Vědci stvořili magnetický robotický sliz. Mohl by pomáhat léčit zalknutí

Vědci vyvinuli pohyblivý magnetický sliz, který dokáže obepnout malé předměty a protáhnout se nejrůznějšími skulinami. V budoucnu by mohl pomoci například při spolknutí nebezpečných předmětů.

Na sociálních sítích si vynález vysloužil přirovnání k hmotě z komediálního filmu Flubber z devadesátých let, ale i označení jako „magnetické lejno“. Spoluvynálezce slizu Li Čang z univerzity v Hongkongu ujistil, že se jedná o opravdový vědecký objev; ve studii zveřejněné v odborném časopise Advanced Functional Materials je popsán jako „magnetický robotický sliz“.

„Konečným cílem je ho nasadit jako robota,“ ujišťuje vědec. Hmota, která se někdy chová jako pevná, jindy jako kapalná látka, však zatím není schopná fungovat nezávisle. Sliz ovládaný magnety je také vodivý a může najít uplatnění při propojení elektrod, tvrdí jeho vynálezci.

Jako magnetický škrob

Hmota se skládá ze syntetického polymeru, boraxu –⁠ používaného mimo jiné v čisticích prostředcích –⁠ a částeček neodymového magnetu.

„Je to podobné, jako když doma smícháte škrob s vodou,“ říká Li Čang s odkazem na v posledních letech populární domácí výrobu slizu. Konkrétní plány na použití v lékařství zatím výzkumný tým nemá, jejich sliz by ale mohl být vhodný pro využití v trávicím ústrojí, například při spolknutí nebezpečných předmětů.

Nebezpečný pro tělo je nyní ale i sliz samotný, dodávají výzkumníci. Řešením by bylo například hmotu obalit ochrannou vrstvou oxidu křemičitého.

„Bezpečnost (slizu) by také zaležela na tom, jak dlouho by v těle zůstal,“ podotkl Li Čang. Současná nevábná, tmavě hnědá barva by se do budoucna mohla vyřešit využitím barviv, dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 13 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
před 15 hhodinami

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
před 16 hhodinami

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
před 17 hhodinami

V Číně operovali s lokální anestezií už před 600 lety. Využívali vlčí mor

Už ve středověku se v Číně za dynastie Ming snažili tehdejší zdravotníci o operaci tak, aby pacienti netrpěli bolestí. Používali k tomu rostliny, které dokázali pomocí příslušné reakce zbavit jejich jinak smrtící toxicity. Použité anestetikum nyní vědci identifikovali s využitím moderních technologií.
před 20 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
10. 6. 2026

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
10. 6. 2026

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
10. 6. 2026
Načítání...