsku se dlouhodobě drží ArcelorMittal Ostrava, opavská farmaceutická společnost Teva a bohumínský výrobce izolací Rockwool. Všechny firmy ale své emise u řady sledovaných látek snížily. Naopak Třinecké železárny zvýšily množství úniků rakovinotvorných látek.
„Za zmínku stojí i fakt, že Evraz Vítkovice Steel dostal od krajského úřadu odklad na odprášení svého provozu, takže bude moct Ostravany další rok a půl zasypávat prachem,“ uvedl mluvčí sdružení Arnika Vratislav Vozník. Upozornil na to, že Evraz vypustil více látek, které poškozují reprodukční systém lidí, a ArcelorMittal Ostrava zase zvýšil produkci extrémně nebezpečných dioxinů.
Huť společnosti ArcelorMittal v Ostravě
Naopak pozitivní dopady ekologizace vidí vedoucí havířovské pobočky Arniky Jan Nezhyba u množství prachu, protože v roce 2012 klesla jeho produkce zhruba o 170 tun, od roku 2010 o 710 tun.
„Další pokles ale zazdili úředníci a politici na krajském úřadu, protože povolili odklad ekologizace Evrazu. Podnik, který měl v roce 2005 miliardový zisk, se teď vymlouvá na krizi a peníze na odprášení musíme financovat z našich daní. Přitom peněz na snížení prachových emisí měl dost a plíce Ostravanů si od dalších desítek tun prachu mohly oddechnout už před lety,“ podotkl Nezhyba.
Evraz Vítkovice Steel
Data do Integrovaného registru znečišťování jako veřejně přístupné databáze hlásí jednotlivé provozy. „Jde o podstatný nástroj pro lidi, úředníky i politiky, jak monitorovat stav životního prostředí. Průmysl se dlouhodobě snaží prosadit změny zákona a omezit tak své povinnosti k ohlašování nebezpečných látek i takzvané prahové množství, které už musejí hlásit. Tím by ale lidem upřeli právo na informace," vysvětloval vedoucí programu Toxické látky a odpady Jindřich Petrlík z Arniky.
Arnika kritizuje, že v registru chybí konkrétní údaje o tom, kolik jednotlivé provozy vypouští benzo-a-pyrenu, což je rakovinotvorná látka.
Třinecké železárny
„Doufáme, že vzhledem k vážnosti situace v Moravskoslezském kraji přistoupí nová vláda a parlament na to, aby byla látka doplněna na seznam chemických látek ohlašovaných do registru,“ uvedl Nezhyba. Dodal, že povinnost přiznávat tuto látku mají například ve Francii, v USA anebo v Kanadě.
Reportáž Michala Poláška (zdroj: ČT24)