Divocí koně z Anglie jsou v Česku jako doma. Už jich je přes sto

Více než sto divokých exmoorských koní žije v pěti rezervacích v Česku, kam přivezli ochranáři první zvířata v roce 2015. Výsledkem posledního sčítání se pochlubila organizace Česká krajina, která zajistila dovoz divokých koní a stará se o jejich chov v Česku.

Divocí koně z anglického Exmooru žijí v Čechách u Milovic, na Moravě v národním parku Podyjí a menší skupiny i na Plachtě v Hradci Králové, Josefovských loukách u Jaroměře a v Dobřanech u Plzně. Celkem jich nyní je 111.

„Divocí koně se v Česku velmi dobře množí. Je vidět, že zde našli výborné podmínky k životu,“ řekl ředitel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.

K překročení stovky kusů stačilo exmoorským koním pět jar – první přivezli ochránci přírody do milovické rezervace v lednu 2015. Během léta počet koní nejspíše ještě mírně vzroste. „Na milovické pastvině zůstává poslední březí klisna, která pravidelně rodí v pozdějším termínu,“ poznamenala Kateřina Šandlová z Jihočeské univerzity, která se zabývá výzkumem etologie koní ve stádech a prováděla sčítání hříbat.

Zachránit zdejší step

Divocí koně mají v Česku pomoci se záchranou stepních a mokřadních rezervací, které předtím zarůstaly agresivními druhy trav a křovin. Zároveň Česká krajina doufá, že pomohou k zachování celosvětové populace divokých koní z Exmooru. „S českou populací exmoorů se mezinárodně počítá,“ ujistil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.

Důležité podle něj je i to, že českou populaci založilo 40 vzájemně nepříbuzných koní. „Vzhledem k tomu, že druhou světovou válku přežilo pouhých pětačtyřicet exmoorských koní, jde o skutečně vysoké číslo. Tak vysoký podíl zakladatelů patrně nemá žádná jiná populace,“ podotkl biolog.

Do Česka by se navíc v budoucnu mohla z Anglie stěhovat ještě další zvířata. Stále totiž chybějí zástupci některé vzácné linie divokých koní z odlehlých oblastí Exmooru. Ti by měli pomoci k dosažení ještě větší genetické pestrosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Rozpočet pro ČT a ČRo může oproti návrhu nového financování ještě vzrůst, řekl Klempíř

Úpravy v návrhu zákona o médiích veřejné služby by se mohly týkat i částek, s kterými se počítá pro rozpočty České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), připustil v Nedělní debatě ČT ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). „Je to otázka diskuse,“ řekl s odkazem na připomínkové řízení k návrhu. Text dokumentu byl odborníky i veřejností široce kritizován pro neúplnost. Klempíř odmítl, že by návrh byl paskvilem, a prohlásil, že vznikl v právním oddělení ministerstva kultury. Rozhovor s šéfem resortu vedl moderátor Lukáš Dolanský.
před 45 mminutami

Česko letos podle NATO nesplní závazek dvou procent HDP na obranu, řekl Babiš

Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle hodnocení NATO budou obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP, řekl v neděli ve videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO). Závazek podle něj nesplnila loni ani bývalá vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje ve výši 1,85 procenta HDP. Fiala nicméně v reakci na to uvedl, že Česko loni podle aktuální zprávy generálního tajemníka NATO své závazky splnilo. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) sdělila, že Babiš zase lže.
11:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoMalá restituce napravila mnohé majetkové křivdy, vše se ale majitelům nevrátilo

Radost z vráceného majetku, ale i starost, co s ním dál, provázely takzvanou malou restituci, která byla na jaře roku 1991 v plném proudu. Stát v rámci ní vracel zhruba sto tisíc vyvlastněných nájemních domů, menších nebo středních rodinných podniků, hotelů, restaurací, dílen, pil nebo mlýnů. I když podle zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd z roku 1990 měli dosavadní uživatelé povinnost původním majitelům nabídnout k odprodeji veškeré zařízení, někdy byly prostory v době vracení prázdné.
před 5 hhodinami

Ke škole jen pěšky nebo na kole. V Česku je 28 školních ulic a vznikají další

V Česku je nyní celkem 28 školních ulic. Jejich princip spočívá v tom, že se v době ranní špičky vyhradí okolí školy pouze pro chodce a cyklisty. Hlavním cílem je zvýšení bezpečnosti dětí. Podle nevládní organizace Pěšky městem chystají v letošním roce tyto ulice i další města.
před 6 hhodinami

Tisíce obcí jsou bez čistíren odpadních vod. O dotace mohou žádat do ledna

Až dvěma tisícům českých obcí chybí čistírna odpadních vod. Deset let můžou radnice žádat o dotace na jejich stavbu. Ministerstvo životního prostředí zatím mezi ně rozdělilo tři čtvrtě miliardy korun. V poslední výzvě zbývá rozdělit zhruba dvě stě milionů korun. Čas na žádosti mají obce do příštího ledna.
před 6 hhodinami

VideoAž milion korun na novou ordinaci. VZP láká lékaře do regionů s nedostatkem péče

Lékařům, kteří si v některé z oblastí, kde chybí zdravotní péče, otevřou ordinaci, nabízí Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) bonus. Praktičtí lékaři pro dospělé a zubaři dostanou 800 tisíc, pediatři až milion korun. VZP takto vloni podpořila padesát ordinací praktiků či stomatologů. Bonusy nabízí i některé další pojišťovny. Právě vyšší částky by mohly mladé lékaře motivovat, aby šli místo nemocnic do praxe a v regionu zůstali.
před 7 hhodinami

VideoBůh má rád každého člověka takového, jaký je, říká arcibiskup Přibyl

„Proč nás Bůh nevyslyší? To já nevím,“ říká v Interview speciál nový pražský arcibiskup Stanislav Přibyl, který je zároveň názoru, že všechno, co se děje, má nějaký význam. „Je naprosto normální, že se na pánaboha zlobíme,“ dodává. Sám sebe vnímá jako spíše smířlivého člověka, který se chce dohodnout, nechce však být ve své funkci beztvarý a bezbarvý. Politiky je podle něj dobré nepřeceňovat, ale chovat se k nim jako k sobě rovným. Církev nevnímá primárně jako instituci, ale jako komunitu lidí. „Bůh má rád každého člověka takového, jaký je,“ říká. Později podotýká, že manželství pro všechny církev nemůže schvalovat. Téměř hodinový rozhovor s Janou Peroutkovou zakončil hrou na varhany.
před 17 hhodinami

Nadšenci z mnoha zemí přijeli na Vyškovsko fotit parní vlak

Do prvních slunečních paprsků se v sobotu v Nemoticích na Vyškovsku nesl ostrý hvizd parní píšťaly. Jindy ospalé nádraží a jeho okolí obsadilo šedesát nadšenců s fotoaparáty a kamerami. Jakmile vjela lokomotiva zvaná Rosnička do záběru, začaly cvakat závěrky. Za nevšedním snímkem dávno ukončeného parního provozu přijeli nejen Češi, Rakušané či Němci, ale také Američan, Japonec, Francouz a tři Španělé, sdělili spoluorganizátoři fotovlaků Petr Holub a Jiří Rubín.
před 19 hhodinami
Načítání...