Martina Pauerová, map

V úterý by zesnulá královna Alžběta II., nejdéle vládnoucí britská panovnice, oslavila 100. narozeniny. Král Karel III. se proto spolu s královnou Camillou a dalšími členy královské rodiny zúčastnili celé řady akcí včetně návštěvy Britského muzea, kde si prohlédli finální návrhy národního památníku královny Alžběty v St James's Parku nebo výstavu „Královna Alžběta II.: Její stylový život“, která se v současné době koná v Buckinghamském paláci. Princezna Anna oficiálně otevřela Zahradu královny Alžběty II. v londýnském Regent's Parku. Večer se pak konala recepce, které se zúčastnili i zástupci charitativních organizací, které zesnulá královna podporovala. V rámci oslav také vláda v neděli oznámila založení nové charitativní organizace Queen Elizabeth Trust, která se zaměří na obnovu sdílených prostor v komunitách a bude podpořena 40 miliony liber. Patronem organizace bude král Karel III.

Desetidenní příměří z velké části zastavilo válku mezi Izraelem a teroristickým Hizballáhem podporovaným Íránem, která se vyvinula z konfliktu mezi Spojenými státy a Teheránem. Libanonci, kteří byli nuceni uprchnout ze svých domovů, se vracejí, aby zkontrolovali škody, které ostřelování na jejich domech způsobilo. Odklízejí trosky, pátrají po obětech a pohřbívají mrtvé. Současně si však kladou otázku – co když se válka za deset dní vrátí?

Na řadě míst Slovenska i v zahraničí se v úterý protestovalo proti koaličnímu návrhu týkajícímu se úpravy volebního zákona. Strana SMER navrhla novelu zákona, která by zrušila možnost korespondenční volby ze zahraničí. Nadále by z ciziny bylo možné volit pouze osobně na ambasádách. Demonstrující se sešli v Bratislavě, ale například i v Banské Bystrici, Košicích, Praze nebo Bruselu.

Studenti celého světa se zúčastnili 3,5 kilometru dlouhého Pochodu živých, který se koná každoročně v Den památky holocaustu. Trasa vede z koncentračního tábora Osvětim do Osvětimi II Březinky. Připomněli si tak pochody smrti, které se koncem války konaly na řadě míst. Letošního ročníku se zúčastnil i izraelský ministr školství Jo'av Kiš.

V nigerijském Josu ve státě Plateau, regionu sužovaném náboženským násilím a nejistotou, se spojila skupina žen, které odmítají nechat komunitu padnout. Vytvořily civilní hlídky, které každý večer vyráží do ulic místní komunity, aby bojovaly proti kriminalitě.

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).

Po celá léta se v centrální Nigérii těžba nerostů odehrávala daleko od domovů lidí. Nyní však rodiny v celém státě Plateau začaly hloubit hluboké šachty na vlastních dvorcích, což je velice riskantní posun, způsobený chudobou a nerosty, které se nacházejí přímo pod jejich prahy.

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.

O masopustním pondělí prošel Kolínem nad Rýnem tradiční karnevalový průvod. Rosenmontag (Růžové pondělí), jak v Německu tento den nazývají, byl vyvrcholením německé karnevalové sezony, která předchází čtyřicetidennímu půstu před Velikonocemi. Už tradičně bylo inspirací pro mnohé karnevalové vozy aktuální politické dění.

Západní Evropou se přehnala bouře Nils, která přinesla silný vítr i vytrvalé deště a na řadě míst způsobila vážné potíže. Vyžádala si tři oběti a stovky tisíc domácností se ocitly bez elektřiny. S rozsáhlými záplavami se potýkali i na západě Francie. Půda, která je po neustálých deštích v minulém měsíci rekordně nasycená vodou, již nezvládá vstřebat další. V důsledku toho i při menších deštích hladiny řek rychle stoupají.

Nejstarší tuzemskou veřejnou botanickou zahradu v Liberci by letos mohlo navštívit přes 80 tisíc lidí. Už nyní jich tam od začátku roku evidují 79 tisíc, řekla její mluvčí Radka Kuchtová. Vyšší návštěvnosti tu dosáhli naposledy v roce 2008, kdy zde uvítali 95 tisíc návštěvníků. V loňském roce si zahradu prohlédlo 76 608 lidí. Do liberecké botanické zahrady lákají v těchto dnech především kvetoucí orchideje.