V genetickém výzkumu stále není dořešená otázka, jak soukromá je dědičná informace člověka, řekl genetik a bývalý předseda Akademie věd ČR Václav Pačes, který 2. února slaví 80. narozeniny. Pačes také uvedl, že se v posledních letech zlepšila integrace tuzemského výzkumu do celosvětové vědy. Podotkl však, že je v Česku výzkum rozdrobený grantovým systémem a je třeba posílit institucionální podporu výzkumných organizací – čili peníze na rozvoj.
Genetik Pačes slaví osmdesátiny. Řeší, jak moc soukromá je genetická informace člověka
„Podle všeobecného názoru nelze měnit dědičnou informaci zárodečných buněk, například lidských embryí. Tam by hrozilo neregulované šíření změn v populaci s nepředvídatelnými důsledky,“ uvedl vědec na dotaz ohledně určení hranic v manipulaci s genomem.
„Na druhé straně není třeba regulovat zásahy do tělních nezárodečných buněk. Takové změny by se týkaly jen jednotlivce. Bylo by to podobné transplantaci orgánů, ovšem na molekulární úrovni – tedy transplantace genů,“ vysvětlil genetik.
Pačes zdůraznil, že stále není dořešená otázka, jak soukromá je dědičná informace člověka, zda lze cílené změny v dědičné informaci patentovat a jak tyto postupy promítnout do legislativy a zajistit, aby byly globálně platné.
Na otázku ohledně důležitých momentů vlastní vědecké kariéry Pačes řekl, že asi každý vědec chce učinit nějaký převratný objev. „To se povede málokomu – a mně se to nepovedlo. Ale celý život jsem pracoval pilně a přece jen jsem nějaké zajímavé poznatky získal,“ uvedl genetik.
„Někteří si cení toho, že má skupina byla druhá na světě, která v roce 1986 dokončila přečtení celého genomu jednoho organizmu – viru PZA. Já si ale nejvíc cením výsledků, které jsem získal při práci na své dizertaci v letech 1965 až 1968. Bylo to objasnění mechanizmu působení jednoho antimetabolitu nukleových kyselin,“ dodal Pačes.
Věda je dobrodužství
K tomu, co má na své práci rád, sdělil, že věda je dobrodružství. „Objevujete něco nového. Zpravidla se nejedná o žádný velký objev, ale i malý pokrok vede k uspokojení,“ konstatoval vědec. Ke své současné práci Pačes uvedl, že je členem skupiny Genomiky a bioinformatiky Ústavu molekulární genetiky AV, kterou kdysi založil a působí také jako generální sekretář Evropské federace biochemických společností.
Ohledně změn ve vědeckém prostředí od dob, kdy byl v letech 2005 až 2009 předsedou Akademie věd, Pačes řekl, že se velmi zlepšila integrace tuzemského výzkumu do celosvětové vědy. „Je to důležité zejména pro mladé vědce a vědkyně. Ti dnes plynně hovoří anglicky, to se také zlepšuje. Bohužel nám tento vývoj kazí covid a ještě více brexit. Spojené království opustilo Erasmus, jeden z nejlepších evropských projektů,“ poznamenal.
K systému tuzemského výzkumu pak také uvedl, že by se Česko mělo inspirovat přístupem Izraele, Dánska a Finska. „To jsou státy podobné velikosti. Tam se do výzkumu investuje víc než u nás,“ řekl Pačes. „Ale výše státní a soukromé podpory není to nejdůležitější. U nás se nedůvěřuje vědcům, že poctivě hospodaří s finanční podporou, například s granty. Kolem grantů je hodně administrativy, dokonce bych řekl byrokracie. Mnoho úsilí a talentu vědců je tím zmařeno,“ zdůraznil.
„Také bychom potřebovali posílit financování institucí, třeba i na úkor grantů. Přílišný důraz na granty vede k rozdrobení témat a k obtížné koordinaci práce. Ale já věřím, že k tomu dojdeme,“ uzavřel vědec.
