Rektorem Univerzity Palackého v Olomouci bude Michael Kohajda

Univerzitu Palackého (UP) v Olomouci následující čtyři roky coby rektor povede dosavadní proděkan právnické fakulty Michael Kohajda. Je také poslancem za KDU-ČSL. Rektorem jej ve středu zvolil Akademický senát UP ve druhém kole, kde porazil Tomáše Opatrného z katedry optiky přírodovědecké fakulty. O funkci se ucházelo šest kandidátů.

Kohajda získal ve druhém kole čtrnáct hlasů. Přítomno bylo 24 členů akademického senátu, všechny hlasy byly platné. Nového rektora musí jmenovat prezident, Kohajda povede olomouckou univerzitu od 1. května, funkční období mu potrvá do 30. dubna 2029.

„Bylo to pro mě překvapení, ale velmi pozitivní. Je to samozřejmě velká zodpovědnost a je spousta úkolů, které na mě teď čekají. Musíme si sladit se současným panem rektorem to, jak budeme předávat funkci,“ prohlásil Kohajda po zvolení. Nejdůležitější je teď pro něj vytvořit tým prorektorů. Některé kolegy mám potvrzené, o části ještě jednáme, uvedl Kohajda.

Důležitá podle něj bude práce s mladými lidmi, doktorandy a postdoktorandy. „Jsou to ti, kteří mají nejvíce energie, síly a mohou dosahovat nejlepších výsledků. Těm musíme vytvořit co nejlepší prostředí, nejen pracovní, ale i pro život, abychom mohli využít jejich síly k lepším vědeckým výsledkům,“ míní Kohajda. Jeho poslanecký mandát trvá, nové sněmovní volby budou na podzim.

Spor na univerzitě

Tématem na univerzitě je dlouhodobý a dosud nevyřešený spor přírodovědecké fakulty a vědeckého ústavu CATRIN, pod jehož křídla přešla špičková vědecká centra přírodovědecké fakulty. Podle jejího vedení vznik ústavu fakultu poškodil, děkan dlouhodobě kritizuje vyvedení majetku, projektů a zaměstnanců spojených s vědeckými centry. Vedení UP kritiku dosud odmítalo a upozornilo na to, že vznik ústavu schválily nejvyšší akademické orgány.

„Jsem určitě pro zachování CATRIN. Nemyslím si, že řešení, které tady bylo zmiňováno, tedy zpátky spojení s přírodovědeckou fakultou, je reálné. Ale musíme v daném čase, pro mě ideálně do jednoho roku, vyřešit vzájemné vztahy, aby obě součásti univerzity mohly fungovat,“ nastínil Kohajda.

Na post rektora kandidoval kromě Kohajdy a Opatrného i stávající rektor Martin Procházka. Mezi kandidáty byl i bývalý proděkan fakulty tělesné kultury Ivo Jirásek, který působí na katedře rekreologie, Jakub Navařík působící v ústavu CATRIN a proděkan teologické fakulty Peter Tavel. Dva z kandidátů působí i ve veřejných funkcích, Kohajda je od roku 2021 poslancem a Jakub Navařík přerovským uvolněným radním za ODS.

V prvním kole volby získal Tavel tři hlasy, Procházka čtyři, Opatrný osm a Kohajda devět. Do druhého kola tak postoupili Kohajda s Opatrným. V něm Kohajda získal čtrnáct hlasů a Opatrný deset. Kandidát na rektora UP musí získat minimálně třináct hlasů, tedy nadpoloviční většinu všech 24 členů akademického senátu.

Rektor Procházka před čtyřmi lety ve funkci vystřídal Jaroslava Millera, který měl původně UP vést do roku 2022, ve svém druhém volebním období však nečekaně oznámil rezignaci. Svůj krok odůvodnil obstrukcemi kolem vzniku nového vysokoškolského ústavu CATRIN. Procházku do funkce zvolil Akademický senát UP na konci března 2021 ve druhém kole volby, v němž porazil Opatrného z přírodovědecké fakulty. O funkci se původně ucházeli čtyři kandidáti.

