Genetik Pačes slaví osmdesátiny. Řeší, jak moc soukromá je genetická informace člověka

V genetickém výzkumu stále není dořešená otázka, jak soukromá je dědičná informace člověka, řekl genetik a bývalý předseda Akademie věd ČR Václav Pačes, který 2. února slaví 80. narozeniny. Pačes také uvedl, že se v posledních letech zlepšila integrace tuzemského výzkumu do celosvětové vědy. Podotkl však, že je v Česku výzkum rozdrobený grantovým systémem a je třeba posílit institucionální podporu výzkumných organizací – čili peníze na rozvoj.

„Podle všeobecného názoru nelze měnit dědičnou informaci zárodečných buněk, například lidských embryí. Tam by hrozilo neregulované šíření změn v populaci s nepředvídatelnými důsledky,“ uvedl vědec na dotaz ohledně určení hranic v manipulaci s genomem.

„Na druhé straně není třeba regulovat zásahy do tělních nezárodečných buněk. Takové změny by se týkaly jen jednotlivce. Bylo by to podobné transplantaci orgánů, ovšem na molekulární úrovni – tedy transplantace genů,“ vysvětlil genetik.

Pačes zdůraznil, že stále není dořešená otázka, jak soukromá je dědičná informace člověka, zda lze cílené změny v dědičné informaci patentovat a jak tyto postupy promítnout do legislativy a zajistit, aby byly globálně platné.

Na otázku ohledně důležitých momentů vlastní vědecké kariéry Pačes řekl, že asi každý vědec chce učinit nějaký převratný objev. „To se povede málokomu – a mně se to nepovedlo. Ale celý život jsem pracoval pilně a přece jen jsem nějaké zajímavé poznatky získal,“ uvedl genetik.

„Někteří si cení toho, že má skupina byla druhá na světě, která v roce 1986 dokončila přečtení celého genomu jednoho organizmu – viru PZA. Já si ale nejvíc cením výsledků, které jsem získal při práci na své dizertaci v letech 1965 až 1968. Bylo to objasnění mechanizmu působení jednoho antimetabolitu nukleových kyselin,“ dodal Pačes.

Věda je dobrodužství

K tomu, co má na své práci rád, sdělil, že věda je dobrodružství. „Objevujete něco nového. Zpravidla se nejedná o žádný velký objev, ale i malý pokrok vede k uspokojení,“ konstatoval vědec. Ke své současné práci Pačes uvedl, že je členem skupiny Genomiky a bioinformatiky Ústavu molekulární genetiky AV, kterou kdysi založil a působí také jako generální sekretář Evropské federace biochemických společností.

Ohledně změn ve vědeckém prostředí od dob, kdy byl v letech 2005 až 2009 předsedou Akademie věd, Pačes řekl, že se velmi zlepšila integrace tuzemského výzkumu do celosvětové vědy. „Je to důležité zejména pro mladé vědce a vědkyně. Ti dnes plynně hovoří anglicky, to se také zlepšuje. Bohužel nám tento vývoj kazí covid a ještě více brexit. Spojené království opustilo Erasmus, jeden z nejlepších evropských projektů,“ poznamenal.

K systému tuzemského výzkumu pak také uvedl, že by se Česko mělo inspirovat přístupem Izraele, Dánska a Finska. „To jsou státy podobné velikosti. Tam se do výzkumu investuje víc než u nás,“ řekl Pačes. „Ale výše státní a soukromé podpory není to nejdůležitější. U nás se nedůvěřuje vědcům, že poctivě hospodaří s finanční podporou, například s granty. Kolem grantů je hodně administrativy, dokonce bych řekl byrokracie. Mnoho úsilí a talentu vědců je tím zmařeno,“ zdůraznil.

„Také bychom potřebovali posílit financování institucí, třeba i na úkor grantů. Přílišný důraz na granty vede k rozdrobení témat a k obtížné koordinaci práce. Ale já věřím, že k tomu dojdeme,“ uzavřel vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci rozlišili čtyři podtypy autismu, objev může vést k cílenější péči

Nová mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Nature Genetics rozlišuje čtyři geneticky odlišné skupiny poruch autistického spektra. Vědci z Duke University analyzovali data od více než pěti tisíc dětí s autismem a jejich sourozenců. Podle nich by objev mohl přispět k personalizovanější péči.
před 6 hhodinami

V Jižní Koreji objevili čtyři neznámé druhy štírků s masivními makadly

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.
před 11 hhodinami

Dobrovolničila už čtvrtina Čechů, ročně má tato pomoc hodnotu desítek miliard

Pomáhat ve svém volném čase ostatním se v tuzemsku stává stále častějším „koníčkem“. Nová rozsáhlá zpráva popisuje, jak taková (dobro)činnost pomáhá.
včeraAktualizovánovčera v 18:42

Velcí kopytníci výrazně snižují počty klíšťat, ukázala česká studie

Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v tuzemsku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.
včera v 12:23

Přes stoupající počet živelních katastrof plánuje vláda USA zásadní omezení peněz pro meteorology

Spojené státy se potýkají s řadou přírodních katastrof od povodní přes tornáda až po hurikány. Meteorologové umí snižovat jejich dopady, ale přesto, že těchto událostí kvůli změně klimatu přibývá, se americká vláda Donalda Trumpa snaží snižovat finance pro vědce.
včera v 11:49

Evropská komise představila kodex pro AI. Řeší autorská práva i bezpečnost

Evropská komise tento týden zveřejnila nový dobrovolný kodex postupů pro poskytovatele výkonných systémů umělé inteligence (AI), jehož cílem je vyjasnit povinnosti vyplývající z nových unijních pravidel, takzvaného Aktu o AI. Kodex se týká takzvaných generativních modelů AI, jako jsou ChatGPT od OpenAI, Claude od společnosti Anthropic nebo Gemini od Googlu.
včera v 11:02

Neandertálci zpracovaná kost jeskynního lva je jako „švýcarský armádní nůž“ doby kamenné

Víceúčelový nástroj nalezený v belgické jeskyni zvyšuje povědomí o tom, jak inteligentní byli neandertálci. Kromě toho je zajímavý také tím, že kosti jeskynních lvů tito pravěcí lidé podle všeho jinak nevyužívali.
včera v 07:20

Kosti z Národního muzea patří slavnému baroknímu lékaři, zjistili vědci

Tým českých odborníků identifikoval ostatky významné barokní osobnosti, lékaře, šlechtice a rektora Univerzity Karlovy Jana Františka Löwa z Erlsfeldu. Na objevu se podíleli antropologové Národního muzea, Kriminalistický ústav Policie ČR, Ústav soudního lékařství Ústřední vojenské nemocnice, archiváři a také knihovníci.
10. 7. 2025
Načítání...