Úbytek ledu na pólech má dalekosáhlé důsledky. Nyní je ho rekordně málo

Arktický i antarktický mořský led v současné době prožívají rekordní období. Obě místa sdílejí historický nedostatek ledové pokrývky na hladině. Bez ní přitom není možná celá řada procesů, které zajišťují stabilní svět.

Letošní rok přináší opět řadu nových extrémů způsobených pokračující změnou klimatu. Týká se to i polárních oblastí, zejména na jižní polokouli, v oblasti Antarktidy. Tamní mořský led sice není tak rozsáhlý jako v Severním ledovém oceánu, přesto i zde pozorujeme v posledních letech výrazné úbytky. A letos v únoru, kdy bývá dosahováno ročního minima kvůli konci tamního léta, šlo o nejnižší rozsah od začátku družicového pozorování, tedy od roku 1979.

Zarážející na tom je především fakt, že předchozí minimum pocházelo z února 2022. Od té doby sice s ohledem na klesající teploty během tamního podzimu a teď už i zimy rozsah mořského ledu stoupá, nicméně zůstává stále na nejnižší úrovni pro danou roční dobu v historii pozorování.

Co se stane v Antarktidě, nezůstane v Antarktidě

Mořský led hraje zásadní roli v místních a regionálních systémech proudění a počasí, ovlivňuje intenzitu mořských proudů a rovněž podporuje mořskou biologickou rozmanitost. Nad vodou je důležitým místem pro rozmnožování a krmení tučňáků a tuleňů. Pod hladinou pak poskytuje útočiště dalším mořským živočichům.

Táním ledu se navíc roztáčí spirála takzvané pozitivní zpětné vazby – světlý led odráží dopadající sluneční paprsky. Když chybí, velkou část ze sluneční energie pohltí moře a tím se ohřívá. Teplejší moře znamená víc roztátého ledu a celý cyklus nabírá na rychlosti.

Aktuální rozsah mořského ledu kolem Antarktidy
Zdroj: nsidc.org

Mořský led má v Antarktidě ještě další důležitou roli – brání šelfové, pobřežní ledovce před účinkem mořských vln. Čím méně ledu je přítomno, tím více vlny erodují ledovce, které se pak lámou a tají. Následně dochází k většímu „stékání“ ledu z pevniny do moří. Tento původem kontinentální led pak v moři taje, což přispívá k vzestupu hladiny oceánů. A konečně, mořský led rovněž ochlazuje vzduch. Když je ho méně, vzduch je teplejší a napomáhá tání kontinentálních ledovců.

Asi nejhorší situace je v západní Antarktidě, což je oblast, jejíž tání by mohlo přispět k poměrně masivnímu nárůstu hladiny světového oceánu. Letos je zde přítomno velmi malé množství ochranného mořského ledu.

Ještě jeden faktor je důležité zmínit: při zamrzání mořské vody se hustší, slaná voda, dostává do větších hloubek, odkud pak proudí do mírnějších zeměpisných šířek a podílí se na přenosu tepla a energie v oceánech. Jinými slovy, co se stane v Antarktidě, nezůstane v Antarktidě.

Aktuální rozsah mořského ledu v Antarktidě zůstává na nejnižší úrovni pro danou roční dobu
Zdroj: nsidc.org

Na druhé straně je nutné zmínit, že dění kolem Antarktidy je poměrně komplexní a složitá záležitost, a to i vzhledem ke kratším a ne tak hustým řadám pozorování. Říci, co nás čeká v této oblasti v následujících letech, je poměrně obtížné. 

Led chybí na obou pólech

Naopak dění na severu, v Arktidě, je sledováno s větší podrobností už delší dobu. Nepřítomnost pevniny navíc zjednodušuje vysvětlení pozorovaných změn i toho, co by mohlo nastat v budoucnu. Situace v Arktidě je aktuálně mírně odlišná od dění na jihu v tom smyslu, že rozsah mořského ledu v posledních měsících je třináctý nejnižší od nástupu družic v roce 1979.

Objem mořského ledu v Arktidě je aktuálně mimořádně nízký
Zdroj: Polarportal.dk

Nicméně v posledních týdnech se tání začíná zrychlovat oproti obvyklému tempu úbytku během jara. Výrazně méně ledu je aktuálně zejména v Beaufortově moři a Baffinově zálivu, což souvisí s vlnou mimořádně teplého počasí, které v uplynulých týdnech zasáhlo Kanadu (a vede tam k masivním požárům). A extrémní vlna horkého počasí zasáhla i Sibiř a přilehlé části Arktidy.

Tenčí led je především ve východní Arktidě
Zdroj: Polarportal.dk

Jedna věc je vlastní rozsah ledu, druhá jeho tloušťka, která ovlivňuje celkový objem ledu. A tady je aktuální situace v Arktidě výrazně méně příznivá – patří k nejnižším pro začátek června v historii měření. Tloušťka ledu je aktuálně velmi malá především ve východní polovině Arktidy.

S ohledem na rekordně teplý severní Atlantik a nastupující El Niño lze čekat, že rozsah ledu bude v příštích měsících rychle klesat. A už v příští dekádě letní měsíce pravděpodobně přinesou Severní ledový oceán prakticky bez plovoucího mořského ledu, přesněji že jeho rozsah klesne pod patnáct procent minimální roční hodnoty obvyklé před 45 lety. Podle nejčerstvějších studií a modelování už tento trend nejspíš nepůjde zastavit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 8 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 10 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 13 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 17 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.