Univerzita Palackého v Olomouci je nejstarší vysokou školou na Moravě a druhou nejstarší v Česku. Na jejích osmi fakultách studuje zhruba 23 tisíc studentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Muž v královéhradeckém obchodním centru zranil nožem dva lidi. Policie ho zadržela

V královéhradeckém obchodním centru Futurum v pátek odpoledne muž napadl a zranil nožem dva lidi. Policisté centrum společně s hasiči evakuovali a po pachateli pátrali, nedlouho poté ho zadrželi v nedaleké Fakultní nemocnici Hradec Králové. Napadený muž podle záchranné služby utrpěl vážné bodné zranění a jedna žena byla zraněna lehce, oba skončili po ošetření ve fakultní nemocnici. Útočník je podezřelý z pokusu o vraždu, hrozí mu až dvacet let.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na křížení D1 a D2 v Brně čekají řidiče další omezení

Na křížení dálnic D1 a D2 v Brně začaly přípravy na změny ve vedení dopravy. K těm dojde částečně už o víkendu a v plném rozsahu od úterního rána. Auta budou jezdit pouze po jednom ze dvou mostů. Rekonstrukce nejvytíženější křižovatky v Česku, kterou denně projede až osmdesát tisíc vozidel, potrvá do konce příštího roku a Ředitelství silnic a dálnic za ni zaplatí přibližně 3,2 miliardy korun.
před 14 hhodinami

Sněžku zasáhl orkán, v Krkonoších platí lavinové nebezpečí

Sněžku zasáhl v pátek vítr o síle orkánu. Vítr měl podle údajů z měřicí stanice na vrcholu hory krátce po 07:00 v nárazu rychlosti přes 123 kilometrů v hodině. Hranice orkánu je 117,7 kilometru v hodině. Horní úsek lanovky na Sněžku zřejmě kvůli silnému větru celý den nepojede, sdělil vedoucí provozu lanovky Jiří Špetla. Dolní úsek na Růžovou horu je v provozu. Aktuální informace o provozu lanovky jsou na webu, situace se může změnit. Ostatní krkonošské lanovky v kraji vítr neomezil.
před 17 hhodinami

Požár rodinného domu v Kroměříži nepřežil jeden člověk

V Kroměříži hořel ráno rodinný dům. Muž, kterého z něj hasiči vynesli, v důsledku udušení zemřel. Zachráněná žena utrpěla rozsáhlé popáleniny, vrtulník ji transportoval do popáleninového centra v Brně. Příčinu požáru i výši způsobené škody zjišťuje vyšetřovatel hasičů.
před 17 hhodinami

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
před 23 hhodinami

Při dopravních nehodách vloni zemřelo nejméně lidí od roku 1961

Při dopravních nehodách v Česku loni podle předběžných dat zemřelo 428 lidí, což je o deset méně než v roce 2024. Jde také o vůbec nejnižší číslo od roku 1961. Nejvíc lidí v jednom měsíci zemřelo v září – 59. Nejtragičtějším dnem byla neděle 15. června s osmi oběťmi. Třetina všech loňských obětí přišla o život kvůli nevěnování se řízení, nepřizpůsobení rychlosti stavu silnice nebo přejetí do protisměru. Zatím předběžná čísla také ukazují o sedm tisíc méně nehod než v roce 2024. To je ale hlavně kvůli úpravě evidence srážek se zvěří.
1. 1. 2026

Chebsko a Sokolovsko hlásí slabší zemětřesení

Zemětřesení o síle okolo tří stupňů pocítili po 16:30 a následně znovu zhruba o hodinu později lidé v okolí Kraslic na Sokolovsku. Otřesy byly podle reakcí obyvatel na sociálních sítích cítit i na Chebsku a výjimečně také na Karlovarsku.
1. 1. 2026Aktualizováno1. 1. 2026

Novoroční půlnoc přinesla nejlepší kvalitu ovzduší za posledních několik desetiletí

Silvestrovská noc nabídla nejlepší ovzduší na přelomu roku minimálně za posledních 22 let, uvedl pro ČT vedoucí oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu Brno Jáchym Brzezina. Hodnoty koncentrací částic PM10 se podle něj pohybovaly výrazně níže, než je během období kolem novoroční půlnoci obvyklé.
1. 1. 2026
Načítání...