Vědci stvořili magnetický robotický sliz. Mohl by pomáhat léčit zalknutí

Vědci vyvinuli pohyblivý magnetický sliz, který dokáže obepnout malé předměty a protáhnout se nejrůznějšími skulinami. V budoucnu by mohl pomoci například při spolknutí nebezpečných předmětů.

Na sociálních sítích si vynález vysloužil přirovnání k hmotě z komediálního filmu Flubber z devadesátých let, ale i označení jako „magnetické lejno“. Spoluvynálezce slizu Li Čang z univerzity v Hongkongu ujistil, že se jedná o opravdový vědecký objev; ve studii zveřejněné v odborném časopise Advanced Functional Materials je popsán jako „magnetický robotický sliz“.

„Konečným cílem je ho nasadit jako robota,“ ujišťuje vědec. Hmota, která se někdy chová jako pevná, jindy jako kapalná látka, však zatím není schopná fungovat nezávisle. Sliz ovládaný magnety je také vodivý a může najít uplatnění při propojení elektrod, tvrdí jeho vynálezci.

Jako magnetický škrob

Hmota se skládá ze syntetického polymeru, boraxu –⁠ používaného mimo jiné v čisticích prostředcích –⁠ a částeček neodymového magnetu.

„Je to podobné, jako když doma smícháte škrob s vodou,“ říká Li Čang s odkazem na v posledních letech populární domácí výrobu slizu. Konkrétní plány na použití v lékařství zatím výzkumný tým nemá, jejich sliz by ale mohl být vhodný pro využití v trávicím ústrojí, například při spolknutí nebezpečných předmětů.

Nebezpečný pro tělo je nyní ale i sliz samotný, dodávají výzkumníci. Řešením by bylo například hmotu obalit ochrannou vrstvou oxidu křemičitého.

„Bezpečnost (slizu) by také zaležela na tom, jak dlouho by v těle zůstal,“ podotkl Li Čang. Současná nevábná, tmavě hnědá barva by se do budoucna mohla vyřešit využitím barviv, dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
před 10 hhodinami

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 19 hhodinami

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 20 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 21 hhodinami

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 21 hhodinami

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
10. 9. 2026

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.