V Česku se potvrdil první případ opičích neštovic, řekl Seznam Zprávám šéf infektologické společnosti Pavel Dlouhý. Pacient je v pražské ÚVN.
Opičí neštovice jsou vzácné virové onemocnění podobné lidským neštovicím, obvykle ale má mírnější projevy. K přenosu je třeba podle odborníků dlouhodobý a blízký kontakt. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí v pondělí uvedlo, že riziko všeobecného rozšíření infekce v populaci je „velmi slabé“, ale je „zvýšené“ u lidí s více sexuálními partnery.
Podle Pavla Dlouhého je pražský případ potvrzený, proběhla potřebná laboratorní vyšetření. „Čekali jsme, že se u nás takový případ objeví, případy v posledních dnech přibývaly v zemích, kam čeští turisté často jezdí,“ uvedl Dlouhý.
Uklidnil veřejnost, že není potřeba propadat panice. „Nakažlivost není zdaleka taková jako u planných neštovic. Riziko nákazy v dopravě nebo ve škole a podobně je tedy jen malé,“ řekl Dlouhý. „Tento virus není příliš nebezpečný, smrt je u něj jen výjimečná,“ dodal.
Případy jsou podle něj v Evropě vázány na velmi blízký kontakt a sexuálně rizikové chování, lidé si tuto nemoc nejčastěji vozí ze zahraničních cest. Platí přitom, že kontakt musí být velmi blízký a musí trvat velmi dlouho, podle ECDC přibližně osm hodin. „Musíme varovat zejména před rizikovými sexuálními aktivitami,“ doplňuje Pavel Dlouhý.
„V tuto chvíli nebudeme doporučovat žádná výjimečná opatření, ani zvláštní léky ani očkování. Lidé by se jen měli chovat rozumně při navazování sexuálních vztahů,“ popsal.
Dlouhý odhadl, že v Česku přibudou jednotky či desítky případů. „Ale evropské autority neočekávají, že by to měly být nějaké tisíce nebo že bychom měli očekávat něco podobného, jako byl covid,“ sdělil.
Příznaky
Typické příznaky vypadají první tři dny jako chřipka. Nejprve se objeví horečka a zimnice, bolesti hlavy, svalů nebo zad. Zvětšují se lymfatické uzliny a nejčastěji třetí den po nástupu horečky se začíná objevovat vyrážka. Pupínky a puchýřky vydrží asi deset dní.
„U opičích neštovic, stejně jako u původních pravých neštovic, je většina těch pupínků ve stejné fázi,“ přiblížila vedoucí Národní referenční laboratoře (NRL) pro chřipku a nechřipková virová onemocnění Helena Jiřincová. Tím je lze odlišit od planých neštovic, při nichž se vřídky objevují postupně – nejčastěji na obličeji a končetinách – a jsou menší, zhruba do šesti milimetrů. Ty u opičích neštovic můžou mít v průměru až centimetr.
Virus opičích neštovic patří mezi ty největší lidské viry. „Částice mají velikost zhruba 250 krát 350 nanometrů. Mají charakteristický tvar kvádru,“ popsal Krsek. Právě díky tomu je možné virus snadno poznat.
Pacient se vrátil z Antverp
„Národní referenční laboratoř přijala tři vzorky od různých osob k vyšetření. Jeden z nich již určila jako předběžně pozitivní, a to metodou elektronové mikroskopie. Pro definitivní potvrzení či vyvrácení nákazy Orthopoxvirem, který způsobuje onemocnění opičími neštovicemi, je podle pravidel ECDC/WHO ještě nutné potvrdit metodou PCR nebo celogenomovou sekvenací. Definitivní výsledky tedy budou známy zřejmě příští týden,“ uvedla Jiřincová.
„Vzorek jsme začali zpracovávat dnes (úterý) kolem osmé hodiny ráno a výsledek byl uzavřen před jedenáctou hodinou. Následně jsme informovali příslušné lůžkové zařízení,“ popsal Daniel Krsek, vedoucí NRL pro průkaz infekčních agens elektronovou mikroskopií.
