V genetickém výzkumu stále není dořešená otázka, jak soukromá je dědičná informace člověka, řekl genetik a bývalý předseda Akademie věd ČR Václav Pačes, který 2. února slaví 80. narozeniny. Pačes také uvedl, že se v posledních letech zlepšila integrace tuzemského výzkumu do celosvětové vědy. Podotkl však, že je v Česku výzkum rozdrobený grantovým systémem a je třeba posílit institucionální podporu výzkumných organizací – čili peníze na rozvoj.
„Podle všeobecného názoru nelze měnit dědičnou informaci zárodečných buněk, například lidských embryí. Tam by hrozilo neregulované šíření změn v populaci s nepředvídatelnými důsledky,“ uvedl vědec na dotaz ohledně určení hranic v manipulaci s genomem.
„Na druhé straně není třeba regulovat zásahy do tělních nezárodečných buněk. Takové změny by se týkaly jen jednotlivce. Bylo by to podobné transplantaci orgánů, ovšem na molekulární úrovni – tedy transplantace genů,“ vysvětlil genetik.
Pačes zdůraznil, že stále není dořešená otázka, jak soukromá je dědičná informace člověka, zda lze cílené změny v dědičné informaci patentovat a jak tyto postupy promítnout do legislativy a zajistit, aby byly globálně platné.
Na otázku ohledně důležitých momentů vlastní vědecké kariéry Pačes řekl, že asi každý vědec chce učinit nějaký převratný objev. „To se povede málokomu – a mně se to nepovedlo. Ale celý život jsem pracoval pilně a přece jen jsem nějaké zajímavé poznatky získal,“ uvedl genetik.
„Někteří si cení toho, že má skupina byla druhá na světě, která v roce 1986 dokončila přečtení celého genomu jednoho organizmu – viru PZA. Já si ale nejvíc cením výsledků, které jsem získal při práci na své dizertaci v letech 1965 až 1968. Bylo to objasnění mechanizmu působení jednoho antimetabolitu nukleových kyselin,“ dodal Pačes.
Věda je dobrodužství
K tomu, co má na své práci rád, sdělil, že věda je dobrodružství. „Objevujete něco nového. Zpravidla se nejedná o žádný velký objev, ale i malý pokrok vede k uspokojení,“ konstatoval vědec. Ke své současné práci Pačes uvedl, že je členem skupiny Genomiky a bioinformatiky Ústavu molekulární genetiky AV, kterou kdysi založil a působí také jako generální sekretář Evropské federace biochemických společností.
Ohledně změn ve vědeckém prostředí od dob, kdy byl v letech 2005 až 2009 předsedou Akademie věd, Pačes řekl, že se velmi zlepšila integrace tuzemského výzkumu do celosvětové vědy. „Je to důležité zejména pro mladé vědce a vědkyně. Ti dnes plynně hovoří anglicky, to se také zlepšuje. Bohužel nám tento vývoj kazí covid a ještě více brexit. Spojené království opustilo Erasmus, jeden z nejlepších evropských projektů,“ poznamenal.
K systému tuzemského výzkumu pak také uvedl, že by se Česko mělo inspirovat přístupem Izraele, Dánska a Finska. „To jsou státy podobné velikosti. Tam se do výzkumu investuje víc než u nás,“ řekl Pačes. „Ale výše státní a soukromé podpory není to nejdůležitější. U nás se nedůvěřuje vědcům, že poctivě hospodaří s finanční podporou, například s granty. Kolem grantů je hodně administrativy, dokonce bych řekl byrokracie. Mnoho úsilí a talentu vědců je tím zmařeno,“ zdůraznil.
„Také bychom potřebovali posílit financování institucí, třeba i na úkor grantů. Přílišný důraz na granty vede k rozdrobení témat a k obtížné koordinaci práce. Ale já věřím, že k tomu dojdeme,“ uzavřel vědec.
