Červenec byl nejteplejší měsíc od roku 1880, potvrdili američtí vědci

Letošní červenec byl na Zemi vůbec nejteplejším měsícem v historii měření, která sahá do roku 1880. Informovali o tom američtí meteorologové, kteří tak potvrdili předchozí zprávu svých evropských kolegů z programu Copernicus.

Podle amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA) byl letošní červenec o 0,95 stupně Celsia teplejší, než činí teplotní průměr pro tento měsíc za 20. století. Dosavadní rekordně nejteplejší měsíc, kterým byl červenec 2016, překonal ale jen těsně – o 0,03 stupně Celsia.

Podobné číslo zveřejnili už začátkem srpna evropští vědci z programu Copernicus: teploty byly podle nich letos v červenci v průměru o 0,04 stupně Celsia vyšší než v červenci před třemi lety. Pokud budou pokračovat emise skleníkových plynů, budou padat další rekordy, varoval šéf programu Copernicus Jean-Noël Thépaut.

Teploty v červenci 2019 vůči průměrům
Zdroj: NOAA

S přepisováním tabulek teplotních rekordů se čekalo právě na potvrzení od amerických meteorologů.

Evropští vědci již dříve upozornili, že jiná pracoviště mohou vzhledem k velmi těsnému překonání rekordu dojít k odlišným výsledkům. „Rozdíl je tak malý, že je možné, že ostatní pracoviště, která používají trochu jiné metody, nedojdou ke stejnému závěru,“ uvádí se v prohlášení šéfa programu Copernicus.

Červeně jsou vyznačené průměrné hranice ledu, bíle ty letošní
Zdroj: NOAA

Experti už předem očekávali, že se červenec zařadí k nejteplejším měsícům v novodobé historii, a to zejména kvůli vlnám veder, které zasáhly velkou část Evropy i USA.

Na řadě míst padaly v červenci národní či oblastní rekordy, více než 40 stupňů Celsia naměřili meteorologové i na severu Německa, v Belgii či Nizozemsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 8 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 10 hhodinami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 11 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 12 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 14 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 15 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
16. 6. 2026

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
16. 6. 2026
Načítání...