Americké ryby jsou plné věčných chemikálií, ukázal výzkum. Evropa už volá po zákazu těchto látek

PFAS neboli věčné chemikálie jsou látky, které se nedaří z přírody odstraňovat. Nový výzkum ukázal, jak moc se usazují v rybách žijících v severoamerických vodních tocích. Podle vědců představují tyto chemikálie významnou hrozbu pro veřejné zdraví.

Kdo sní jednu rybu ulovenou v americké řece nebo jezeře, dostane do těla tolik potenciálně rizikových „věčných chemikálií“, jaké by mu trvalo jinak přijmout nejméně měsíc. Ukázal to výzkum, jehož autoři prozkoumali více než 500 vodních ploch v USA.  

Chemické látky nazývané PFAS jsou neviditelné a všudypřítomné. A věčné. Poprvé se objevily ve 40. letech 20. století, když vznikla poptávka po materiálech schopných odolávat vodě a teplu. V současné době se používají například v pánvích, textiliích, protipožárních pěnách, ale i obalech na potraviny.

Jejich odolnost představuje současně i problém – časem se totiž hromadí ve vzduchu, půdě, jezerech, řekách, potravinách, pitné vodě, a dokonce i ve zvířecích a lidských tělech. Přibývá proto výzev k přísnější regulaci PFAS, které jsou stále více spojovány s řadou závažných zdravotních problémů, včetně poškození jater, vysoké hladiny cholesterolu, snížené obranyschopnosti a několika druhů rakoviny.

Smrt ukrytá v rybím těle

Aby zjistil kontaminaci PFAS v rybách, analyzoval tým vědců v letech 2013–2015 více než 500 vzorků z řek a jezer po celých Spojených státech. Výsledky teď po letech mravenčí práce v terénu vyšly v odborném časopise Environmental Research. Průměrná úroveň PFAS v rybách podle této  studie byla 9500 nanogramů na kilogram.

Téměř tři čtvrtiny zjištěných „věčných chemikálií“ přitom tvořila jediná látka – PFOS. Vědci to předpokládali, jedná se totiž o jeden z nejběžnějších materiálů tohoto typu; celkem se přitom mezi PFAS řadí přes tisíc chemických sloučenin.

Snědení pouhé jedné sladkovodní ryby se tedy podle autorů rovnalo měsíčnímu pití vody s obsahem PFOS 48 částic na bilion. Jak velké riziko to může být? Americká agentura pro ochranu životního prostředí loni snížila hladinu PFOS v pitné vodě, kterou považuje za bezpečnou, na 0,02 částic na bilion.

Celková hladina PFAS ve sladkovodních rybách byla 278krát vyšší, než jaká byla zjištěna v komerčně prodávaných rybách, uvádí studie. 

Největší chemická hrozba současnosti

David Andrews z neziskové organizace Environmental Working Group, která výzkum vedla, řekl agentuře AFP, že ho výsledky děsí – už jen proto, že sám od malička ryby lovil a rád jedl. „Už se prostě ani nemůžu podívat na rybu, aniž bych myslel na to, že je plná PFAS,“ posteskl si Andrews.

Zjištění jsou podle něj obzvláště znepokojivá vzhledem k dopadu na některé americké znevýhodněné komunity, které konzumují ryby jako zdroj bílkovin nebo ze sociálních či kulturních důvodů.

„Tenhle výzkum mě neuvěřitelně rozčiluje, protože společnosti, které PFAS vyráběly a používaly, jimi zaplevelily celý svět – a přitom za to nenesou žádnou zodpovědnost.“

Andrews volá po mnohem přísnější regulaci, která by ukončila veškeré používání PFAS, jež se nedají nahradit.

Že jde o hrozbu, která by měla zajímat každého, potvrzuje také Patrick Byrne, který zkoumá různé formy znečištění na britské Liverpool John Moores University, ale sám se na studii nepodílel. PFAS jsou podle něj „pravděpodobně největší chemickou hrozbou, které lidstvo v 21. století čelí“, uvedl pro agenturu AFP.

„Tato studie je důležitá, protože přináší první důkaz o rozsáhlém přenosu PFAS přímo z ryb na člověka,“ dodal.

Evropa má náskok

Tato studie vyšla těsně poté, co Dánsko, Německo, Nizozemsko, Norsko a Švédsko v pátek předložily Evropské agentuře pro chemické látky návrh na zákaz PFAS.

Tento návrh, jenž je „jedním z nejrozsáhlejších v historii EU“, přichází poté, co těchto pět zemí zjistilo, že PFAS nepodléhají dostatečné kontrole a že je proto nutná regulace v rámci celého bloku evropských zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
před 12 hhodinami

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 13 hhodinami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 16 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 18 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
26. 4. 2026

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
26. 4. 2026

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026
Načítání...