Hajabusa 2 hlásí úspěch. Japonská sonda podruhé dosedla na asteroid

Japonská sonda Hajabusa 2 podruhé úspěšně dosedla na povrch asteroidu Ryugu. Jejím úkolem tentokrát bylo odebrat vzorky materiálu, který byl vyvržen při dubnovém vytváření umělého kráteru. O úspěchu mise na Twitteru informovala japonská kosmická agentura JAXA. Asteroid je momentálně od Země vzdálen zhruba 244 milionů kilometrů.

Vědci věří, že se při nynějším i prvním únorovém sestupu podařilo získat vzorky, které později budou moci prozkoumat. „Byl to úspěch, obrovský úspěch ve všech naplánovaných krocích,“ uvedl Takaši Kubota z mise Hajabusa 2 pro agenturu AP.

Už na počátku dubna vypálila japonská sonda dvoukilový měděný projektil, který na asteroidu vytvořil kráter, z nějž měla požadované vzorky odebrat. Jestli se jí ale na asteroid podaří podruhé dosednout, nebylo jasné.

Vedení mise zvažovalo konzervativní přístup, pokud by se totiž druhý sestup nepodařil a došlo k havárii, zpět na Zemi by Hajabusa 2 nedonesla ani vzorky z prvního odběru z února tohoto roku. Nakonec se ale JAXA rozhodla, že zariskuje a na povrch tělesa ji pošle.

Sonda ovšem nedosedla přímo do vyhloubeného kráteru, ale zhruba dvacet metrů od něj. Sestup k asteroidu zahájila už ve středu, těsně k povrchu se přiblížila v brzkých ranních hodinách ve čtvrtek. Vzorky horniny odebrala pomocí sběrné hubice, skrze níž se na okamžik dotkla povrchu asteroidu.

Jestli ale vzorky na Zemi skutečně doputují, není jasné. Nemají totiž k dispozici zařízení, které by potvrdilo přítomnost materiálu v úložném pouzdře. Zdali v tomto úkolu mise uspěla, se odborníci dozví až ke konci příštího roku, kdy se sonda vrátí k Zemi.

Vesmírem už Hajabusa 2 cestuje čtyři a půl roku. Loni v červnu dorazila k povrchu asteroidu Ryugu. Od té doby na něm vysadila kontejner s dvojicí robotů a také německý přistávací modul. Během tohoto léta má vypustit ještě druhý kontejner s dalším robotem.

  • Hajabusa znamená japonsky sokol stěhovavý.
  • Ryugu znamená dračí palác. V japonské mytologii to je mytický zámek, který leží pod hladinou. V lidové pohádce ho na zádech želvy navštíví rybář a vrátí se z něj se záhadnou krabicí. Podobně, jako se vrátí se vzorky Hajabusa 2.

Aktuální mise je už druhým projektem JAXA, který zkoumá asteroidy a sbírá z nich vzorky. První sondu japonští vědci vypustili v roce 2003 a její let byl úspěšný, i když návrat zkomplikovaly technické problémy. Pouzdro se vzorky nakonec na Zemi přistálo v polovině roku 2010.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 5 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 8 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 13 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...