Údolí králů - Do neuvěřitelné minulosti staré přes 3 200 let mohlo lidstvo poprvé nahlédnout před 90 lety při nálezu hrobky faraona Tutanchamona v egyptském Údolí králů. Tento epochální objev poodhalil roušku tajemství nad jednou z nejvyspělejších starověkých civilizací a podnítil výbuch zájmu o historii Egypta. Tělo tohoto nepříliš významného faraona, který vládl v letech 1333 až 1323 před naším letopočtem, bylo v dalších desetiletích zkoumáno pomocí rentgenu, skeneru i analýzy DNA. Hrobka faraona, se kterým je podle vědců spřízněna polovina evropských mužů, byla objevena před 90 lety, 4. listopadu 1922, britským archeologem Howardem Carterem.
Faraonova kletba údajně zabila každého, kdo do hrobky vstoupil
Výjimečnost objevu spočívala v tom, že vykradači hrobek nestihli v minulosti tuto hrobku zcela vyloupit a do pohřební komory se sarkofágem Tutanchamona a dalších dvou místností dokonce vůbec nevstoupili. V pohřební komoře Carter našel i nejkrásnější exponát - Tutanchamonovu posmrtnou zlatou masku. Faraon ležel ve třech rakvích, z nichž jedna byla zhotovena z 1 140 kilogramů zlata, a další dvě ze dřeva, potaženého zlatou fólií. Samotná mumie faraona byla kromě posmrtné masky zdobena dalšími asi 150 zlatými amulety a šperky.
Další místnost obsahovala nádhernou skříň s kanopami s faraonovými vnitřnostmi, přes 30 modelů lodí určených k přepravě na onen svět, několik desítek dřevěných skříněk s výbavou na běžný život na onom světě, sochy a stovky dalších předmětů. Archeologové vyzvedávali na 3 500 cenností z hrobky osm let.
Tutanchamon usedl na trůn v devíti letech, zemřel v osmnácti
Tutanchamon byl synem krále Achnatona, známého také jako Amenhotep IV. Byl nevýznamným panovníkem 18. dynastie, který se na trůn dostal asi v devíti letech a zemřel nejspíš v 18 či 19 letech.
Samotný Carter jednou řekl, že Tutanchamonovým „jediným významným činem bylo to, že zemřel a byl pochován“.
O příčině faraonovy smrti se dlouho vedly diskuse, podle posledních vědeckých poznatků Tutanchamon pravděpodobně zemřel poté, co si přivodil otevřenou zlomeninu stehenní kosti a do rány se dostala infekce. Podobné zranění si lidé tehdejší doby nejčastěji způsobili pádem z koně.
GALERIE
Mumie faraóna Tutanchamona
Pomocí analýzy DNA se podařilo v roce 2010 najít jeho matku, údajně to byla Achnatonova vlastní sestra a vedlejší manželka. Vědci zároveň vyloučili možnost, že by jeho matkou mohla být královna Nefertiti. Ta porodila Achnatonovi pouze dcery. Podle analýz DNA měl Tutanchamon malý rozštěp horního patra, stejně jako otec. Kvůli deformaci dolních končetin, kdy měl levou nohu kratší než pravou, musel při chůzi používat dřevěné hůlky. Trpěl také nadměrným zvětšením mužských prsních žláz.
Po Tutanchamonovi se pátralo od roku 1907
Tutanchamonovo jméno se mezi egyptskými archeology objevilo až na přelomu 19. a 20. století. Po jeho stopě se nejdřív vydal Američan Theodore Davis, jehož tým, těsně před objevem hrobky faraona Haremheba objevil v roce 1907 malé pohřební předměty s Tutanchamonovým jménem. Davis ale v roce 1914 z Údolí králů odešel, čímž vytvořil prostor pro Cartera.
Tento rodák z Norfolku na základě indicií usoudil, že Tutanchamonova hrobka nemůže být jinde než v Údolí králů. Zprvu ale neměl štěstí a na podzim 1922 se od Cartera odvrátily i egyptské úřady. Začínala turistická sezona a úřady chtěly mít klid. Carter dostal 27. října 1922 ultimátum - vykopávky musí dokončit do 14 dnů po 1. listopadu 1922.
GALERIE
Howard Carter zdroj: Isifa/Gettyimages Editorial
V sobotu 4. listopadu 1922 slavil Carter vítězství. Carterův mecenáš lord Carnarvon o den později obdržel jeden z nejslavnějších telegramů vědy.
Konečně jste v Údolí králů učinil skvělý objev - stop - nalezen velkolepý hrob s neporušenými pečetěmi - stop - až do Vašeho příjezdu znovu zasypán - stop - srdečné blahopřání - stop - Carter.
Oba muži pak společně do hrobky vstoupili 26. listopadu 1922, do míst, kam přes tři tisíciletí lidská noha nevstoupila. Po mnoha týdnech opatrného odkrývání byla 16. února 1923 otevřena místnost s Tutanchamonovým sarkofágem. Samotná mumie faraona byla odhalena až v říjnu 1925. Poslední artefakty byly z hrobky vyvezeny po osmi letech, v listopadu 1930. Všechny objevené předměty zaplnily 12 výstavních hal v káhirském Egyptském muzeu.
Faraonova kletba údajně zabila každého, kdo do hrobky vstoupil
Nález Tutanchamonovy hrobky byl také obestřen faraonovou kletbou. Během prací na hrobce totiž zemřelo několik lidí, prvním z nich byl právě lord Carnarvon, který práce financoval. Zrodila se tak legenda o faraonově kletbě, která prý zahubí každého, kdo do hrobky vstoupí. Podle pozdější „inventury“ faraonových údajných obětí to ale nebylo tak horké. Z 58 lidí jich během 12 let zemřelo osm. Sám Carter se dožil 66 let a lékař, který prováděl faraonovu pitvu, zemřel v 75 letech. Vědci nicméně soudí, že na některá úmrtí skutečně faraon vliv mít mohl. Příčinou onemocnění totiž mohly být spory plísní, které se v Tutanchamonově hrobce rozmnožily.
Začátek zájmu vědců o starověký Egypt spadá do napoleonských dob. Počátkem července roku 1798 se u Alexandrie vylodila Napoleonova armáda, aby dobyla Egypt a přehradila Britům cestu do Indie. S armádou putovalo i přes 150 vědců. První objev na sebe nedal dlouho čekat - v roce 1799 objevil jeden francouzský důstojník v nilské deltě slavnou Rosettskou desku s hieroglyfy. A v roce 1822, tedy 100 let před odhalením Tutanchamonovy hrobky, se podařilo francouzskému filologovi Jeanu-Françoisu Champollionovi tyto hieroglyfy rozluštit. V legendárním Údolí králů bylo do současnosti objeveno již 64 hrobek.