Diagnostické sady na přesné ověřování vzorků pomocí PCR už má Česko objednané. Ty, které dokáží rozlišit jednotlivé varianty viru opičích neštovic, by měly dorazit během středy. Odborníci tak nebudou muset čekat na potvrzení v zahraničních laboratořích.
„K pozitivně testované osobě lze za dodržení veškerých platných právních předpisů v oblasti ochrany osobních údajů v obecnější rovině uvést, že začátkem května s přáteli pobývala na hudebním festivalu v belgických Antverpách. Po návratu začala vnímat první nespecifické příznaky od zarudlých až slzících očí, přes postupný výskyt vyšších tělesných teplot od 37,5 do 39 stupňů Celsia, až po výsev bolestivých pupínků na pokožce připomínajících akné na určitých částech těla. Pupínky se postupně měnily v praskající puchýřky, které po prasknutí bolet přestaly,“ popsala za pražské hygieniky ředitelka Zdeňka Shumová.
Podle tiskového prohlášení Ústřední vojenské nemocnice je pacient v izolaci v péči infektologů a není u něj podávána žádná specifická léčba, neboť je stabilní. Léčeny jsou pouze symptomy.
- Podle SZÚ dosavadní poznatky ukazují, že přenosu nákazy nemusí při sexuálním kontaktu plně zabránit ani použití kondomu, protože nákaza opičími neštovicemi se může drobnými kapénkami při déle trvajícím úzkém tělesném kontaktu přenést také respirační cestou.
Shumová sdělila, že všem identifikovaným rizikovým kontaktům nemocné osoby bude ze strany pražské hygienické stanice jako součást protiepidemických opatření nařízena karanténa. Rizikové kontakty budou dále poučeny, aby po dobu 21 dnů od posledního kontaktu s nemocnou osobou pečlivě monitorovaly svůj zdravotní stav – měřily si pravidelně teplotu a věnovaly pozornost výskytu všech případných příznaků, které jsou ohledně onemocnění opičími neštovicemi známé. Rizikové kontakty se v průběhu uvedených 21 dnů musí zdržet veškerých sexuálních a tělesných kontaktů s dalšími osobami, nesmí darovat krev a jiné krevní deriváty.
V případě výskytu příznaků onemocnění jim bude doporučena okamžitá samoizolace s výjimkou účasti na lékařském vyšetření či laboratorním testování a dále bezprostřední informování registrujícího praktického lékaře. Osoby v riziku onemocnění by dále až do okamžiku definitivního vyloučení nákazy měly omezit osobní kontakty s malými dětmi, těhotnými ženami a osobami se sníženou imunitou.
„Letěl ve skupině dvaceti až třiceti osob. On sám přesně neví, takže prověřování se zatím bude týkat těchto osob,“ uvedla hlavní hygienička Pavla Svrčinová. Dodala, že dle jejích informací zřejmě nedošlo k významnému kontaktu v jeho práci.
Opičí neštovice se šíří Evropou
V Evropě se nemoc objevila například v Dánsku, Skotsku, Španělsku, v Itálii, Slovinsku či Rakousku. Počty potvrzených případů opičích neštovic se podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) k úterku blíží dvěma stům, eviduje také desítky podezření na tuto nemoc v minimálně devatenácti zemích, kde se toto onemocnění běžně nevyskytuje.
První případ zachytili zdravotníci v roce 1970 v Kongu. Od té doby se v oblasti rovníkové Afriky nemoc pravidelně vrací. Jen v Kongu laboratoře od začátku roku odhalily přes dvanáct set nemocných. Podle údajů z afrického kontinentu je smrtnost asi 3,6 procenta.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob uvedl, že neexistují údaje o tom, zda vakcíny proti pravým neštovicím chrání i proti opičím neštovicím. Odborníci ale usuzují, že díky podobnosti viru by účinné být mohly, uvedl předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. Lidé očkovaní v Česku před rokem 1980, kdy plošná vakcinace skončila, ale podle něj už prakticky žádnou ochranu nemají.
