Lékaři poprvé objevili mikroplasty hluboko v lidských plicích

Vědci poprvé popsali, že znečištění mikroplasty se může ukládat hluboko v plicích živých lidí. Miniaturní částice z umělých hmot se našly v nové studii téměř ve všech analyzovaných vzorcích.

Vědci uvedli, že znečištění mikroplasty je teď už prakticky všudypřítomné, takže se mu člověk nemůže vyhnout. A to podle nich znamená, že roste také riziko, které mohou tyto částice představovat pro lidské zdraví.

  • Mikroplasty je obecné označení užívané pro různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po pět milimetrů, které se vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu jako součást jejich znečištění.
  • Mikroplasty tvoří směs vláken, kuliček či zlomků nepravidelného tvaru, z nichž část je záměrně v takové podobě vyráběna (primární mikroplasty), ale většina vzniká postupným nalámáním, fragmentací větších kusů plastů (sekundární mikroplasty). Tyto mikroplasty se posléze hromadí v oceánech.
  • Nanoplasty jsou těmi nejmenšími druhy mikroplastů, jedná se o částice menší než 20 mikrometrů. Existuje řada podezření, že právě ony mohou působit nejhorší škody kvůli schopnosti pronikat různými biologickými bariérami.

Vzorky lékaři odebrali z tkáně třinácti pacientům, kteří podstoupili operaci. Mikroplasty byly nalezeny u jedenácti z nich. Nejčastějšími částicemi byly polypropylen, používaný v plastových obalech a trubkách, a PET, používaný v plastových lahvích.

Mikroplasty se už v lidských plicích v minulosti našly – dvě předchozí studie zjistily podobně vysokou míru mikroplastů v plicní tkáni odebrané při pitvách. Tentokrát je to ale poprvé, kdy se povedlo prokázat, že se v takto vysokém množství mohou vyskytovat také v plicní tkáni živých lidí. Studie vyšla v odborném časopise Science of The Total Environment.

Už delší dobu se ví, že lidé tyto drobné částice vdechují, ale konzumují je i prostřednictvím potravin a vody. A současně některé výzkumy ukázaly, že zaměstnanci, kteří jsou delší dobu vystavení vysokému množství mikroplastů, bývají častěji nemocní.

Letos v březnu byly mikroplasty poprvé nalezeny v lidské krvi, což ukazuje, že tyto mikroskopické částice mohou touto cestou putovat po celém těle a mohou se tedy i usazovat v nejrůznějších orgánech. Reálný dopad na lidské zdraví ale zatím není známý. Vědci jsou přesto znepokojení, protože v laboratorním prostředí už poškození lidských buněk mikroplasty pozorovali. 

„Neočekávali jsme, že najdeme největší počet částic v dolních oblastech plic nebo částice takových rozměrů, jaké jsme našli,“ popsala hlavní autorka studie Laura Sadofská z lékařské fakulty univerzit v Hullu a Yorku ve Velké Británii. „Je to překvapivé, protože dýchací cesty jsou v dolních částech plic menší a očekávali bychom, že částice těchto velikostí budou odfiltrovány nebo zachyceny dříve, než se dostanou takhle hluboko.“

Podle této lékařky nové údaje představují významný pokrok, který přináší spoustu informací v oblastech znečištění ovzduší, mikroplastů a lidského zdraví. Mohly by se dát využít k vytvoření reálných podmínek pro laboratorní experimenty, které by dokázaly reálně popsat, jak velkou hrozbu pro liské zdraví mikroplasty představují.

Problém jménem mikroplasty

Do životního prostředí se vypouští obrovské množství plastového odpadu a mikroplasty znečišťují celou planetu, od vrcholu Mount Everestu až po nejhlubší oceány. Mikroplasty byly nalezeny v placentách těhotných žen a u březích potkanů rychle pronikají plícemi do srdce, mozku a dalších orgánů plodů.

Nedávný přehled vyhodnotil riziko vzniku rakoviny a dospěl k závěru: „Je naléhavě zapotřebí podrobnějšího výzkumu toho, jak mikroplasty a nanoplasty ovlivňují struktury a procesy v lidském těle a zda a jak mohou transformovat buňky a vyvolávat karcinogenezi, zejména s ohledem na exponenciální nárůst výroby plastů.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skupina vědců zpochybňuje výzkumy o množství mikroplastů v lidském těle

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 38 mminutami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 3 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 17 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 19 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026
Načítání...