Úbytek ledu na pólech má dalekosáhlé důsledky. Nyní je ho rekordně málo

Arktický i antarktický mořský led v současné době prožívají rekordní období. Obě místa sdílejí historický nedostatek ledové pokrývky na hladině. Bez ní přitom není možná celá řada procesů, které zajišťují stabilní svět.

Letošní rok přináší opět řadu nových extrémů způsobených pokračující změnou klimatu. Týká se to i polárních oblastí, zejména na jižní polokouli, v oblasti Antarktidy. Tamní mořský led sice není tak rozsáhlý jako v Severním ledovém oceánu, přesto i zde pozorujeme v posledních letech výrazné úbytky. A letos v únoru, kdy bývá dosahováno ročního minima kvůli konci tamního léta, šlo o nejnižší rozsah od začátku družicového pozorování, tedy od roku 1979.

Zarážející na tom je především fakt, že předchozí minimum pocházelo z února 2022. Od té doby sice s ohledem na klesající teploty během tamního podzimu a teď už i zimy rozsah mořského ledu stoupá, nicméně zůstává stále na nejnižší úrovni pro danou roční dobu v historii pozorování.

Co se stane v Antarktidě, nezůstane v Antarktidě

Mořský led hraje zásadní roli v místních a regionálních systémech proudění a počasí, ovlivňuje intenzitu mořských proudů a rovněž podporuje mořskou biologickou rozmanitost. Nad vodou je důležitým místem pro rozmnožování a krmení tučňáků a tuleňů. Pod hladinou pak poskytuje útočiště dalším mořským živočichům.

Táním ledu se navíc roztáčí spirála takzvané pozitivní zpětné vazby – světlý led odráží dopadající sluneční paprsky. Když chybí, velkou část ze sluneční energie pohltí moře a tím se ohřívá. Teplejší moře znamená víc roztátého ledu a celý cyklus nabírá na rychlosti.

Aktuální rozsah mořského ledu kolem Antarktidy
Zdroj: nsidc.org

Mořský led má v Antarktidě ještě další důležitou roli – brání šelfové, pobřežní ledovce před účinkem mořských vln. Čím méně ledu je přítomno, tím více vlny erodují ledovce, které se pak lámou a tají. Následně dochází k většímu „stékání“ ledu z pevniny do moří. Tento původem kontinentální led pak v moři taje, což přispívá k vzestupu hladiny oceánů. A konečně, mořský led rovněž ochlazuje vzduch. Když je ho méně, vzduch je teplejší a napomáhá tání kontinentálních ledovců.

Asi nejhorší situace je v západní Antarktidě, což je oblast, jejíž tání by mohlo přispět k poměrně masivnímu nárůstu hladiny světového oceánu. Letos je zde přítomno velmi malé množství ochranného mořského ledu.

Ještě jeden faktor je důležité zmínit: při zamrzání mořské vody se hustší, slaná voda, dostává do větších hloubek, odkud pak proudí do mírnějších zeměpisných šířek a podílí se na přenosu tepla a energie v oceánech. Jinými slovy, co se stane v Antarktidě, nezůstane v Antarktidě.

Aktuální rozsah mořského ledu v Antarktidě zůstává na nejnižší úrovni pro danou roční dobu
Zdroj: nsidc.org

Na druhé straně je nutné zmínit, že dění kolem Antarktidy je poměrně komplexní a složitá záležitost, a to i vzhledem ke kratším a ne tak hustým řadám pozorování. Říci, co nás čeká v této oblasti v následujících letech, je poměrně obtížné. 

Led chybí na obou pólech

Naopak dění na severu, v Arktidě, je sledováno s větší podrobností už delší dobu. Nepřítomnost pevniny navíc zjednodušuje vysvětlení pozorovaných změn i toho, co by mohlo nastat v budoucnu. Situace v Arktidě je aktuálně mírně odlišná od dění na jihu v tom smyslu, že rozsah mořského ledu v posledních měsících je třináctý nejnižší od nástupu družic v roce 1979.

Objem mořského ledu v Arktidě je aktuálně mimořádně nízký
Zdroj: Polarportal.dk

Nicméně v posledních týdnech se tání začíná zrychlovat oproti obvyklému tempu úbytku během jara. Výrazně méně ledu je aktuálně zejména v Beaufortově moři a Baffinově zálivu, což souvisí s vlnou mimořádně teplého počasí, které v uplynulých týdnech zasáhlo Kanadu (a vede tam k masivním požárům). A extrémní vlna horkého počasí zasáhla i Sibiř a přilehlé části Arktidy.

Tenčí led je především ve východní Arktidě
Zdroj: Polarportal.dk

Jedna věc je vlastní rozsah ledu, druhá jeho tloušťka, která ovlivňuje celkový objem ledu. A tady je aktuální situace v Arktidě výrazně méně příznivá – patří k nejnižším pro začátek června v historii měření. Tloušťka ledu je aktuálně velmi malá především ve východní polovině Arktidy.

S ohledem na rekordně teplý severní Atlantik a nastupující El Niño lze čekat, že rozsah ledu bude v příštích měsících rychle klesat. A už v příští dekádě letní měsíce pravděpodobně přinesou Severní ledový oceán prakticky bez plovoucího mořského ledu, přesněji že jeho rozsah klesne pod patnáct procent minimální roční hodnoty obvyklé před 45 lety. Podle nejčerstvějších studií a modelování už tento trend nejspíš nepůjde zastavit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 13 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 14 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 15 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 16 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 20 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 22 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
3. 6. 2026
Načítání...