Úbytek ledu na pólech má dalekosáhlé důsledky. Nyní je ho rekordně málo

Arktický i antarktický mořský led v současné době prožívají rekordní období. Obě místa sdílejí historický nedostatek ledové pokrývky na hladině. Bez ní přitom není možná celá řada procesů, které zajišťují stabilní svět.

Letošní rok přináší opět řadu nových extrémů způsobených pokračující změnou klimatu. Týká se to i polárních oblastí, zejména na jižní polokouli, v oblasti Antarktidy. Tamní mořský led sice není tak rozsáhlý jako v Severním ledovém oceánu, přesto i zde pozorujeme v posledních letech výrazné úbytky. A letos v únoru, kdy bývá dosahováno ročního minima kvůli konci tamního léta, šlo o nejnižší rozsah od začátku družicového pozorování, tedy od roku 1979.

Zarážející na tom je především fakt, že předchozí minimum pocházelo z února 2022. Od té doby sice s ohledem na klesající teploty během tamního podzimu a teď už i zimy rozsah mořského ledu stoupá, nicméně zůstává stále na nejnižší úrovni pro danou roční dobu v historii pozorování.

Co se stane v Antarktidě, nezůstane v Antarktidě

Mořský led hraje zásadní roli v místních a regionálních systémech proudění a počasí, ovlivňuje intenzitu mořských proudů a rovněž podporuje mořskou biologickou rozmanitost. Nad vodou je důležitým místem pro rozmnožování a krmení tučňáků a tuleňů. Pod hladinou pak poskytuje útočiště dalším mořským živočichům.

Táním ledu se navíc roztáčí spirála takzvané pozitivní zpětné vazby – světlý led odráží dopadající sluneční paprsky. Když chybí, velkou část ze sluneční energie pohltí moře a tím se ohřívá. Teplejší moře znamená víc roztátého ledu a celý cyklus nabírá na rychlosti.

Aktuální rozsah mořského ledu kolem Antarktidy
Zdroj: nsidc.org

Mořský led má v Antarktidě ještě další důležitou roli – brání šelfové, pobřežní ledovce před účinkem mořských vln. Čím méně ledu je přítomno, tím více vlny erodují ledovce, které se pak lámou a tají. Následně dochází k většímu „stékání“ ledu z pevniny do moří. Tento původem kontinentální led pak v moři taje, což přispívá k vzestupu hladiny oceánů. A konečně, mořský led rovněž ochlazuje vzduch. Když je ho méně, vzduch je teplejší a napomáhá tání kontinentálních ledovců.

Asi nejhorší situace je v západní Antarktidě, což je oblast, jejíž tání by mohlo přispět k poměrně masivnímu nárůstu hladiny světového oceánu. Letos je zde přítomno velmi malé množství ochranného mořského ledu.

Ještě jeden faktor je důležité zmínit: při zamrzání mořské vody se hustší, slaná voda, dostává do větších hloubek, odkud pak proudí do mírnějších zeměpisných šířek a podílí se na přenosu tepla a energie v oceánech. Jinými slovy, co se stane v Antarktidě, nezůstane v Antarktidě.

Aktuální rozsah mořského ledu v Antarktidě zůstává na nejnižší úrovni pro danou roční dobu
Zdroj: nsidc.org

Na druhé straně je nutné zmínit, že dění kolem Antarktidy je poměrně komplexní a složitá záležitost, a to i vzhledem ke kratším a ne tak hustým řadám pozorování. Říci, co nás čeká v této oblasti v následujících letech, je poměrně obtížné. 

Led chybí na obou pólech

Naopak dění na severu, v Arktidě, je sledováno s větší podrobností už delší dobu. Nepřítomnost pevniny navíc zjednodušuje vysvětlení pozorovaných změn i toho, co by mohlo nastat v budoucnu. Situace v Arktidě je aktuálně mírně odlišná od dění na jihu v tom smyslu, že rozsah mořského ledu v posledních měsících je třináctý nejnižší od nástupu družic v roce 1979.

Objem mořského ledu v Arktidě je aktuálně mimořádně nízký
Zdroj: Polarportal.dk

Nicméně v posledních týdnech se tání začíná zrychlovat oproti obvyklému tempu úbytku během jara. Výrazně méně ledu je aktuálně zejména v Beaufortově moři a Baffinově zálivu, což souvisí s vlnou mimořádně teplého počasí, které v uplynulých týdnech zasáhlo Kanadu (a vede tam k masivním požárům). A extrémní vlna horkého počasí zasáhla i Sibiř a přilehlé části Arktidy.

Tenčí led je především ve východní Arktidě
Zdroj: Polarportal.dk

Jedna věc je vlastní rozsah ledu, druhá jeho tloušťka, která ovlivňuje celkový objem ledu. A tady je aktuální situace v Arktidě výrazně méně příznivá – patří k nejnižším pro začátek června v historii měření. Tloušťka ledu je aktuálně velmi malá především ve východní polovině Arktidy.

S ohledem na rekordně teplý severní Atlantik a nastupující El Niño lze čekat, že rozsah ledu bude v příštích měsících rychle klesat. A už v příští dekádě letní měsíce pravděpodobně přinesou Severní ledový oceán prakticky bez plovoucího mořského ledu, přesněji že jeho rozsah klesne pod patnáct procent minimální roční hodnoty obvyklé před 45 lety. Podle nejčerstvějších studií a modelování už tento trend nejspíš nepůjde zastavit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 39 mminutami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 18 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 20 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025
Načítání...