Máme svatý grál v boji proti virům, oznámili vědci z Hongkongu

Vědci z Hongkongu oznámili, že dospěli k přelomu v léčbě nakažlivých onemocnění. S úspěchem otestovali chemickou látku AM580, která by měla být schopná útoku na samotnou podstatu toho, co dělá virus virem. Otevřela se tak cesta k medikamentu, jenž by posloužil k širokému úderu proti virovým onemocněním – namísto úžeji cílených vakcín.

V posledních letech se začaly světem šířit nemoci, které byly neznámé, ale současně jsou značně nebezpečné – ať už jsou to různé kmeny ptačí chřipky, blízkovýchodní respirační syndrom MERS nebo těžký akutní respirační syndrom SARS.

Kvůli globalizaci se tato onemocnění šíří stále rychleji, není proti nim ale obrany až do doby, než vznikne vakcína. To ovšem může trvat i několik let, virus navíc může v mezičase zmutovat na jiný kmen, proti němuž už vakcína účinná nebude.

Vědci proto hledají cesty, jak nemoci způsobované viry porazit rychleji. Řešení by mohla představovat „širokospektrální antivirotika“, která pokládají za svatý grál na pomyslné křížové výpravě proti virům. Na rozdíl od vakcín, které se umí vypořádat jen s jedním kmenem viru, jsou totiž tyto nové látky schopné útočit na širokou škálu virů. A významný krok na tomto bitevním poli nyní učinili experti z Hongkongu. 

Zastavit chřipkové viry, SARS i ziku

Vědecký tým použil chemikálii AM580 a její účinky už i otestoval, byť pouze na myších. Experimenty trvaly dva roky a byly víc než úspěšné, protože zastavily množení řady virů – chřipkové H1N1, H5N1 a H7N9, ale také ty, které způsobují nemoci SARS a MERS. A dokonce byly stejně účinné proti viru zika a Enteroviru71.

„Tohle je něco, čemu říkáme širokospektrální antivirové léčivo. Zabíjí množství virů,“ komentoval dokončený výzkum jeho hlavní autor, mikrobiolog Yuen Kwok-yung. „Je to velmi důležité pro včasnou kontrolu epidemie.“

Podle hongkongské zprávy je nová chemikálie „velice účinná v narušení životního cyklu virů“ a v budoucnu by se mohla dát využít jako širokospektrální léčivo proti virovým onemocněním – a to dokonce i proti virům, které lidstvo ještě vůbec nezná.

Naděje z Japonska

Asijský výzkum vychází z práce virologů, kteří se zaměřují na nepřímé útoky, tedy na výzkum léků, které necílí přímo na virus. Místo toho sledují látky, které narušují způsob, jakým viry dokážou využívat klíčově důležité mastné kyseliny (neboli lipidy) v buňkách, aby se s jejich pomocí množily. 

Dalším krokem čínských výzkumníků bude testování na dalších laboratorních zvířatech; na řadu nyní přijdou prasata a primáti, tedy tvorové, kteří jsou člověku geneticky bližší než myši. Princip, se kterým AM580 šíření virů zastavovala, by sice měl fungovat stejně u všech savců, ale aby mohl výzkum pokračovat, je třeba to ověřit. Hongkongští vědci však svému výzkumu věří – nechali si ho už patentovat v USA.

Derivát látky AM580 navíc není pro virology zcela nový. V Japonsku ho už použili k léčbě rakoviny, což jen zvyšuje pravděpodobnost, že pro člověka nebude tato látka toxická.

Americký virolog Benjamin Neuman, který se věnuje stejné oblasti bádání, ale varuje před předčasným nadšením. Tato antivirotika totiž podobně jako některé chemoterapie  nepřátelské organismy de facto vyhladoví.

To poškozuje buňky v lidském těle, a i když se mohou opravit, není doposud jasné, jestli na to bude mít člověk dost energie. Vědci tedy budou muset velice pečlivě prozkoumat, v jaké situaci tyto látky používat – jinak by se totiž mohly objevit větší problémy, než způsobuje samotná nemoc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rektorem Univerzity Palackého v Olomouci bude Michael Kohajda

Univerzitu Palackého (UP) v Olomouci následující čtyři roky coby rektor povede dosavadní proděkan právnické fakulty Michael Kohajda. Je také poslancem za KDU-ČSL. Rektorem jej ve středu zvolil Akademický senát UP ve druhém kole, kde porazil Tomáše Opatrného z katedry optiky přírodovědecké fakulty. O funkci se ucházelo šest kandidátů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vědci z MIT vymysleli nový způsob výroby čpavku. Práci odvede „Továrna Země“

Bez čpavku by neexistovala moderní civilizace. Je klíčový v dusíkatých hnojivech pro moderní zemědělství, bez něj by se nedalo nasytit lidstvo. Teď skupina vědců z prestižní americké univerzity MIT vymyslela způsob, jak ho vyrábět bez elektřiny a mnohem ekologičtěji.
před 12 hhodinami

Důkazy podpořily hypotézu o megapovodni, která zavodnila Středozemní moře

Před miliony lety Středozemní moře vyschlo. Stala se z něj solná pláň, v níž nemohlo nic přežít. Ale pak do ní pronikly vody Atlantského oceánu. Podle nové studie ne pomalu a postupně, ale rychlou a masivní povodní.
před 14 hhodinami

Bělení korálů u Austrálie je katastrofální, konstatuje studie

Australští vědci popsali, jak rozsáhlé je takzvané bělení nebo blednutí korálů na Velkém bariérovém útesu. Označili ho za katastrofální. Útesu se přitom toto blednutí, které významně přispívá k úmrtnosti korálů, dříve většinou vyhýbalo.
před 16 hhodinami

Léky jako ibuprofen by mohly pomoci proti demenci, tvrdí britská studie

Protizánětlivé léky, tedy antibiotika, léky proti virům a některá očkování by podle odborníků mohly pomoci v boji s demencí. Používání přípravků schválených na jiné nemoci by také mohlo významně zrychlit hon za vznikem léku proti demenci. S odkazem na novou britskou studii o tom píše server deníku The Guardian.
před 20 hhodinami

Osamělost ničí zdraví. Vědci teď popsali proteiny, které se na tom podílejí

Osamělost se už dlouho spojuje se špatným zdravotním stavem. Jde ale o natolik složitý problém spojený s mnoha různými vlivy, že se jen složitě určuje, co je vlastně příčina a co následek. Teď přišla skupina vědců s analýzou, která popisuje, jaké konkrétní proteiny jsou s osamělostí spojené.
21. 1. 2025

Tání permafrostu přímo ohrožuje tři miliony lidí, varuje studie

Permafrostu se dříve říkalo věčně zmrzlá půda. Rychlost klimatických změn v posledních desetiletích ale prokázala, že věčnost je v tomto případě velmi diskutabilní. A nyní už vědci mapují dopady, které tání permafrostu má přímo na komunity, které žijí v příslušných oblastech.
21. 1. 2025

Méně kyslíku může srdci prospět. Je odolnější vůči infarktu, ukázal český výzkum

Méně kyslíku, například po dlouhodobém pobytu ve vysokých horách, může prospívat srdečním buňkám. Lépe si pak poradí třeba s infarktem, popsal ve studii Fyziologický ústav Akademie věd ČR (FGÚ AV ČR).
21. 1. 2025
Načítání...